Havlíček: Rusko nevyhrává, to je začátek porážky. Macko: Bez tlaku Západu bude konflikt pokračovat

Blíží se z vašeho pohledu konec války na Ukrajině?

Pavel Havlíček: To je těžká otázka, ale moje odpověď by byla, že jsme skutečně blízko tomu, abychom posunuli dlouhotrvající konflikt, který vede Ruská federace proti Ukrajině.

Čtěte také

Libor Dvořák: Ukrajina začíná jednat o vstupu do Evropské unie

Podmínky po teď uzavřeném příměří a domluvě mezi Spojenými státy a Íránem jsou dobré, protože máme po dohodě mezi lídry G7 jasný konsensus na tom, že tyto státy musí Ukrajinu podporovat, vytvářet tlak na Ruskou federaci a vytvářet tak podmínky právě proto, aby byla Ruská federace konečně motivována k tomu příměří a konečnou mírovou dohodu na Ukrajině podepsat.

Pavel Macko: Já si stále myslím, že nás bohužel čeká scénář pokračujícího konfliktu. T znamená, že bude pokračovat tento opotřebovávací konflikt. Vnímám, co hovoří kolega, a je pravda, že je dobré, že po dlouhé době je pozice Spojených států a evropských partnerů jednotná. Nebyly tedy na místě obavy, že Spojené státy budou rychle tlačit na ukončení konfliktu.

Podstata je v tom, že konflikt je v těžké fázi, neposouvá se nikam, ani jedna strana nemá dostatek sil na to, aby ho rychle rozhodla. To všechno by hovořilo pro to, aby došlo k JEHO ukončení.

Čtěte také

Uprchlíci z Ukrajiny nejsou zvýhodňovaní, zpřísnění Lex Ukrajina by dopadlo na hendikepované, kritizuje šéfka konsorcia

Ale zásadní problém je na ruské straně: když se přistoupí k rokováním, Rusové okamžitě zvyšují požadavky. Stále mají požadavky na odstoupení všech čtyř oblastí plus další podmínky, které by znamenaly de facto kapitulaci Ukrajiny.

To znamená, že ano, teoreticky je možný rychlý konec války. Ale jen v případě, že by došlo k silnému tlaku Spojených států a evropských partnerů, případně celé G7 na Rusko, například zpřísněním sankcí. A Rusové by pochopili, že už nemají co v tomto konfliktu získat ani na bojišti, ani u vyjednávacího stolu.

Západní tlak a pomoc

Pane Havlíčku, vy si dovedete představit, že by v dohledné době Západ zatlačil na Rusko takovým způsobem, aby ruští představitelé zasedli k jednacímu stolu se svými ukrajinskými protějšky a začali vážně jednat o uzavření míru?

Havlíček: Dokážu si to skutečně představit. A to při kombinaci faktorů, které by jednou linií směřovaly k dalším sankcím a izolaci Ruské federace, zejména v oblasti ekonomiky a podkopání válečného výrobního systému, a druhou linií by došlo k masivní podpoře Ukrajiny, tak by to mohlo fungovat.

Čtěte také

Polovinu nejdůležitější munice získala Ukrajina díky iniciativě Česka. Teď ale zásadně chybí peníze

Teď je poslední artikulovaná žádost směrem k vyčlenění speciálních prostředků ve výši 20 miliard dolarů, které mají posloužit nejen k zakonzervování, ale i k dalšímu posílení ukrajinského spravedlivého boje za osvobození okupovaných území. A také k tomu, aby se válečný konflikt přenesl dovnitř Ruské federace.

Toto jsou opravdu velmi důležité faktory, které by měly pomoci vytvořit podmínky, o kterých jsme se bavili.

A je tady ještě jedna linie, kterou nesmíme pominout – vnitřní ruská domácí dynamika. Ta je velmi rozjitřená jak na společenské úrovni, tak na úrovni elit.

Připomenu ještě jeden faktor, který je závazný i pro Ruskou federaci. I tam se ta válka stává stále méně populární. A do toho přicházejí takzvané parlamentní volby, které mají proběhnout v září. To je také určitý politický moment, který musíme na ruské straně v této souvislosti vnímat.

Pane Macko, nejsme už svědky zesilujícího se tlaku ze strany Západu vůči Rusku, když se podíváte na úterní dohodu zemí G7, že navýší dodávky nejrůznějších obranných prostředků, například protivzdušné obrany na Ukrajinu?

Macko: Já mám rád fakta. Bohužel se historicky ukazuje, že tato velká vyhlášení ze Západu ne vždy byla provázána s konkrétními akcemi. Pokud by Ukrajina skutečně dostala tento dvacetimiliardový balík, pokud by dostala prostředky dlouhého dosahu, o kterých se hovoří, a zároveň dostala prostředky protivzdušné obrany, tak by se toto mohlo naplnit.

Čtěte také

Alexandr Mitrofanov: Hlas z exilu – i bez Putina Rusko nejspíše zůstane zlem

Druhá věc je, že Rusové se blíží k bodu zvratu, kde se musí rozhodnout: Buď budou celoplošně mobilizovat, což je pro tento režim velmi riskantní a nepopulární, anebo budou muset přistoupit na vyjednané řešení.

Pokud by se tedy dohoda dodržela, je tu šance, že by přišel impulz, který by znamenal zlom a donutil Rusko racionálně začít vyjednávat. Ale mám obavu, že bohužel teď, když se znovu řeší produkční schopnosti systémů protivzdušné obrany, v nejbližších měsících žádnou změnu neuvidíme.

A pokud jde o ty další prvky, to by muselo být mimořádně velké úsilí a dodávky by se skutečně musely realizovat.

Prezident Zelenskyj, který byl přítomný na včerejším summitu G7 ve Francii, prohlásil, že všichni přítomní lídři se shodli, že Rusko nevyhrává. Dá se ale říct, že by vyhrávala Ukrajina?

Havlíček: Já si myslím, že je důležité začít u první části. Pokud jste v pozici agresora, útočníka a slíbili jste doručit určitá vítězství, tak už samotný fakt, že Rusko nevyhrává, a na tom se tady všichni shodneme, je začátkem porážky Ruské federace.

Protože Rusko je agresivní síla a ta slibuje doručit určité výsledky. Stále proklamuje „my vítězíme, získáváme území“, ale opak je pravdou. Rusko území ztrácí.

Čtěte také

Deportace, převýchova a nové doklady. Jak Rusko ničí identitu ukrajinských dětí

Ukrajina vyřazuje každý měsíc více vojáků, než je ruská armáda schopná naverbovat a vycvičit. Toto jsou zásadní fakta a statistiky, které hrají výrazně v neprospěch ruské strany.

A teď to, co říkal kolega Macko. Rusko nemá efektivní možnosti, jak zvrátit moment, který je dnes na straně Ukrajiny. Jsou jen dvě možnosti. První je masová mobilizace v rámci Ruské federace – když se to stalo naposledy, v druhé polovině roku 2022, odjel ze země skoro milion lidí. Způsobilo to obrovský brain drain, protože to byli ti schopní a kvalifikovaní lidé.

Druhá možnost, ještě děsivější, je nasazení taktických jaderných raket. To jsou dvě jediné možnosti, kterými by Ruská federace mohla zásadním způsobem přepsat běh dějin, který dnes nestojí na straně Ruska, ale na straně Ukrajiny.

V oblasti nasazení jaderných prostředků by se Ruská federace nejen izolovala, ale ztratila by i zbytky podpory například u čínského komunistického režimu a dalších států. Stala by se odporným státem, se kterým by už nikdo nechtěl spolupracovat.

Pane Macko, podepsal byste slova Pavla Havlíčka, že Rusko je na začátku svojí porážky?

Macko: Já stále říkám, a říkám to už dlouhou dobu, že strategicky Rusko už válku prohrálo. Samozřejmě to ale ještě neznamená, že se to na konci nemůže změnit na operačním poli. K nějaké změně by mohlo dojít tehdy, pokud by Ukrajina zkolabovala z vnitropolitických důvodů, anebo pokud by skončila její podpora ze zahraničí.

Čtěte také

Irynu Dovhanovou znásilnili ruští vojáci. „Rusko za sexuální násilí jednou ponese zodpovědnost,“ věří

Právě proto Rusko investuje masivní prostředky do informační války a do útoků na civilní obyvatelstvo. My jsme dnes svědky doslova masakrů civilistů, drony se zkrátka snaží zlomit obyvatelstvo. To se ale historicky nikdy neosvědčilo. Rusové si myslí, že to dokážou také.

Rusko se snaží rozložit podporu Ukrajiny i pomocí masivní hybridní kampaně, kterou vede po celé Evropě a v Severní Americe. Tyto kampaně mají svůj účel.

A teď se vrátím k poznámce o jaderných zbraních. Rusko by mohlo v krajním případě sáhnout i po tomto. Je to ale velmi málo pravděpodobné. Ruským vojenským plánovačům je zřejmé, že by to vojensky nevyřešilo konflikt, ale vyvolalo by to tak silnou zpětnou vlnu, že by to mohlo vést až ke kolapsu samotného Ruska.

Je ale k dialogu připravený i ruský vládce Vladimir Putin? Otáčí se situace na frontě tak jednoznačně ve prospěch Kyjeva, že lze reálně uvažovat o trvalém míru? Nebo zůstává konec války v nedohlednu? Poslechněte si celý pořad nahoře v článku.