Havlíček: Explosia nemusí být v takové kondici pořád. Její klíčový zákazník investuje do konkurenční fabriky

Důvodů, proč teď pardubického výrobce výbušnin Explosia prodat, je více. Jedním z nich je, že klíčový odběratel až poloviny produkce investuje do konkurenční fabriky, tvrdí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Stát se podle něj naopak „opatrně“ poohlíží v zahraničí po rafinériích, které považuje za strategické. A nepochybuje o tom, že současná vláda dokončí zestátnění ČEZ. Říká to v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové na Českém rozhlase Plus.

Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl v minulých dnech, že zvažuje prodej státního výrobce výbušnin a vojenských materiálů, firmu Explosia. Podpořila to i ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Správcem akcí Explosie jste vy jako ministr průmyslu a obchodu. Vy to také podporujete? Je to dobrý nápad teď prodávat Explosii? 

My to jenom vyhodnocujeme.

Moderace: Jana Klímová
Editace: Tomáš Jeník
Hudba a sound design: Johann Foss
Premiéra: 26. 5. 2026

Když jsem nastoupil v roce 2019 poprvé na ministerstvo průmyslu a obchodu, byla Explosia ve ztrátě. Kolem kroužily zbrojařské firmy a všichni mi tvrdili, je třeba to prodat, je to k ničemu, starost navíc. Já jsem tehdy vyměnil management, protože jsem měl podezření, že to tam bylo záměrně dohnáno do ztráty.

Během dvou let jsme to dostali do zisku, nic jsme neprodali, pak přišla válka. A samozřejmě zisky šly na rekordní úroveň. Takže firma, která měla hodnotu stamiliony, možná nízké miliardy korun, dnes má hodnotu o řád vyšší.

Souhlasíte s tou částkou, kterou uvedl Andrej Babiš, až 20 miliard korun? 

Ta částka logicky vyplývá z nějakého provozního hospodářského výsledku před odpisy a před úroky. Čili to je jednoduchý propočet, jaký by asi měla mít ta firma hodnotu. To, že ta firma tu hodnotu má, o tom není pochyb.

Čtěte také

Druhá věc je, že samozřejmě se teď mohou přetrhnout různí tuzemští i zahraniční potenciální nabyvatelé a nabízejí, že by do toho chtěli vstoupit. My to jen monitorujeme. My jsme nerozhodli ani ano, ani ne. Pouze říkáme jednu věc, že samozřejmě s ohledem na cenu nikdy už nebudou lepší podmínky. 

A také si musíme uvědomit i rizika. Ten, kdo je dnes klíčovým zákazníkem společnosti Explosia a odebírá skoro 50 procent, což je realita, těch firem prostě není až tolik, tak investuje do konkurenční fabriky. Do konkurenční provozovny, která do dvou tří let bude v situaci, že Explosii může v podstatě zásadním způsobem omezit.

Tím myslíte společnost CSG? 

Já nebudu komentovat, kdo to je, ale chci tím říct, že tady vzniká konkurence, která samozřejmě může znamenat v čase, a nebude to dlouhá doba, že Explosia se opět dostane do úplně jiné kondice. Takže je logické, že i tyhle vlivy musíme mít na paměti. 

Klíčoví zbrojaři?

Myslím, že jsou veřejně známé antipatie mezi Andrejem Babišem a Michalem Strnadem, majitelem a šéfem CSG. Nehraje to nakonec nějakou roli? Také za minulé vlády chtělo CSG Explosii koupit...

Explosii chtěly koupit všechny tři největší zbrojařské firmy v České republice. A pokouší se o to několik let.

Čtěte také

Tady vůbec nehraje roli antipatie či sympatie, tady hraje roli čistě to, v jaké je dneska kondici, jak se to může vyvíjet v horizontu několika let, aby se to zase neotočilo, a jaká je případná cena. Explosia dnes není strategickým podnikem ve smyslu, že ho potřebuje stát.

Ty produkty nejdou napřímo do České armády, ale zbrojařům, kteří je dávají do svých finálních produktů a exportují do celého světa. To znamená, není to o tom, že by stát měl pod kontrolou něco mimořádně strategického, co by ohrozilo bezpečnost.

Nedávno ale například firma uzavřela strategické partnerství s tuzemskou Colt CZ v oblasti dodávek zbraní a munice pro Českou armádu a NATO. Musí mít Explosia přímé kontrakty s armádou? A jaký by to dávalo smysl? 

Kdyby došlo k prodeji Explosie, tak kontrakt trvá. Proč by ho někdo rušil? Colt to neuzavřel, protože patří státu, ale protože tady má provozovnu a vychází mu to finančně. Když mu to finančně nebude vycházet, nebude to s někým uzavírat, nehledě na to, jestli to vlastní stát nebo někdo jiný.

Takže kdyby tam vstoupil nějaký zahraniční partner, a my neříkáme, že se to stane, tak za prvé to neznamená, že by stát neměl už nějakou možnost to ovlivňovat, a za druhé to neznamená, že se ta fabrika přestěhuje do jiné země.

Čtěte také

Jistě, ale na druhou stranu, proč byste takovou firmu měli prodávat třeba do Francie? Jak říkal Andrej Babiš, že ho Emmanuel Macron požádal, že by ji chtěla koupit francouzská státní firma. Mimochodem Explosie vyrábí hnací náplně pro dělostřelecké systémy Ceasar francouzské výroby... 

Za prvé se to neprodává do Francie, oni jsou jedni z těch sedmi osmi, kteří projevili zájem. Za druhé, to, že má někdo podíl v nějaké fabrice, ještě neznamená, že tady končí její výroba.

Říkáte, že možnosti monitorujete.  Kdy padne nějaké rozhodnutí, nebo jaký bude dál postup?

Nejsme pod žádným tlakem. My pouze věcně vnímáme, že je o Explosii obrovský zájem a že pokud by se to mělo dělat, tak je k tomu velmi dobrá doba, ale nepadlo žádné rozhodnutí.

Zestátnit ČEZ

Firmu, kterou naopak chcete zestátnit, tak je energetický kolos ČEZ. Prvním krokem má být příští týden na valné hromadě podle vedení ČEZ vytvoření dceřinné společnosti, kde by skončili třeba elektrické a plynárenské sítě. V ní by ČEZ prodal 49 procent akcií a získal kapitál na pozdější výkup 30 procent soukromých investorů z mateřské firmy ČEZ. Podporujete tento krok? 

Ano, odpovídá to i našemu záměru, který jsme měli, který jsme nikdy netajili.

To znamená, je to jeden z těch scénářů, jakým způsobem nabýt plnou kontrolu nad výrobní části ČEZ. Firma si vytvoří solidní cashflow, aby výkup mohla zrealizovat.

Čtěte také

Jinými slovy, nebude na tom ČEZ tratný, jako kdyby do toho šel stoprocentně s plnou polní, to znamená včetně těch obchodních nebo distribučních společností. A nijak se tím neohrožuje energetická bezpečnost, protože například ČEZ Distribuce je firma, která je více méně regulovaným subjektem a na několik let dopředu se jí jasně nastavují ceny. 

Teď se vede velká debata, jaká má být cena za prodej té minoritní části v nově vytvořené dceřiné firmě. Padají částky od 150 miliard do 250 miliard, desetinásobek EBITDA a podobně. Váš názor je jaký? 

Já nechci odhadovat. Desetinásobek EBITDA je celkem racionální pohled, já si dokonce myslím, že by mohlo být klidně i vyšší, protože se jedná o vysoce stabilní byznys. A jsou investoři, kteří hledají zajímavé a poměrně jisté příležitosti. Nechci ale spekulovat, jestli deseti nebo patnáctinásobek.

V každém případě je to pro ČEZ velmi důležitý zdroj, na základě kterého potom vykoupí těch 30 procent akcionářů. 

A je to jisté, že k tomu druhému kroku skutečně dojde, že 30 procent minoritářů z celého ČEZ bude vykoupeno? 
Tak ten příběh tím prvním krokem začíná.

Jestli to tím ale třeba i neskončí...
Ne, my jsme jasně řekli, že to je začátek a skončí to tím (výkupem minoritního podílu), jinak bychom to nedělali. Různí škarohlídi nám říkali, to neuděláte, na to nemáte odvahu, slíbil to už minulý premiér Petr Fiala (ODS), ale nakonec to neudělal, dopadne to úplně stejně, vydrbete zase s těmi minoritními akcionáři.

Tak nic z toho se neprojevilo, minoritní akcionáři jsou uklidněni, vidí, že přesně plníme, co jsme řekli. A děláme to i v nejbližší možný okamžik čili na první valné hromadě, která bude po tom, co vznikla nová vláda. A bude následovat krok B. 

Bude vláda dál regulovat ceny pohonných hmot? A kdy by se mohl podepisovat kontrakt na plyn z Ázerbájdžánu? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.