HateFree Culture: Nenávist vám nesluší!
Češi jsou vůči gayům a lesbám tolerantní, vyplývá často z řady výzkumů a média tento názor s oblibou přebírají. Je tomu ale opravdu tak? Včera odstartovala kampaň proti násilí z nenávisti – HateFree Culture, projekt, jehož iniciátorem je vládní Agentura pro sociální začleňování. Našimi hosty byli koordinátor kampaně Jaroslav Valůch a Daniel Prokop z agentury Median.
„V rámci kampaně se věnujeme tématu násilí z nenávisti, což je obecný koncept, který přesahuje téma rasistických útoků apod. A týká se i napadání a vyhrožování lidem s odlišnou sexuální orientací. Když se podíváte na policejní statistiky, tak to vypadá, že v ČR nedochází k homofobnímu násilí, ale realita je úplně jiná. Oběti se většinou obávají tento typ násilí reportovat, nemají třeba důvěru v policii, bojí se, že se pachatelé budou mstít,“ reaguje na moji úvodní otázku týkající se tolerance vůči LGBT komunitě Jaroslav Valůch.
Pochybnosti ohledně relevance některých zkoumání tolerance ve společnosti má i Daniel Prokop z agentury Median, která pro HateFree Culture zpracovávala výzkum: „Náš výzkum ukazuje, že část lidí má zkušenost s násilím z nenávisti, a to i tohoto typu. Chtěli jsme se ale zaměřit na detaily. Zkoumali jsme třeba, nakolik lidé věří tzv. hoaxům, v uvozovkách zaručeným zprávám, které neodpovídají realitě.“ Jak doplňuje Prokop, zkresleným informacím o tom, že např. Romové mají MHD zdarma, léky zdarma, že tvoří většinu nezaměstnaných lidí v ČR, věří dvacet až čtyřicet pět procent lidí. Podle Prokopa prý poměrně dost malá část lidí umí takové informace odmítat, spousta lidí na dané téma navíc nemá názor.
Schopnost rozeznávat důvěryhodnost informačních zdrojů je problém, potvrzuje to i Jaroslav Valůch: „Lidé uvádějí, že většinu informací mají z médií nebo sociálních sítí. Často zmiňovali, že mají nedostatek argumentů, pokud se ocitnou v nenávistné diskusi. I proto mnohdy uváděli, že je lepší se k tématu nevyjadřovat. I proto jsme se s naší iniciativou rozhodli tuto mezeru vyplnit a vytvořit důvěryhodný komunikační kanál ve formátu, který odpovídá moderním prostředkům komunikace,“ přibližuje snahy projektu HateFree Culture Valůch.
Na sociální síť HateFree Culture navazuje i web, který má třeba vlastní sekci Hatomat. Internetové prostředí není jedinou cestou, kterou o sobě HateFree Culture bude dávat vědět. „Jednou z věcí, které chystáme, jsou HateFree zóny, mohou to být různé instituce, kluby, sportovní kluby, které prohlásí, že v jejich prostoru není pro násilí z nenávisti místo. Jedním z prvních podniků je Divadlo Feste, se kterým pořádáme tzv. HateFree Stage,“ přibližuje šíři aktivit HateFree Culture Valůch. Kde jinde bude o iniciativě proti násilí z nenávisti slyšet a čím se ve výzkumech ohledně (ne)tolerance lišíme od ostatních zemí? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
