Harry a Meghan: Po pohádce pro konzervativce přichází pohádka pro liberály

Britskou královskou rodinu sleduji jen zběžně – výstřední klobouky královny Alžběty, která jako by byla definicí slova pokerface, dříve princeznu Dianu a její kamarádství s Michaelem Jacksonem a matkou Terezou, pak dlouho nic. V poslední době se ke mně dostávají časté porody vévodkyně Kate, manželky staršího bratra Harryho Williama. Nedávno povila třetí dítě a sociální sítě se pak zaplnily obdivem k tomu, s jakou rychlostí se několik hodin po slehnutí objevila namalovaná a v podpatcích, jako by se nechumelilo, před fotografy, ale i ironií vůči této zdánlivé dokonalosti. Ženy fotily svá poporodní fota, kde jsou oteklé, vyčerpané a neupravené, a některé dokonce litují Kate, že si nemohla užít luxus soukromí a chození v županu. Jakou to však má souvislost se svatbou prince Harryho a Meghan? Velkou.

Princ Harry|foto: Public domain, Tyler Main

William a Harry (a jejich ženy) představují přechod od konzervativní královské linie Alžběty a její kultury čaje a formalit. Začal jemným odporem Charlese, který si na stará kolena dovolil vzít si ženu, kterou má rád, pokračoval sympaticky normcore Williamem, u nějž jako nejbizarnější fakt na Wikipedii najdeme, že je rytířem Podvazkového řádu, ale jinak ani neurazí, ani nepřekvapí. Kate vypadá, jako by vypadla z bukolického výjevu, i těsně po porodu, takže náznaky vzpoury můžeme hledat až u Harryho. Bouřliváka, který na maturitním večírku hajloval, a táta ho pak povinně poslal do Osvětimi. Vojáka opakovaně usilujícího o nasazení v Afghánistánu, který zabíjení Talibánců přirovnal k počítačové hře. Člena královské rodiny, který byl natočen, jak šňupe vodku. Tento Harry si nyní bere za ženu rozvedenou americkou herečku s afroamerickými kořeny – kdyby to nebyla pravda, musel by to někdo vymyslet. Za své berou snad všechna dosavadní tabu a královské svatby jako přehlídka zdvořilého mávání.

Obřad byl konformní v biblickém slova smyslu – manželský slib, věrnost a tak dále. Bylo na něm ale nebývalé množství lidí jiných etnik, při dřívějších svatbách vypadali jako příbuzní i všichni hosté. Mluvilo se o emocích, zněl smích a všemu dal korunu episkopální biskup Michael Curry, který máchal rukama tolik, že skoro shodil svíci před sebou. Curry (i příjmení je ironické) je známým obhájcem práv LGBTQ+ komunity, kázání uvedl citací Martina Luthera Kinga a zmražené obličeje královny Alžběty a dalších členů aristokracie během jeho „rapového“ kázání jsou dnes už legendary. Pokud William a Kate představují konzervativní pár pro 21. století (William se nechal slyšet, že je otcem aktivně podílejícím se na výchově dětí), tak nadcházející éra Harryho a Meghan představuje sice taky pohádku, ale pohádku liberálnější.

Princ William a Kate Middletonová|foto: ČTK/AP

Pohádku, která překlenuje tabu. Rasistické komentáře na účet nevěsty – třeba od člena ODS René Fraňka, který ji označil za „cikánku“ – jsou svou nechutností pozoruhodné. Je tedy vidět, že tabu se stále týkají i etnického původu těch, co se přivdávají. Další tabu jsou náboženská (rozvedená nevěsta) a konečně i estetická (snad první opravdu chic a minimalistické šaty na nějaké člence rodu Windsdorů – srovnejte s upjatými šaty Kate, která chodí oblékaná jako milá padesátnice). Je to malý pohádkový krok pro lidstvo, ale je jasné, že skutečná demokracie nastane, až papežem bude černoška a vévodou z Windsoru třeba transgender bytost, která si nikoho brát nebude.