Handke zpochybňoval masakry muslimů, Nobelovu cenu za literaturu dostat nemá, kritizuje komentátor

17. říjen 2019

Nobelovu cenu za literaturu letos získal rakouský spisovatel Peter Handke, ocenění ale vyvolalo kontroverze kvůli autorovým výrokům zpochybňujících masakry muslimů během války v Jugoslávii a vystoupení na pohřbu srbského prezidenta Slobodana Miloševiče.

„Nezpochybňuji Handkeho dílo, ale jeho minulost by se mu měla vyčítat,“ tvrdí komentátor týdeníku Reflex Viliam Buchert a upozorňuje na text z roku 1996, ve kterém Handke zpochybňoval masakr až 3000 muslimů u bosenské obce Višegrad, za který byl vůdce srbských milic Milan Lukič v roce 2009 odsouzen na doživotí.

Čtěte také

Handke dílo na pomezí reportáže a cestopisu napsal v reakci na článek v New York Times, který přinesl výpovědi svědků. „Byla tam paní, které zabili matku a sestru. Přivedli je na most, kde je zastřelili a hodili do řeky. A Handke se tomu směje, vysmívá se těm obětem,“ míní Buchert.

„V 90. letech mohli mít lidé na války na Balkáně různé názory. Ale následně se ty zločiny vyšetřily, ukázalo se, jak to bylo a mnoho lidí bylo odsouzeno. A Handke na to nezareagoval,“ zdůrazňuje komentátor.

Chápu, že situace v bývalé Jugoslávii byla složitá. Ale Handke (masakry) zpochybnil a nikdy se za to neomluvil.
Viliam Buchert

Buchert připomíná, že spisovatel už byl se svou minulostí konfrontován, v roce 2006 například měl obdržet Cenu Heinricha Heineho, ale po vlně nevole ji nakonec sám odmítl. „Handkeho velikost v literatuře se přeci neumenší tím, jestli má, nebo nemá Nobelovu cenu. U něj došlo k tak velkému vykolejení, že ji dostat neměl,“ dodává.

Cena jen za literaturu?

Podle kulturního publicisty Petra Fischera si Handke za své literární kvality Nobelovu cenu zaslouží. Rakouský spisovatel podle něj prošel složitým osobním vývojem:

Čtěte také

„V 60. letech byl záměrně protestujícím, později se stáhl do sebe a psal velmi intimní a jemné věci, a teprve v 90. letech, kdy se děly ty šílené věci v Jugoslávii, ze zvláštních pohnutek vystoupil, což se mu teď vyčítá,“ vysvětluje.

Handkeho „vykolejení“, o kterém mluví Buchert, se v jeho díle podle Fischera projevilo jen minimálně.

Zároveň si klade otázku, zda se má Nobelova cena udělovat za výkon v určitém oboru, nebo za občanskou angažovanost.

Souvisí to s tím, co vlastně od spisovatele očekáváme. Má to být persona, která je svědomím lidstva bez možnosti udělat chybu nebo projít složitějším vývojem? A musíme pak dílo posuzovat tímto prizmatem, nebo zůstává samo?
Petr Fischer

Podle závěti Alfreda Nobela má být cena za literaturu udělována „za nejvýznačnější literární dílo v ideálním směru.“ „To v případě Handkeho platí,“ soudí Fischer.

„Já samozřejmě nebráním Handkeho postoje, byla to od něj hloupost a jeho spisovatelští kolegové jako Salman Rushdie o něm mluvili jako o idiotovi. Já bráním jeho význam pro světovou literaturu a to ‚vykolejení‘ asi patří k životu. Nemyslím, že by snad vyzýval k násilí, jako třeba Céline svého času na Židech – a i tak je to spisovatel, který je dodnes oceňován  a lidé ho čtou,“ uzavírá.

autoři: Karolína Koubová , ert

Související