Hampl: Vláda utrácí. Problémy s rozpočtem by vyřešilo zdanění jako před covidem a část ČEZu na burze

Podle původního návrhu ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by se do výdajových rámců státního rozpočtu neměly započítávat obranné výdaje a prostředky na klíčové infrastrukturní projekty. V případě zhoršení bezpečnostní situace by vláda dokonce mohla překročit schválený rozpočet až o deset procent.

Novela má také potvrdit postoj ministerstva financí, že pravidla platí jen pro řádně podaný návrh rozpočtu, nikoliv pro jeho novelizaci.

Čtěte také

Jako před poslední krizí. Opět máme uvolněnou fiskální politiku a domácí poptávka roste, tvrdí Marek

Opozice už avizovala, že projednávání zákona bude obstruovat. Se zněním návrhu nesouhlasí ani ekonomové, kteří varují před zrychlujícím tempem růstu státního dluhu.

„Jakkoli to možná nepůsobí, tak v českém veřejném prostoru slovo extrémní zadlužování není populární a zbytky zodpovědnosti vedou politické elity k tomu, že má mražení v zádech, když varujeme před tím, jak vypadají země, které se dostanou do stavu totálního předlužení,“ domnívá se Hampl.

„Když vidím absolutní paralýzu ve Francii, kde není možnost udělat žádnou rozumnou dohodu o rozpočtu, nebo Británii, kde odchází další premiér, protože nemá představu o tom, co dělat s veřejnými rozpočty, tak se trochu ošívám.“

Čtěte také

Na rok 2027 toho vláda slíbila tolik, že udržet rozpočet v rovnováze bude nemožné, usuzuje Holub

Problém s extrémním zadlužováním ale podle něj mají i další země – třeba Itálie, Španělsko, Belgie, Spojené státy nebo Japonsko. Spolu s dluhy rostou i úrokové sazby a pro všechny tyto ekonomiky se stává stále náročnější položkou v rozpočtu i samotná obsluha dluhu.

Vyrovnané hospodaření by přitom podle Hampla bylo možné.

„Kdybychom se byli schopni vrátit z hlediska zdanění fyzických osob a rozpočtového určení daní do času před covidem a k tomu třeba prodat 10 procent ČEZu na burze, tak by velká část problému byla vyřešena. Ale ani jedna z těch věcí nemá politickou podporu napříč politickým spektrem ve stávající Sněmovně,“ lituje.

Odložení konsolidace 

Daní za dodržení fiskálních pravidel by totiž bylo razantní omezení výdajů, včetně platů státních zaměstnanců nebo nemožnosti realizovat předvolební sliby. Takové vládnutí by proto nebylo jednoduché, z dlouhodobého hlediska je ale ohled na stav veřejných financí žádoucí nejen z důvodu národních zájmů, ale také kvůli fiskálním závazkům vůči Evropské komisi.

Čtěte také

Zajistit obranyschopnost státu jen na dluh nelze. Do deseti let by přišel náraz na dluhovou brzdu

„Ve stávajícím plánu říkáme, že budeme konsolidovat, jenom tu konsolidaci odkládáme o dva roky,“ vysvětluje plán vlády Hampl. „V tuto chvíli vlastně vláda může být relativně velmi generozní, uvolněná a v roce 2027 utrácet, aby hned v následujícím roce po tom, co navyšuje dluhy a deficity, začala snižovat deficity a dluhy. A v nechť si všichni udělají představu o tom, jak je podstata toho plánu skutečně realistická.“

Konečným důsledkem tak může být navýšení celkového státního dluhu nad čtyři biliony korun a zvýšení nákladů na jeho splácení.

Čtěte také

Chybí odvaha zvýšit daně, které neškodí ekonomice, komentuje sociolog Prokop hospodářský plán vlády

„Zadlužování v celém světě posunuje úrokové sazby a výnosy z vládního dluhu výrazně nahoru a potřeba dalšího zadlužování to bude jenom zhoršovat. Na trzích už nikdo nevěří, že bychom se vraceli k časům velmi nízké inflace. Totéž platí i pro základní úrokové sazby. A proto víme, že budeme obsluhovat dluh za mnohem vyšších nákladů, než jsme byli zvyklí,“ uzavírá Hampl a dodává: 

„Blížíme se okamžiku, kdy ta částka bude vzbuzovat mnohem vášní než v minulosti. Přestaneme být zemí, ve které se náklady na obsluhu dluhu neřeší, protože nemusí.“

Může stát ze svého dluhu vyrůst? Existuje riziko, že dojde k překročení maastrichtských kritérií? A s jakými výdaji na obranu vláda počítá? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Moderuje Václav Pešička.