Hadriánův val nastartoval ekonomický boom

Jedna ze zachovalých částí Hadriánova valu u Greenhead

Dnes jsou zbytky Hadriánova valu turistickou atrakcí. Ve své době byla tato římská hradba páteří zóny ekonomické prosperity.

V roce 122 n.l. začali Římané budovat na severní hranici svých britských držav místy až šest metrů vysokou a tři metry tlustou hradbu. Byla dlouhá bezmála 120 kilometrů a táhla se od Wallsendu na východním pobřeží Anglie až k Bowness-on-Solway na západním pobřeží. Hadriánův val měl zastavit nájezdy bojovných kmenů ze severu.

Ryze vojenská stavba nastartovala v pásmu širokém dvacet kilometrů ekonomický boom. Lidé z blízka i z dáli se sem hrnuli jako do země zaslíbené. Vojenské posádky musely jíst, potřebovaly výstroj i výzbroj. Vznikla tu dosud nebývalá poptávka po zboží i službách. Místní obyvatelé se tužili ze všech sil, aby ji uspokojili.

Římané místní obyvatele neterorizovali. Snažili se s nimi vycházet, protože potřebovali jejich podporu. Proto lidé od Hadriánova valu neprchali. Naopak. Někteří sem možná přicházeli z pouhé zvědavosti, aby viděli, co Římané postavili. Byli to vlastně turisté. Mnozí vycítili, že se jim tu nabízí jedinečná příležitost ke zbohatnutí, a usadili se poblíž Hadriánova valu, aby chytli svou životní šanci za pačesy.

Dokládá to mnohaletý výzkum okolí Hadriánova valu. Letecké snímky i pozemní průzkum odhalily neklamné stopy intenzivní činnosti. K vojenským pevnostem přiléhala rozsáhlá sídliště civilních obyvatel. Na každé straně valu vyrostly nové zemědělské usedlosti, vznikla tu nová pole a pastviny. Římané kupovali od místních zemědělců úrodu z polí, zvířata, ale i kůže a další suroviny. Řemeslníci se nemuseli strachovat o odbyt pro své výrobky. Výnosným obchodním artiklem byl v pásmu kolem Hadriánova valu i alkohol a služby nevěstek.

Zvukovou podobu tohoto článku jste mohli slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 5.12.2008 v 9:00.