Guinejci nevěří západním vakcínám proti covidu, bojí se sterilizace, říká „cizinka s českým duchem“
Samu sebe označuje jako cizinku s českým duchem. Doma se Martina Kourouma cítí v Moskvě, Praze, na předměstí Paříže i v Konakry, hlavním městě Guineji. Právě v manželově rodné zemi staví domek a plánují se zde usadit. „Od dětství jsem chtěla odejít do Afriky,“ přiznává. „Voda tam teče třikrát týdně. Jsou problémy s elektrikou, i když teď už je to prý lepší. V Evropě je život pohodlnější, ale jak říkal Zygmunt Bauman: Pohodlí je zdrojem nekonečné nudy.“
„Do všeho, co tam děláte, musíte dát více energie a daleko více času,“ popisuje základní rozdíl mezi životem v Guineji a Evropě Martina Kourouma.
Čtěte také
Přesto jí tato západoafrická země učarovala natolik, že zde pomalu a částečně svépomocí staví dům. „Guinejci mi v mnohém připomínají Čechy. Jsou podnikaví a ohromně dokážou improvizovat,“ říká a uvádí konkrétní příklad:
„Přivezla jsem si luxfery. Chvíli jsme přemýšleli, jak je tam zabudujeme bez zdejších materiálů, které se běžně používají. Kluk, který nám to dělal, ale na to přišel. Podívali jsme se na pár videí na Youtube a prostě jsme to s tím materiálem, který je tam k dispozici, zvládli.“
Velká rýma
V době pandemie Kourouma i s manželem zůstala ve Francii. Přesto už se těší, až v únoru opět odjede do Afriky. Pokud jí plány opět nezkříží pandemie. Možná trochu překvapivě nikoli na africké straně, ale v Evropě.
„V Africe jsou připraveni. Dříve už tam byla v roce 2014 ebola. Takže když jsem odjížděla, viděla jsem, že lidi začínají nosit roušky. To měli v zemi tři případy,“ vzpomíná Kourouma na svoji poslední návštěvu země.
Čtěte také
Podle ní přitom covid pro Guineu zdaleka neznamená takové nebezpečí. „Imunita obyvatelstva je tam vyšší. Paradoxně je to tím, že zdravotní péče není na takové úrovni. Pokud jsou tam lidé nemocní, obvykle zemřou. Takže ten koronavirus nemá, koho jakoby zabíjet. Určitě koronavirus mají, ale myslím, že to přejde jako chřipka. Na venkově mají takové označení – malá rýma a velká rýma. Tak covid je asi ta velká rýma,“ dodává pragmaticky.
I v této africké zemi probíhá očkování proti covidu-19. Pro Evropana je ale překvapivě větší zájem o ruský Sputnik nebo čínskou vakcínu.
„O některých vakcínách z Evropy mají pochybnosti, protože mezi africkým obyvatelstvem se traduje, že Evropané nechtějí, aby měli děti. A tudíž do těch vakcín přidávají sterilizační prvky. Odpor některých žen k vakcínám je proto silný,“ popisuje Kourouma jednu z místních konspiračních teorií.
Jak na egoistického prezidenta
Na začátku září v Guineji došlo ke státnímu puči, v němž plukovník Mamady Doumbouya sesadil stávajícího prezidenta Alphu Condého. „Condé je profesor. Myslím, že má profesuru na univerzitě v Sorbonně. Já si ho velice vážím, nicméně už byl stár a u staršího člověka dochází k určitým změnám v chování,“ nastiňuje Kourouma, proč k převratu došlo.
Čtěte také
„Lidi si stěžovali, že se s ním nedá pracovat. Byl asi dost problematický, co se týče práce i svého ega. Já myslím, že by k puči dříve či později stejně došlo. Jen by ho vedli jiní lidé a bylo by to možná horší,“ říká Kourouma s tím, že puč v současnosti vnímá jako stabilizaci práva a potvrzení politického kurzu, který byl dříve nastolený.
„Je to způsob, jak řešit odchody prezidentů, kteří nezvládají svoje ego. Tady máme jiné demokratické principy – například Senát může prezidenta odvolat. Tam něco takového neexistuje. Ale armáda se tam těší velké důvěře,“ věří cizinka s českým duchem.
To je dáno disciplinovaností a skutečností, že nejvyšší představitelé armády mají často velice dobré vzdělání. Martina Kourouma ale vidí ještě jedno velké pozitivum: „Armáda v sobě zahrnuje všechna etnika. Takže tam nedochází k etnickým problémům a nějakým národnostním třenicím.“
Poslechněte si celý rozhovor Ondřeje Nováka s Martinou Kouroumou. Dozvíte se také, jaké to je stavět v Africe dům nebo kolik má průměrná tamní nemovitost koupelen. Martina se podělila také o svou zkušenost z Francie, kde žije v okresu 93, který některá média označují za takzvanou no-go zónu.
Související
-
Po letech v Africe si víc vážím všeho, co máme doma, prozrazuje novinářka Zuzana Mukumayi
Zuzana Filipi Mukumayi žije v Africe 11 let. Pomáhala v uprchlickém táboře a dnes píše blog pro Radio Prague International, respektive seriál o Češkách v Africe.
-
Jak chránit šelmy v Africe? Snažíme se přesvědčit Masaje, aby chlapci nelovili lvy, popisuje mecenáš
„Zvýšili jsme populaci gepardů. Teď děláme sčítání levhartů. A zachraňujeme i lvy. Také podporujeme dvě školy v Tanzanii, přispíváme na jídlo dětem a nakupujeme pomůcky.“
-
Expertka: Klimatické změny proměňují v Africe období dešťů. Pomáháme farmářům připravit se na sucho
„Neřekla bych, že afričtí farmáři dělají něco úplně špatně, spíš mají zažité tradiční způsoby,“ říká projektová manažerka Markéta Smrčková z Lesnické a dřevařské fakulty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka