Guinejci nevěří západním vakcínám proti covidu, bojí se sterilizace, říká „cizinka s českým duchem“

„Do všeho, co tam děláte, musíte dát více energie a daleko více času,“ popisuje základní rozdíl mezi životem v Guineji a Evropě Martina Kourouma.

Čtěte také

Může černý kontinent proměnit bělocha? Odpověď hledá dokument Jiřího Pasze Afrika mi změnila DNA

Přesto jí tato západoafrická země učarovala natolik, že zde pomalu a částečně svépomocí staví dům. „Guinejci mi v mnohém připomínají Čechy. Jsou podnikaví a ohromně dokážou improvizovat,“ říká a uvádí konkrétní příklad:

„Přivezla jsem si luxfery. Chvíli jsme přemýšleli, jak je tam zabudujeme bez zdejších materiálů, které se běžně používají. Kluk, který nám to dělal, ale na to přišel. Podívali jsme se na pár videí na Youtube a prostě jsme to s tím materiálem, který je tam k dispozici, zvládli.“

Velká rýma

V době pandemie Kourouma i s manželem zůstala ve Francii. Přesto už se těší, až v únoru opět odjede do Afriky. Pokud jí plány opět nezkříží pandemie. Možná trochu překvapivě nikoli na africké straně, ale v Evropě.

„V Africe jsou připraveni. Dříve už tam byla v roce 2014 ebola. Takže když jsem odjížděla, viděla jsem, že lidi začínají nosit roušky. To měli v zemi tři případy,“ vzpomíná Kourouma na svoji poslední návštěvu země.

Čtěte také

V Africe lidé dobře vědí, jak očkování pomáhá, u nás vymýšlíme ptákoviny, myslí si politický geograf

Podle ní přitom covid pro Guineu zdaleka neznamená takové nebezpečí. „Imunita obyvatelstva je tam vyšší. Paradoxně je to tím, že zdravotní péče není na takové úrovni. Pokud jsou tam lidé nemocní, obvykle zemřou. Takže ten koronavirus nemá, koho jakoby zabíjet. Určitě koronavirus mají, ale myslím, že to přejde jako chřipka. Na venkově mají takové označení – malá rýma a velká rýma. Tak covid je asi ta velká rýma,“ dodává pragmaticky.

I v této africké zemi probíhá očkování proti covidu-19. Pro Evropana je ale překvapivě větší zájem o ruský Sputnik nebo čínskou vakcínu.

„O některých vakcínách z Evropy mají pochybnosti, protože mezi africkým obyvatelstvem se traduje, že Evropané nechtějí, aby měli děti. A tudíž do těch vakcín přidávají sterilizační prvky. Odpor některých žen k vakcínám je proto silný,“ popisuje Kourouma jednu z místních konspiračních teorií.

Jak na egoistického prezidenta

Na začátku září v Guineji došlo ke státnímu puči, v němž plukovník Mamady Doumbouya sesadil stávajícího prezidenta Alphu Condého. „Condé je profesor. Myslím, že má profesuru na univerzitě v Sorbonně. Já si ho velice vážím, nicméně už byl stár a u staršího člověka dochází k určitým změnám v chování,“ nastiňuje Kourouma, proč k převratu došlo.

Čtěte také

Mezi africkými kmeny jsem zažil postupy, které nedávaly smysl, popisuje farmaceut Havlíček

„Lidi si stěžovali, že se s ním nedá pracovat. Byl asi dost problematický, co se týče práce i svého ega. Já myslím, že by k puči dříve či později stejně došlo. Jen by ho vedli jiní lidé a bylo by to možná horší,“ říká Kourouma s tím, že puč v současnosti vnímá jako stabilizaci práva a potvrzení politického kurzu, který byl dříve nastolený.

„Je to způsob, jak řešit odchody prezidentů, kteří nezvládají svoje ego. Tady máme jiné demokratické principy – například Senát může prezidenta odvolat. Tam něco takového neexistuje. Ale armáda se tam těší velké důvěře,“ věří cizinka s českým duchem.

To je dáno disciplinovaností a skutečností, že nejvyšší představitelé armády mají často velice dobré vzdělání. Martina Kourouma ale vidí ještě jedno velké pozitivum: „Armáda v sobě zahrnuje všechna etnika. Takže tam nedochází k etnickým problémům a nějakým národnostním třenicím.“

Poslechněte si celý rozhovor Ondřeje Nováka s Martinou Kouroumou. Dozvíte se také, jaké to je stavět v Africe dům nebo kolik má průměrná tamní nemovitost koupelen. Martina se podělila také o svou zkušenost z Francie, kde žije v okresu 93, který některá média označují za takzvanou no-go zónu.