Gross vyzývá k vytvoření proevpropské vlády, využití nekvalitního obilí jako paliva, ochranná opatření proti dovozu čínského textilu

9. duben 2005
Týden v tahu

Premiér Gross vyzývá lidovce a unionisty k vytvoření společné proevpropské vlády. Jednání by měla začít v nejbližších dnech. V nové vládě by neměli být čelní představitelé stran. Tři lidovečtí ministři odcházejí z vlády. Na to, jak řešit nastalou situaci, odpovídal místopředseda ČSSD Petr Vícha. ČEZ uvažuje o využití nekvalitního obilí, které přebývá českým zemědělcům, jako paliva. Evropská komise zatím nehodlá zavést opatření před dovozem levného čínského textilu. Jak se s tím vyrovnají české podniky?

Přehled příspěvků

Štěpánka Čechová : Plán na většinovou vládu bez Grosse dostal od ČSSD zelenou. Sestavení kabinetu ale mohou ohrozit další spory v koalici. Na řešení situace se budu ptát místopředsedy ČSSD Petra Víchy.

Komu prospívají demise politiků, nad tím se ve fejetonu zamýšlí Jan Pokorný.

Českým zemědělcům přebývá nekvalitní obilí. ČEZ by ho ve svých elektrárnách mohl spálit. Na etické i ekonomické otázky projektu odpoví za ČEZ Eva Nováková, na ministerstvo životní prostředí Karolína Šulová a náměstek ministr průmyslu Martin Pecina.

Ochranná opatření před dovozem levného čínského textilu Evropská komise zatím nezavede. Dokáží se s tím vyrovnat české podniky? Situaci zhodnotí místopředsedkyně Odborového svazu pracovníků textilního průmyslu Miroslava Jánská.

To jsou události týdne, kterým jsme se rozhodli věnovat pozornost v následujících zhruba 45 minutách. Příjemný poslech Radiožurnálu přeje Štěpánka Čechová.

Řešení vládní krize

Štěpánka Čechová : Premiér a předseda sociální demokracie Stanislav Gross vyzývá lidovce a unionisty k vytvoření společné proevpropské vlády. Jednání by měla začít v nejbližších dnech. Jak dodává redaktorka Helena Šulcová, pokud se kabinet s křesťanskými demokraty a unionisty sestavit podaří, Stanislav Gross rezignuje.

Host (Stanislav Gross): Vyzývám všechny aktéry na naší politické scéně, aby tento projekt podpořili a umožnili jeho realizaci.

Helena Šulcová : Říkal Stanislav Gross. V nové vládě by neměli být čelní představitelé, tedy předsedové a zřejmě také všichni místopředsedové. Podle některých členů ČSSD je to pojistka, aby se ve vládě neobjevila trojice lidoveckých ministrů, kteří podali demisi. Odcházející ministři Svoboda, Šimonovský a Ambrozek jsou totiž zároveň místopředsedy křesťanských demokratů. V usnesení Výkonného výboru ČSSD tato podmínka sice není.

Host (Milan Urban): Ale z atmosféry, která zde dnes byla je zřejmé, že bude velký problém, aby tito lidé se ve vládě účastnili.

Helena Šulcová : Uvedl po jednání ministr průmyslu Milan Urban. šéf KDU-ČSL Miroslav Kalousek už dříve řekl, že lidovcům nikdo nebude diktovat, koho do vlády nominují a koho ne. Křesťanští demokraté jsou ale ochotní jednat. Dnes se Kalousek vyjadřovat nechtěl.

Host (Miroslav Kalousek): Do té doby, než budu oficielně informován vedením ČSSD nemám žádný veřejný komentář.

Helena Šulcová : Z lidovců ve vládě nechce být ani Kalousek, ani první místopředseda Jan Kasal. O nové vládě se podle Grosse začne jednat co nejdříve. Lidovci koaliční smlouvu vypověděli, není tedy jasné, kolik by jednotlivé strany měly ministerských křesel. Podle původní dohody vedla KDU i Unie svobody tři ministerstva. Teď se ale podle Grosse začíná na zelené louce.

Host (Stanislav Gross): My chceme na této louce dospět k jednorázové dohodě, ale je zapotřebí, ale toto takto bylo vnímáno všemi partnery.

Helena Šulcová : Součástí dohody by měla být také takzvaná protikomunistická pojistka. Šlo by o závazek k lidovcům a unionistům, že je ČSSD nepřehlasuje s komunisty, když se ji to bude politicky hodit.

Host (Pavel Němec): Aby se vláda opírala o demokratické strany v Poslanecké sněmovně, to znamená, aby byla bez podpory komunistů.

Helena Šulcová : Říkal šéf unionistů Pavel Němec. Grossovi by taková pojistka nevadila. Moc ji ale komentovat nechtěl.

Host (Stanislav Gross): Samozřejmě musí to zachovávat prostor pro realizaci politiky sociální demokracie, aby neměli, tečka.

Helena Šulcová : Všech jednání o nové vládě se chce účastnit také diplomat Jan Kohout. Ten by se měl stát novým premiérem.

Host (Jan Kohout): Mám tady stažený žaludek v téhle věci, ale myslím si, že by se to za určitých okolností mohlo podařit..

Helena Šulcová : Pokud se ČSSD podaří s lidovci a unionisty na nové vládě dohodnout, Stanislav Gross rezignuje. Když ale dohoda nevyjde, bude sociální demokracie vládnout do řádných voleb v menšinovém kabinetu.

Štěpánka Čechová : Ve studiu vítám místopředsedu sociální demokracie Petra Víchu, dobrý den.

Host (Petr Vícha): Dobrý den.

Štěpánka Čechová : Můžete potvrdit to, co zaznělo v reportáži, tedy že ten vyjednávací tým bude mít požadavek, aby v budoucí vládě už nebyli ti, kteří předchozí kabinet rozbili, to znamená ani odstupující ministři, tedy tři lidovci Vladimír Mlynář, ani nestraník Jaroslav Bureš?

Host (Petr Vícha): Takto ta podmínka v této chvíli nestojí. Jsme před začátkem vyjednávání a není dobré stanovovat žádné ultimativní podmínky, protože cílem je dohodnout se, sestavit tuto jednorázovou vládu proevropskou a ukončit tuto vládní krizi. Ale samozřejmě ten požadavek, aby předsedové těchto politických stran a ti, kteří se podíleli na jejich rozbití v té vládě nebyli, ten zazněl.

Štěpánka Čechová : Vy to ale přece vnímáte tak, že právě tři lidovečtí ministři se podíleli na rozbití vlády.

Host (Petr Vícha): Takto to je a myslím si, že o tom právě budou vést jednání.

Štěpánka Čechová : To znamená, na ně by se ten požadavek vyjednávacího týmu vztahovat měl. Nevezmu-li tedy další dva jmenované ministry. Bavme se konkrétně o lidoveckých ministrech.

Host (Petr Vícha): Znovu opakuji, není dobré stanovovat žádné ultimativní podmínky ještě dříve, než jednání byla zahájena, protože cílem je dohodnout se. Není cílem stanovovat podmínky, které by dopředu nemohly být splněny, ale jestliže sociální demokracie udělala tento velkorysý ústupek, odstupuje premiér a pravděpodobně i první místopředseda Bohuslav Sobotka nebude v této vládě, tak by bylo dobré, aby také lidovci šli do sebe a měli tu sebereflexi a ty ministry, kteří hlasovali proti vládě do ní nenasazovali.

Štěpánka Čechová : Oni to ale zřejmě budou chtít udělat, protože šéf lidovců Kalousek považuje za dostatečně vstřícný krok to, že by ve vládě nezasedl ani on, ani jeho první místopředseda Jan Kasal na oplátku k těm vašim ústupkům.

Host (Petr Vícha): Sociální demokracie chce ukončit vládní krizi, chce, aby byla sestavená vláda, která může přivést zemi k evropským volbám, která může splnit ještě některé programové věci a myslím si, že je dost nešťastné, když lidovci ještě před tím, než zahajují jednání, stanovují své personální požadavky takto striktně.

Štěpánka Čechová : Nebo-li s těmito třemi ministry, abychom to řekli zcela jasně, vy, i když jste hodně vstřícní, prostě nechcete sedět ve vládě, v té nové vládě?

Host (Petr Vícha): Tyto požadavky zaznívaly, ale nechal bych to na vyjednávacím týmu, protože cílem je dohodnout se.

Štěpánka Čechová : Mimochodem podle Stanislava Grosse už nepřichází v úvahu vycházet při sestavování nového kabinetu z té koaliční dohody, protože ji lidovci jednostranně vypověděli a lidovci ani unionisté tedy už nemohou spoléhat na to, že budou mít ve vládě po třech křeslech, jak tomu bylo. Pokud bude třeba KDU-ČSL takzvaně hodně zlobit s těmi ministry, chcete třeba sáhnout k tomu, že byste jí sebrali několik křesel, že byste jí třeba dali jenom jedno a zbytek by se rozdělil nějak jinak?

Host (Petr Vícha): O počtu jednotlivých křesel pro jednotlivé strany se nehovořilo právě proto, že cílem není, aby byla plně obsazena vláda opět straníky, ale výraznými osobnostmi, třeba i z řad nestraníků. Je v této chvíli předčasné hovořit o konkrétních počtech pro jednotlivou politickou stranu. Cílem je nalézt dohodu.

Štěpánka Čechová : Ano, to už jste říkal několikrát, ale já jsem se ptala, jestli prostředkem k té dohodě může být i využití už neexistujícího rozestavení křesel.

Host (Petr Vícha): Samozřejmě, lidovci vypověděli tuto smlouvu, takže smlouva o počtu křesel pro jednotlivé strany neexistuje a bude teď věcí vyjednávacího týmu a dohody, jak vláda bude obsazena. A samozřejmě jedno z rozhodujících slov by měl mít také nový premiér pan Kohout.

Štěpánka Čechová : Zmínil jste vyjednávací tým a nového premiéra, kdo bude v tom vyjednávacím týmu?

Host (Petr Vícha): Za sociální demokracii nepochybně předseda, místopředseda, předseda poslaneckého klubu, protože cílem bude nalézt většinu pak v Poslanecké sněmovně a protože jsem nezaznamenal z řad KDU-ČSL ani Unie svobody žádné výhrady proti tomu, aby sociální demokracie určila toho, kdo by měl být premiérem, tak předpokládám, že nebudou mít výhrady proti panu Kohoutovi a on by se těch jednání měl zúčastnit.

Štěpánka Čechová : Nebo-li čtyřčlenný vyjednávací tým, jehož práce by měla začít kdy?

Host (Petr Vícha): Pokud mám správné informace, tak by se mohli sejít už zítra a pak už to bude věcí těchto vyjednávacích týmů.

Štěpánka Čechová : Druhým problémem, kromě lidoveckých ministrů, na které může nový kabinet narazit, je takzvaná protikomunistická pojistka. Jste ochotni dát nějaké záruky proti hlasování s komunisty?

Host (Petr Vícha): Pochopitelně s tím počítáme, protože cílem sociální demokracie není přehlasovávat své partnery, s žádným z partnerů, s žádných z žádných partnerů ve Sněmovně, takže této protikomunistické pojistce, chcete-li to takto nazvat se samozřejmě sociální demokracie nebrání.

Štěpánka Čechová : A jakou by měla mít podobu, opíšete třeba tu její podobu z koaliční dohody?

Host (Petr Vícha): Jednání ještě nezačala, v té poslední dohodě to byl pokud mám správné informace výčet zákonů, proti kterým, nebo o které by nemělo být hlasováno s nikým jiným, než s koalicí, může to být takto, může být ještě jiné mechanizmy nalezeny, já věřím, že se strany zodpovědně dohodnou.

Štěpánka Čechová : Pokud by to měl být výčet zákonů, znamená to, že jste ochotni se zavázat, že třeba takové důležité věci, jako euroústava, zákon o rozpočtu a další neprohlašujete s komunisty.

Host (Petr Vícha): To jsou ale přece právě ty zákony, na kterých by měl mít zájem celá tato nová koalice. Bez rozpočtu se dá těžko vládnout a to, co tuto koalici spojuje, jsou právě, je právě Evropská unie, takže tyto jsou zákony, které jsou, by měly být pozitivně vyjmenovány v té nové dohodě.

Štěpánka Čechová : To znamená ano, odpověď na otázku, zda tyto zákony se mohou stát součástí té záruky.

Host (Petr Vícha): Ano.

Štěpánka Čechová : Pokud nechcete nebo pokud ta jednorázová dohoda nevyjde, ať už kvůli nespokojenosti se zárukou o hlasování s komunisty, anebo kvůli nespokojenosti KDU-ČSL o tom, že ji víceméně chcete diktovat, jestli budou nebo nebudou její ministři v novém kabinetu, premiér Gross prohlásil, že jste ochotni vládnout sami v menšinovém kabinetu. Má vůbec takový kabinet šanci ustát třeba to hlasování o rozpočtu?

Host (Petr Vícha): Sociální demokracie teď vyšla nebývalým způsobem vstříc a udělala takovou tu velkorysou dohodu a má upřímnou snahu nalézt tuto dohodu a dovést tuto zemi až k řádným volbám v této nové vládě, která nebude založena na mnohaprogramových bodech, ale bude mít jenom několik priorit. Nepřistoupí-li partneři ale na tuto dohodu a třeba i pod tou podmínkou, že nebudou splněny jejich personální požadavky, a to byl velmi malý důvod ze strany KDU-ČSL, tak pak sociální demokracie nezbývá skutečně nic jiného, než mít menšinovou vládu a samozřejmě s tím vědomím, že se docela klidně může stát, že tato vláda ztratí důvěru ve Sněmovně a padne.

Štěpánka Čechová : To znamená, že i za cenu, že ani ta menšinová vláda nebude hlasovat s komunisty, protože té by se už opravdu před hlasováním s komunisty špatně kličkovalo.

Host (Petr Vícha): Sociální demokracie má stále své platné usnesení. Bude-li donucena do této menšinové vlády prosazovat svůj program, bude na ostatních politických stranách, pro které zákony budou, či nebudou hlasovat a je právem každé z těchto stran vyjádřit této vládě nedůvěru. Já si myslím, že takový zákon, se kterým by pak tato vláda mohla spojit svou důvěru, tak by mohly být právě daňové zákony, které snižují pro 80 procent občanů, podle toho návrhu pana ministra Sobotky, daně a ať se pak ty strany ukáží.

Štěpánka Čechová : Spojování důvěry vlády se zákony ale už se ukázalo jako neprůchodné pro mnoho stran. V Poslanecké sněmovně KDU-ČSL se vyjádřila, že se jí takový plán nelíbí, aby spojovala důvěru se zákony, ODS a další.

Host (Petr Vícha): Tak, já se divím, že se snižování daní nelíbí ODS, KDU-ČSL a Unii svobody, pak se ukazuje, že jejich snahou bylo, aby tato vláda neprošla nikoliv udělat něco dobrého pro občany. Ale to hovoříme o té krizové variantě a já věřím, že k ní nedojde a že se strany zodpovědně, zodpovědně pro občany této republiky dohodnou.

Štěpánka Čechová : Máte pravdu, ale ta krizová varianta, sám jste řekl, že už potom by mohla klidně vést k tomu, že vláda padne. Není lepší to položit rovnou, není už to jenom prodlužování patové situace? Ta vláda přece prakticky nebude zřejmě schopná schválit nic zásadního?

Host (Petr Vícha): Nedojde-li teď k dohodě, pak bude věcí skutečně této vlády, jestli dokáže vládnout nebo nedokáže vládnout, jestli projdou některé zákony, já bych to nepředjímal.

Štěpánka Čechová : Prostě to chcete zkusit za každou cenu. O nové vládě má bývalá koalice jednat, jak už jste zmínil, zítra večer. Hovoří se o proevropském kabinetu v čele s diplomatem Janem Kohoutem. Rozkryjte nám ten termín proevropský, jmenujte nám tedy priority navrhované vlády.

Host (Petr Vícha): Tak první základní prioritou této vlády je dovést zemi k tomu, aby byla schválená evropská ústava. Myslím si, že mezi další priority můžou patřit daňové zákony a pak je rozpracováno mnoho témat v oblasti bytové problematiky, které rozpracovalo ministerstvo pro místní rozvoj, to můžou být základní věci, na kterých by ta vláda, protože je měla i v tom bývalém programu, mohla nalézt shodu.

Štěpánka Čechová : Nebo-li počítáte s tím, že zákony, které rozpracovala a předložila tato vláda nepřijdou v niveč.

Host (Petr Vícha): Samozřejmě bude-li to dohoda, byť ne ta stará koaliční dohoda, ale bude-li to dohoda stejných stran, tak předpokládám, že se nemusí nic zásadního změnit na jejím původním programu.

Štěpánka Čechová : Ta nová vláda, pokud bude mít získat důvěru, tak bude potřebovat každý hlas a momentálně se ozývají nespokojené hlasy i zevnitřku ČSSD. Jste vůbec schopní zajistit alespoň jednotnost hlasování ze strany vašich poslanců?

Host (Petr Vícha): Sociální demokracie je velmi demokratickou stranou, která vede před přijetím konečného rozhodnutí diskusi, samozřejmě není to přijímáno stoprocentně, ale já pevně věřím, že ti, kteří v této chvíli neuspěli se svým názorem, tak nakonec podpoří to, na čem se dohodla většina a ústřední výkonný výbor dneska naprostou většinou hlasů schválil tento velkorysý postup, který navrhoval pan premiér.

Štěpánka Čechová : Nebo-li doufáte, to znamená, že smrtelná rána pro vládu může přijít i z vlastních řad.

Host (Petr Vícha): Nepředpokládám to.

Štěpánka Čechová : Očekáváte jednotné hlasování?

Host (Petr Vícha): Ano.

Štěpánka Čechová : Nová vláda tedy bude prosazovat ty proevropské zákony, ale mohla by být složená převážně z nestraníků, jak se vyjádřil váš kolega místopředseda Sobotka. Myslíte si, že kdyby k tomu mělo dojít, dokážete najít dostatečný počet kvalifikovaných lidí, kteří by se na ni chtěli podílet?

Host (Petr Vícha): Já si myslím, že to vyjednávání by mohlo začít tak, že každá ze tří stran předloží nějaká jména, ať už to budou straníci, či nestraníci a já si myslím, že v této republice je spousta schopných lidí, kteří by v této vládě mohli zasednout a ta vláda by mohla být úspěšná.

Štěpánka Čechová : Už zmiňovaný pravděpodobný nový premiér Jan Kohout uvedl na tom ústředním výkonném výboru, že jedním z jeho prvních kroků by bylo obrátit se na Ústavní soud, aby mu poradil, jak správně naložit s hlasováním o euroústavě, zda referendum nebo zda většinovým způsobem. Myslíte si, že je tento krok potřebný?

Host (Petr Vícha): Já jsem to slyšel dnes od pana Kohouta na tiskové konferenci. Chápal jsem to tak, že chce mít stoprocentní jistotu, že přijetí této ústavy je v souladu s naší českou ústavou.

Štěpánka Čechová : To znamená, vyjádření Ústavního soudu v tomto případě je pro vás směrodatné.

Host (Petr Vícha): To jsou technické záležitosti, v této chvíli to bych nechal na odbornících na Evropskou unii a tím nepochybně pan Kohout je.

Štěpánka Čechová : Zmiňme teď tedy ten proces na závěr. Teď čtyřčlenný vyjednávací tým, starý premiér a potencionální nový premiér, jsou tedy v něm, zasedne k vyjednávání a za jaký moment odstoupí Stanislav Gross, pakliže se tedy podaří sestavit tu vládu.

Host (Petr Vícha): Tak teď začnou jednání ty stranické týmy, protože cílem je nejprve si říct, jestli vůbec tento projekt je přijatelný a jestli strany mají ochotu tuto jednorázovou dohodu uzavřít. A pak by to mělo být hlavně na panu Kohoutovi, jako na novém potencionálním premiérovi, aby sestavil návrh tohoto kabinetu, v případě, že bude sestaven tento kabinet a strany a jejich poslanecké kluby se na něm dohodnou, tak pak by odstoupil premiér Gross, předpokládám, že pan prezident by neprodleně jmenoval nového premiéra a vláda by předstoupila před Sněmovnu s hlasováním o důvěře.

Štěpánka Čechová : Počítáte s tím, že prezident jmenuje vámi zvoleného premiéra pana Kohouta.

Host (Petr Vícha): Slyšel jsem včera vyjádření pana prezidenta, nemám důvod pochybovat o tom, že by to neučinil.

Štěpánka Čechová : Znamená to, do jakého termínu by mělo být jasné, dokdy si dáváte vůbec lhůtu, aby se vám podařilo sestavit vládu?

Host (Petr Vícha): Stejně tak, jako není dobré dávat ultimáta v těch personálních věcech, tak jsme si nedali žádné ultimátum časové.

Štěpánka Čechová : Také není dobré to prodlužovat ten stav.

Host (Petr Vícha): Ale myslím si, že pro Českou republiku je dobré, aby ta jednání byla ukončena co nejdříve v řádu dnů.

Štěpánka Čechová : Ve studiu byl místopředseda ČSSD Petr Vícha. Díky za rozhovor, na slyšenou.

Host (Petr Vícha): Taky děkuju, na shledanou.

Fejeton Jana Pokorného

Štěpánka Čechová : Nejednoho z nás jistě při sledování vládní krize napadla otázka, kam vlastně vedou a komu poslouží odchody politiků. Jeden z úhlu pohledu vám ve svém fejetonu nabízí Jan Pokorný.

Jan Pokorný : "Ono se to snadno řekne. Politici podejte demisi. Ale, kdo tím co získá? Běžný občan uvidí v televizních debatách nové tváře. Budiž. Za chvíli stejně odhadne, co který z nich řekne na otázku o daních, důchodové reformě, či Evropské unii. Zapamatuje si jejich slova o této chvíli, této zemi nebo dokonce o tom, co potřebují občané této země. A třeba si řekne, tak to tam mohli zůstat ti, co byli před nimi a půjde si po své práci, či odpočinku. Ale, co ten odstoupivší politik? Stane se v tuto chvíli jedním z občanů této země.

Dejme tomu, že něco ví, že ví, kde je možné si obnovit propadlý občanský průkaz, že může zaparkovat auto jen tam, kde je to povoleno nebo že se vstupenky na hokej či do divadla kupují v předprodejích. Jistě, v některých případech se o odcházejícího politika postará aspoň na čas jeho mateřská strana. Poskytne mu kancelář, počítač, připojení k internetu a pár rad do začátku. Aby ten přechod z politiky do života nebyl tak náhlý. Aby o tom něco věděl. Politik, který něco ví o životě to pak má s návratem snazší.

Otevře si advokátní kancelář, začne radit, jak přijít k penězům z Evropské unie, ti nejšikovnější stávají se významnými členy bank, či pojišťoven. Nejtěžší to ale mají s odchodem z politiky ti, kdož toho moc neví o životě, ale spíš vědí na někoho něco. Kam ti se vrtnou? Jak využijí svých vědomostí? Otevřou jim dveře nebo se s nimi radši nikdo ani nebude bavit? Dají se vůbec takové vědomosti prodat a jestli ano, komu a za kolik? No, někdy radši nevědět."

Štěpánka Čechová : Posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál a pořad Týden v tahu. Za chvíli se budeme věnovat otázce spalování přebytečného obilí v elektrárnách ČEZU a problematice dovozu levného čínského textilu, který decimuje české i evropské výrobce. Teď je ale na řadě písnička a aktuální zprávy.

Bude nekvalitní obilí využito jako palivo v elektrárnách?

Štěpánka Čechová : Energetická skupina ČEZ uvažuje o tom, že by se svých elektrárnách využila jako palivo několik set tisíc tun obilí, které přebývá zemědělcům z loňské rekordní sklizně. S myšlenkou využít nekvalitní zrno jako palivo přišla plodinová burza v Brně. Podle mnohých rolníků by se tak zužitkovalo obilí horší kvality a oni by za ně dostali alespoň nějaké peníze. Ozývají se mezi nimi ale i odpůrci, a to především z etických důvodů. Jak se na nápad proměnit přebytečné obilí v energii dívají příslušné resorty, o tom už více s mluvčí ČEZU Evou Novákovou, dobrý den.

Host (Eva Nováková): Dobrý den.

Štěpánka Čechová : Mluvčím ministerstva životního prostředí Karolínou Šulovou, dobrý den.

Host (Karolína Šulová): Dobrý den.

Štěpánka Čechová : A náměstkem ministra průmyslu a obchodu Martinem Pecinou, dobrý den.

Host (Martin Pecina): Dobrý den.

Štěpánka Čechová : Tak první otázka směřuje na ČEZ, jak daleko jste s plánem s využitím přebytečného obilí jako palivo?

Host (Eva Nováková): Zatím je to pouze v rovině úvah, respektive v rovině vypořádávání administrativních náležitostí, a to jak chci zdůraznit, tak ne přebytečného obilí jako celku, ale pouze toho obilí, ze kterého lidově řečeno už se chleba neupeče a také už ho zemědělci jinak nevyužijí, například do krmných směsí.

Štěpánka Čechová : Ano, toho nekvalitního. Čili tím pádem by byla pro vás vyřešena i ta etická otázka věci, to znamená spalování obilí, které by případně mohlo posloužit někde jako potravinová pomoc třeba pro třetí svět.

Host (Eva Nováková): ČEZ tu etickou stránku opravdu řeší velmi intenzivně. Tohle to je jedno z řešení, která se nabízí a samozřejmě ještě by se k tomu přidal aspekt toho, že by se jednalo pouze o jednorázové řešení, určitě ne o řešení systémové.

Štěpánka Čechová : Pane náměstku, jak se na tu etickou otázku dívá ministerstvo průmyslu a obchodu?

Host (Martin Pecina): No, víte, pokud se týká etických otázek, to bych nejraději nechal filosofům, já bych samozřejmě také raději viděl, kdyby se to obilí zužitkovalo rozumnějším způsobem, ale pokud již to nelze a pokud je znehodnocené, tak než ho někde zakopávat nebo rozhazovat po polích, tak je určitě lepší ho energeticky využít.

Štěpánka Čechová : Paní Šulová, stejná otázka pro ministerstvo životního prostředí.

Host (Karolína Šulová): Já jsem se svými předřečníky úplně ve shodě, ale chtěla bych k té etice dodat ještě jednu věc, a to sice, že kdybychom hypoteticky ty přebytky českého obilí vyváželi někam do třetího světa, tak by tam pravděpodobně nějak nepomohly, protože humanitární organizace, které se rozvojovou pomocí dlouhodobě zabývají, považují právě dovoz potravin do třetího světa za velmi kontraproduktivní, protože vytlačuje z trhu místní rolníky.

Štěpánka Čechová : Etickou otázku jsme tedy probrali a teď z hlediska ministerstva průmyslu a obchodu, pane náměstku, existuje nějaký technologický zádrhel nebo překážka v zákonech, která by stála v cestě ČEZU, aby využil to staré obilí?

Host (Martin Pecina): Technologický zádrhel samozřejmě neexistuje. My jsme schopni obilí, jako každou jinou biomasu a velice kvalitní biomasu samozřejmě spalovat, ale já osobně bych raději viděl, kdyby se obilí využívalo v budoucnu, pokud se bude využívat pro energetické účely, tak pro výrobu biolihu a přimíchávání do palivových směsí, protože mi to připadá mnohem efektivnější a mnohem vhodnější pro tuto ušlechtilou plodinu, než ji prostě spalovat. Ale samozřejmě je to možné, technický problém s tím není.

Štěpánka Čechová : A problém zákonný taky ne.

Host (Martin Pecina): Problém v zákonu není, obilí je samozřejmě biomasa, která by měla být podporována v zákoně obnovitelných zdrojích na druhou stranu, které typy biomasy bude možno používat pro spalování a jak budou podporovány, bude řešeno vyhláškou ministerstva životního prostředí, která má toto zmocnění v zákonu, který snad v brzké době po podpisu panem prezidentem začne platit, čili jestli bude možné podporovat výrobu elektrické energie z obilí, to se rozhodne ve vyhlášce, která bude teprve vydána ministerstvem životního prostředí.

Štěpánka Čechová : Takže co na to ministerstvo životního prostředí, jak se chystáte postavit se k tomuto problému?

Host (Karolína Šulová): Ministerstvo životního prostředí nepočítá s tím, že by v té připravované vyhlášce bylo potravinářské obilí zařazeno mezi energetické plodiny. Je to proto, že existuje řada jiných, i vhodnějších plodin, které ten účel splňují lépe.

Štěpánka Čechová : Znamená to, že podpoříte takové využití obilí alespoň jako jednorázové nouzové řešení, anebo se proti němu stavíte úplně?

Host (Karolína Šulová): Jako nouzové řešení to samozřejmě využít lze, ale nikoli jako systémový přístup. Pokud bude splňovat ta elektrárna emisní limity, tak ministerstvo životního prostředí s tím nemá problém pro to jednorázové řešení.

Štěpánka Čechová : Zamýšlel se už ČEZ nad tím, jestli má dostatečnou technologii, aby splňoval emisní limity? Jsou v tomto nějaké problémy?

Host (Eva Nováková): Tak my si tu otázku technologickou samozřejmě řešit musíme a také ji řešíme. Je pravda, že ty technické testy přijdou až poté, co se podaří administrativně celý ten projekt vyřešit a ty technické testy, to je vlastně to jádro pudla. Na základě nich se rozhodne, zda je vůbec možné to obilí spálit, respektive to nekvalitní obilí spálit.

Štěpánka Čechová : Když vezmeme v úvahu všechny argumenty, které zde zazněly, to znamená, jak ze strany ministerstva životního prostředí, tak etické, tak ty vaše technologické, pokud vše půjde dobře, kdy a v kterých elektrárnách by se mohlo spalování obilí rozjet?

Host (Eva Nováková): To je právě ta otázka, kdy a zda vůbec. Těžko říci, záleží opravdu na tom, jak budou postupně dopadat výsledky těch technických, respektive manipulačních testů. Co se týče v jakých elektrárnách, předběžně bychom mohli využít elektrárnu Hodonín a teplárnu Dvůr Králové.

Štěpánka Čechová : Pane náměstku, z hlediska ministerstva průmyslu a obchodu vyplatilo by se státu v tuto chvíli takovéhle řešení?

Host (Martin Pecina): Já si myslím, že určitě, pokud se ukáže, že to obilí je skutečně jinak nevyužitelné a že by jinak přišlo v niveč, tak uděláme vše pro to, abychom ty technické problémy, o kterých tady hovořila paní mluvčí z ČEZU, abychom je odstranili co nejdříve, abychom odstranili i pokud vzniknou jakékoli byrokratické překážky, abychom tu surovinu, která dneska existuje a která je na těch skladech, tak abychom ji využili co možná nejefektivnějším způsobem, čili určitě uděláme vše pro to, abychom využili to, co jinak využít nelze.

Štěpánka Čechová : Z hlediska ministerstva životního prostředí to, co zde zaznělo, jste spokojeni s takovým přístupem nebo budete ještě nějak kontrolovat ČEZ, aby neporušil třeba ochranu ovzduší a podobně.

Host (Karolína Šulová): ČEZ bude kontrolovat především Česká inspekce životního prostředí a povolení k provozu mu potom bude dávat krajský úřad, takže na nich to je a já se domnívám, že tady skutečně je třeba zdůraznit, že se jedná o jednorázové řešení, nikoli o nějakou dlouhodobější záležitost.

Štěpánka Čechová : Odpovídali mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šulová, mluvčí ČEZU Eva Nováková a náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina. Všem vám děkuji za účast v našem rozhovoru, na slyšenou.

Host (Eva Nováková): Na slyšenou.

Host (Karolína Šulová): Na shledanou.

Host (Martin Pecina): Na slyšenou.

Dovoz levného čínského textilu

Štěpánka Čechová : Evropská komise zatím nechce zavádět ochranná opatření proti invazi čínského textilu. Na takovou možnost se ale Brusel připravuje. Ostré konkurenci levného asijského oblečení čelí evropské podniky od začátku ledna, kdy díky členství Číny ve Světové obchodní organizaci padly kvóty na dovoz tamního textilu. Mnohé firmy si stěžují a apelují na Evropskou komisi, aby zasáhla. Více už naše bruselská zpravodajka Pavla Kvapilová.

Pavla Kvapilová : Unie se může teoreticky bránit. Vyspělé země si to ošetřily v dohodě o vstupu Číny do Světové obchodní organizace v roce 2001. vyhradily si možnost zavést bariéry, pokud se razantně zvýší import oblečení a ohrozí to životaschopnost evropských firem. Je tedy možné omezit růst čínského dovozu kvótami. V tuto chvíli to ale komise ještě dělat nehodlá. Tento týden nicméně přijala detailní pravidla, kde se definuje, za jaké situace by to učinila. Jak říká komisař pro obchod Peter Mandelson, k restrikcím není možné sáhnout lehkomyslně či automaticky.

Host (Peter Mandelson): Máme data jenom za dva měsíce, takže zatím je moc brzy na to, abychom posoudili, jak se změnily obchodní toky a k jakému narušení trhu by mohlo v budoucnosti dojít. Na to potřebujeme další údaje, pak je musíme vyhodnotit. Teď máme každopádně pravidla, a ta nám později poslouží k tomu, abychom se rozhodli, jak budeme postupovat a jestli sáhneme případně k nějaké akci.

Pavla Kvapilová : Komisař má za to, že je nutné vyvážit zájem otevřít obchod a snahu ochránit evropské výrobce. Unie je podle diplomatů v celé věci rozdělená na dva početně zhruba stejně silné tábory. Příklon k protekcionismu se nelíbí tradičním zastáncům volného obchodu, jako jsou Velká Británie či Švédsko. Na druhé straně například Itálie a Francie nejvíc tlačí na to, aby Brusel evropským výrobcům pomohl. Mandelson také vyzval členské státy unie, aby dodávaly aktivně potřebná čísla, některé v tom totiž podle něj zaostávají. Euratex, což je oborový svaz zastupující evropský textilní průmysl, argumentuje následujícími údaji. Celkově stoupl dovoz čínského oblečení do Evropské unie v lednu oproti loňskému lednu o víc, než 46 procent. Nejcitelnější je to u kalhot, svetrů a dámského prádla. Ceny svetrů v Evropě nová situace podle Euratexu srazila o 36 procent. Celá věc znepokojuje i české výrobce. Podle expertů jsou nejvíc ohroženi ti, kdo mají jednoduchou výrobu, třeba prostěradlovinu. Některé podniky už reagují. Bez ohledu na postup Bruselu. Například ředitel písecké firmy Jitex Stanislav Moravec, a to hlavně sázkou na kvalitu, tedy oblečením, které se nedá dovážet v kontejnerech po tisícovkách.

Host (Stanislav Moravec): Na jedné straně pořizujeme zboží v těch nižších cenových úrovních výrobou v zahraničí ve snaze tedy konkurovat nízké cenové úrovni, ale na druhé straně se snažíme posilovat podíl zboží značkového, vyráběného pod obchodními značkami, které samozřejmě v úplně jiné cenové úrovni a kterého se ta přímá konkurence v zásadě nedotýká.

Štěpánka Čechová : Na našem telefonu je teď připravena místopředsedkyně Odborového svazu pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy Miloslava Jánská, dobrý den.

Host (Miloslava Jánská): Dobrý den.

Štěpánka Čechová : Slyšeli jsme tedy, že kvóty na dovoz čínského textilu do Evropy se zatím Evropská komise zavést nechystá. Kvůli nárůstu dovozu čínského zboží už řada českých textilek omezila výrobu a některé podniky dokonce i hlásí, že zavřou, protože pro své výrobky ztratily zahraniční odbytiště. Spoléhali jste hodně na pomoc z Bruselu?

Host (Miloslava Jánská): Já si myslím, že po těch zkušenostech, které zatím máme, ani moc ne.

Štěpánka Čechová : To znamená, že vy už jste, vím že jste zkoušeli žádat vládu o pomoc už v prosinci, zareagovala česká vláda nějak, aby vám pomohla?

Host (Miloslava Jánská): Vůbec ne, i když samozřejmě odborový svaz Evropskou odborovou federaci textilního, oděvního a kožedělného průmyslu přes odbory se dostat na vedení Evropské komise. Šéf Evropské komise pan Barroso odmítl setkání, ovšem Evropská odborová federace se dostane 19.4. do předsednictvo Evropské odborové federace za panem Špidlou, který je komisařem pro zaměstnanost, sociální věci a protože my máme naši pracovnici oborového svazu paní doktorku Nárovcovou členkou tohoto předsednictva, takže předpokládám, že dostaneme ty informace potom z první ruky.

Štěpánka Čechová : Některé podniky jak jsme slyšeli od ředitele Jitexu se snaží konkurovat hlavně kvalitou. Je to ale řešení pro většinu ohrožených výrob nebo očekáváte, že lidé raději sáhnou po tom levném zboží a podniky prostě budou krachovat?

Host (Miloslava Jánská): Pokud si vezmu jenom statistiku ústeckého kraje, kde působím jako regionální pracovník a vezmu si, že průměrná mzda republiky je nějaká a pouze necelých 39 procent zaměstnanců severních Čech na ni dosáhne, tak si myslím, že lidi budou hledat spíš cenově levnější, přístupnější, dostupnější věci, než nějakou značkovou kvalitu.

Štěpánka Čechová : Dá se odhadnout, kolik českých výrobců je ohroženo?

Host (Miloslava Jánská): Zatím se nám přihlásily tři firmy, v první řadě je to Loana Rožnov pod Radhoštěm, kde počítají s úbytkem cca 145 lidí, Rotextil Rokytnice nad Jizerou, tam přibližně 70 lidí, Slezan Frýdek-Místek 130 až 150 lidí, ale to je začátek roku. Takový černý předpoklad je, že by Česká republika mohla přijít po vstupu čínských výrobků na český trh o celkem 40 tisíc pracovních míst, a ty se týkají hlavně žen, protože v textilu pracuje více, jak 75 procent žen.

Štěpánka Čechová : Odpovídala místopředsedkyně Odborového svazu pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy Miloslava Jánská. Díky za rozhovor, na slyšenou.

Host (Miloslava Jánská): Já taky děkuji, na shledanou.

Štěpánka Čechová : Rozhovor o problémech s dovozem levného textilu z Číny uzavřel dnešní scénář Týdne v tahu. Příjemní sobotní podvečer přeje Štěpánka Čechová.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autoři: heš , pkv , jap , šče
Spustit audio