Gramotnost v České republice

4. duben 2006
Vaše téma

Celý den jsme se dnes věnovali gramotnosti a negramotnosti. Dozvěděli jste se, díky posluchačce Černé, která nás navedla na dnešní pravidelnou rubriku, že Česká republika má své analfabety. Že ovšem nestačí jen umět číst a psát. Že je třeba také funkční gramotnosti. Nebo také to, že dětský fond OSN Unicef je organizací, která programově bojuje s negramotností.

Pavla Gomba: Není možné říci nějakou žádnou přesnou statistiku. Ví se, kolik je lidí bez vzdělání podle sčítání lidu. Tuším, že z toho posledního je to asi 0,4 %. Ale ani tady se nedá říci, že to jsou lidé, jakoby, zcela negramotní.

David Šťáhlavský: Konstatuje výkonná ředitelka Unicef v Praze Pavla Gomba. A rektor kritického myšlení Ondřej Hausenblaz dodává.

Ondřej Hausenblaz: Hodně pro tu gramotu dělá čtení. Tak tam máte jednak myšlenky uspořádané většinou velmi promyšlené a přicházejí k vám v takové podobě, nad kterou se můžete zamyslet, zastavit, přečíst si to znova. Tím kultivujete svoje myšlení.

David Šťáhlavský: Vzdělání a právo na něj je přitom nezadatelné. No ale jak je to v praxi? Jak se může člověk domáhat svého práva? Ptám se profesora Pavla Šturmy. Vedoucího katedry mezinárodního práva University Karlovy v Praze.

Pavel Šturma: Jednotlivec tohoto práva může se domáhat na základě vnitrostátního práva zákonů, které jsou přijaty v jednotlivých státech tohoto paktu. To proto, že tady není, na rozdíl od některých jiných práv, jako občanských a politických, nějaký mezinárodní mechanismus, který by umožňoval jednotlivci obracet se na mezinárodní orgán nebo dokonce na nějaký soud pro lidská práva.

David Šťáhlavský: Přitom ale Evropa je výjimkou. Takže se lze naopak obracet i na Evropský soudní dvůr. To může být důležité vědět. Protože nestačí jen chtít se vzdělávat, ale také mít tuto možnost. Stane se totiž, že právo na vzdělání se lidem, romským dětem, zkracuje. A to tak, že jsou automaticky zařazovány do speciálních škol.

Čeněk Růžička: Já prostě jsem přesvědčenej, že dokud naše děti nezačnou chodit na normální, základní školy mezi děti většinový, tak prostě ta situace se lepšit nebude.

David Šťáhlavský: Říká Čeněk Růžička z výboru pro odškodnění romského holocaustu. Pozitivní trend v samotné romské minoritě nicméně navzdory všemu a všem vidí i pedagogická asistentka Petra Kotlárová.

Petra Kotlárová: Pracuju ve školství už 6 let, tak mám pocit, že se to zlepšuje. Ale nezáleží tak na učitelích a ani na vzdělávání, ale záleží opravdu na tom, že Rómové se mění. Mění i svůj přístup k životu a k životu vlastně tady. Pochopili, že je lepší mít výuční list než nemít nic. Těch romských dětí, kteří odcházejí na střední učiliště je daleko víc než v minulých letech.

David Šťáhlavský: Důležitou součástí boje s negramotností je také integrace přistěhovalců a uprchlíků. Je tedy dobře, že ve Stráži pod Ralskem se otevřelo nejnověji už třetí multikulturní centrum, především pro žadatele o azyl. V lednu a únoru se podobná centra otevřela v Teplicích a Brně. Tady mají azylanti možnost se během často, letitého čekání na azyl, naučit orientovat se na trhu práce, zvýšit si kvalifikaci a najít si legální zaměstnání. Koordinátorka Lucie Medková Českému rozhlasu o programech tohoto projektu řekla.

Lucie Medková: Tam jsme pro ně připravili několik kursů. Samozřejmě kurs českého jazyka ve třech úrovních. Kurs anglického jazyka ve dvou úrovních. Počítačové kursy základní. Potom jsme pro ně připravili sociální a právní poradenství zaměřeno na pracovně právní vztahy. Potom jsme pro ně připravili různé motivační kursy a kursy o kultuře a o společnosti.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: dst
Spustit audio

Více z pořadu