Google má zaplatit 10 miliard korun za sbírání dat o lokaci uživatelů. Koubský: Jsou zneužitelná na mnoho způsobů

Mezi „triky“ Googlu bylo například to, že sběr dat byl při založení účtů na Googlu ve výchozím stavu povolen a k možnosti toto nastavení změnit se uživatel musel složitě proklikat při používání služeb. Google také opakovaně uživatele vyzýval, aby si soustavné ukládání dat zapnuli. Firma podle stížnosti také uživatele dostatečně neinformovala o tom, že údaje sbírá a k čemu je používá.

Čtěte také

Ať Google otevře Android různým AI asistentům, žádá Komise. Koubský: Díky ní si už volíme prohlížeč

Mluvčí Googlu na současnou pokutu reagoval vyjádřením, že se stížnosti týkaly minulého stavu a že firma od roku 2019 nastavení svých služeb upravila k lepšímu. Má tedy smysl dávat v roce 2026 pokutu za něco, co se dělo na internetu v letech 2018 až 2020? Podle Koubského ano.

„To nejsou věci, které by byly promlčeny. Čas od času se stává, že trvá velice dlouho, než se spor uzavře. Samozřejmě je to v kontrastu s tím, jak rychle se vyvíjejí technologie jako takové, způsoby jejich využití a koneckonců i pravidla. Google má jistě pravdu, když říká, že už se dnes chová jinak. Ostatně chová se jinak mimo jiné proto, že si byl vědom těch stížností a toho možného postihu. Neznamená to ale asi, že by se mu to mělo prominout, to mi nedává smysl,“ míní vědecký novinář.

Minimálně, nebo vůbec

Součástí námitek organizací na ochranu spotřebitelů bylo i to, že Google ukládá tato data příliš dlouhou dobu. „Všechna data, která nejsou nezbytně potřebná pro fungování té které služby, by se měla shromažďovat pokud možno minimálně, nebo vůbec,“ zdůrazňuje Koubský.

Čtěte také

Unie vyšetřuje Google kvůli trénování AI na obsahu jiných webů. Koubský: Jen morální apel nestačí

„Je jasné, k čemu Google a podobné firmy potřebují data o naší lokaci – jsou to cenné zdroje dat o našem chování, která se dají využít pro lepší cílení reklamy a modelování typického chování uživatele. Nejde o to, že by chtěli sledovat, kde jsme byli před šesti lety ve čtvrtek odpoledne, ale zároveň je tam ten údaj obsažen,“ přibližuje novinář a zdůrazňuje:

„Pokud ukládání dat trvá, tak to rozhodně není dobře. Ta data jsou zneužitelná na mnoho způsobů. Myslím si, že není povinnost nikoho z nás vysvětlovat, proč to nechceme – je tu přirozený požadavek, že to nechceme. Naopak když to firma to z nějakého velmi vážného důvodu chce, tak  vysvětlování a zdůvodňování je na ní.“

Omezujme sbírání dat

Dnes se aplikace uživatelů ptají, jestli dávají svolení, aby používaly některé údaje o uživatelově poloze.

Čtěte také

Koubský o AI souhrnech: Pokud kvůli nim lidé přestanou chodit na weby, uškodí Google i sám sobě

„Bezpochyby stojí za to toto omezovat kromě situací, kdy my sami jako uživatelé máme zájem na tom, aby ta aplikace naši polohu znala. Typický příklad jsou mapové aplikace,“ uznává Koubský s tím, že když chce uživatel používat mapy, je třeba jim dovolit, aby viděly, kde se zrovna nachází.

„Je ale spousta aplikací, u kterých to moc dobrý smysl nedává a kde je naprosto zdravý instinkt to všechno vypnout a zakázat nejen data o poloze, ale jakákoliv zbytečná osobní data, které aplikace vyžadují,“ říká Koubský a souhlasí s tím, že oproti stavu před šesti nebo sedmi lety se aplikace transparentně ptají.

„Musí přinejmenším v Evropě. Dá se i zpětně u mobilních aplikací poměrně snadno ověřit, k jakým našim datům mají přístup, a upravit to. Stačí se jen trochu zajímat o to, jak v kterém operačním systému tato povolení vyhledávat. Čili máme jako uživatelé celkem hodně možností, jak přístup k našim datům omezit, a měli bychom se je naučit využívat,“ dodává vědecký redaktor Deníku N.

Je ověřování věku dětí u online služeb skutečně povinné? Proč americký obchod Amazon vykázal ze svých stránek AI asistenta Muse? Jsou obavy lidí z datacenter založeny na skutečnosti? Poslechněte si celé Online Plus.