Globální změny klimatu zasahují i ptactvo, popisuje ornitolog
Jak reaguje ptactvo na globální změny klimatu? Můžeme očekávat díky vlivu teplotních změn přírůstek nových ornitologických druhů na našem území?
„Změny klimatu jsou viditelné, a ptáci na ně reagují,“ ujistil ve Studiu Leonardo ředitel České ornitologické společnosti Zdeněk Vermouzek.
Příkladem může být například Vlha pestrá. „Krásný a pestře zbarvený pták, kterého potkáváme v Mediteránu, u nás byl ještě před pár lety pouze na jižní Moravě, ale dnes je běžně například kolem Prahy i na sever od ní.“
„Naopak víme o druzích severských, jako je například hýl nebo přímo horské druhy jako kos horský nebo linduška horská, které od nás postupně mizí a posouvají se do vyšších nadmořských výšek.“
Podle ornitologa je současná klimatická změna výjimečná rychlostí změn, ke kterým dochází.
„Dnes na základě pozorování víme, že ke klimatickým změnám dochází nejrychleji vůbec za dobu, kdy jsme schopni to odhadnout,“ tvrdí vědec.
To samozřejmě vede k problémům. „Například se desynchronizují životní a roční rytmy mezi predátorem a kořistí.“
„Zjednodušeně řečeno: larvy hmyzu se vylíhnou dříve na jaře, protože je dříve teplo, dříve se vykrmí a zakuklí, než zvládnou přiletět ptáci, a to už nejlepší období z potravního hlediska uplynulo, což se projeví na úspěšnosti jejich hnízdění.“
Budou ptáci a další živočichové schopni se této rychlé změně klimatu přizpůsobit? „To je otázka, na kterou nikdo přesnou odpověď dát neumí,“ soudí Vermouzek.
Existují prognózy pro různé scénáře vývoje klimatu, ale také nikdo neví, jak rychle se klima bude měnit. „Reakce různých druhů bude různá. Některé druhy jsou snadno přizpůsobivé, většinou ty, které vídáme nejblíž člověka, tedy kosové nebo sýkory koňadry.“
„Naproti tomu úzcí specialisté jako některé druhy sýkor potřebují to své, na co jsou zvyklé, a pokud se prostředí změní tak, že jim nebude vyhovovat, tak můžou mít velký problém,“ konstatoval Zdeněk Vermouzek.
Hostem Studia Leonardo byl ředitel České ornitologické společnosti Zdeněk Vermouzek. Připravila Terezie Jirásková, moderuje Jan Burda.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.