Globalismus sice vede k vyššímu růstu, ale případné krize se pak šíří rychleji, vysvětluje ekonomka

4. říjen 2019

Před 90 lety došlo k propadu akcií na americké burze a následnému hospodářskému kolapsu. Nejen o tom, jak dnes nahlížíme na tzv. Velkou hospodářskou krizi z roku 1929, mluví v Leonardu Plus národohospodářka Hana Lipovská.

Čtěte také

„U nás byla krize nejhlubší na konci roku 1933 a v roce 1934, i když byla relativně mělká a dlouhá, zatímco v jiných zemích mohla skončit mnohem dříve,“ říká odbornice.

Obecně ale prý platí, že Velká hospodářská krize byla v pravém slova smyslu ukončena až 2. světovou válkou. „Je také pravda, že hlavní závěry, které několik generací ekonomů o Velké krizi udělaly, byly používány jako argumenty při obecném řešení recese, třeba o roli centrálních bank.“

Dodnes netušíme, co bylo opravdu příčinou Velké hospodářské krize. Ekonomové se o tom dodnes hádají, protože existuje několik názorů, co bylo spouštěčem. Ani nevíme, kdy přesně tato krize začala. Symbolicky se udává černý čtvrtek nebo černé úterý na Wall Street, ale to byl de facto jen kolaps nervů investorů.
Hana Lipovská

Rok 1929 prý ale nebyl ještě rokem té pravé krize. „Její kořeny nalezneme mnohem hlouběji v historii. Budeme se ovšem dohadovat kde a tím pádem, pokud neznáme příčinu choroby, je obtížné říci, jak ji léčit.“

„Co nám velká deprese dala a co používáme dodnes, a netvrdím nutně, že je to správně, je velký příklon ke statistickým datům a snaha když už ne řídit, tak vnímat ekonomiku prizmatem nejrůznějších makroekonomických agregátů.“

Byla to právě Velká hospodářská krize, která přispěla k pokusům o odhadování velikosti ekonomiky, měření rychlosti ekonomického růstu nebo ekonomického propadu.
Hana Lipovská

„Ekonomické pokusy o odhadování velikosti a síly hospodářství známe minimálně od 17. století. Ale právě ve 30. letech začaly být vytvářeny první agregáty, které byly zárodkem dnešního zlatého telete známého pod názvem hrubý domácí produkt,“ vysvětluje ekonomka.

Čtěte také

Potřebuje ekonomický růst válku?

„Tato otázka byla populární už v 50. letech 20. století…  Ale Německo, pokud rostlo, tak rostlo možná jen díky následnému zajištění odbytiště. Také nesmělo budovat mohutný zbrojařský průmysl a zaměřilo se jen na určité oblasti ekonomiky.“

Historicky byla obdobími největšího růstu doba bezprostředně po největších katastrofách, například moru, kdy vymřela tak velká část obyvatelstva, že hrstka lidí, kteří zbyli, se podělila o půdu a najednou bylo možné začít znovu pracovat a růst. To ale nebyla zásluha moru. Byl to problém produktivity a otázky vztahu mezi množstvím lidí na vstupu a výstupu.
Hana Lipovská

Přesto ale 2. světová válka nepochybně přispěla k rozvoji technologií. „A tento pokrok vedl potom k ekonomickému růstu v dalších letech. Válka také měnila pracovní nasazení…, třeba to, jak začaly být do výroby zapojovány ženy.“

Je globální ekonomika výhodou?

„Svět jako celek většinou roste v dobách největších krizí, protože velká recese v roce 2008 a 2009 se nijak nedotkla států asijských, afrických a tak dále,“ připomíná Lipovská.

Vztah mezi obchodováním, spoluprací a mírem byl vždy silný. „Ale na druhou stranu globální či globalizovaná ekonomika vede zároveň k velmi rychlému přenášení choroby, nákazy.“

Když máte epidemii, je docela dobré uvalit někde karanténu, aby choroba nemohla překračovat hranice. To ale v globalizovaném světě neumíme a čas od času se proto svět uchyluje k bariéře cel a omezení volného obchodu, což z ryze ekonomického hlediska pro svět jako celek dobré není. Ale zejména pro největší a nejsilnější ekonomiky to může být naprosto racionální a správná strategie, která samozřejmě uškodí ekonomickým trpaslíkům.
Hana Lipovská

Propojenost světa a globalismus má význam zejména v mezinárodním obchodě. „Určitě v některých segmentech vedl také k vyššímu růstu, zároveň ale stojí za počátkem skutečných světových či celosvětových hospodářských krizí.“

„Také první skutečná globální světová krize vznikla v 70. letech 19. století a byla nazývána Velká deprese. Dnes už víme, že jedním z důvodů, který ji akceleroval, byl právě globalismus, který umožnil její velmi rychlé šíření,“ shrnuje národohospodářka Hana Lipovská.

Čeká nás další ekonomická recese či krize? Co je to vlastně ryzí kapitalismus? Jak funguje čínský mix komunismu a tržní ekonomiky? Jak ovlivní britskou libru brexit? Poslechněte si celé Leonardo Plus s Hanou Lipovskou!

autoři: David Šťáhlavský , Ondřej Čihák
Spustit audio

Související