Gita Zbavitelová: Stažení Izraele z pásma Gazy deset let poté - tragická chyba

29. červenec 2015

V těchto dnech si Izrael připomíná deset let od vyklizení pásma Gazy a hodnotí, zda mu pomohlo. Podle křesťanského kalendáře začala evakuace 15. srpna 2005 a podle židovského připadlo letos výročí na minulý týden.

O jednostranném stažení všech Izraelců z pásma Gazy rozhodl v roce 2004 premiér Ariel Šaron – osadníci byli terčem častých útoků palestinských teroristů a musela je neustále chránit armáda, která byla rovněž v trvalém ohrožení. Šaron usoudil, že je to neudržitelná a finančně nákladná situace a že vyklizení Gazy zlepší pověst Izraele na mezinárodní scéně.

Tehdejší vůdce Jásir Arafat nejprve Šaronův nápad označil za „špinavý trik“ a teprve později ho uvítal. V květnu 2004 plán podporovalo skoro 80 procent Izraelců i celá vláda, ale nikoli Šaronova strana Likud a samozřejmě osadníci.

Navzdory obrovským překážkám i postupnému poklesu podpory veřejnosti nakonec Šaron svůj plán prosadil a k podpoře přiměl i dnešního premiéra Benjamina Netanjahua, který je v současnosti jedním z nejhlasitějších kritiků vyklizení Gazy.

Čtěte také

Neshody v Likudu koncem roku 2005 vyvrcholily odchodem Šarona ze strany a založením nové s názvem Kadima, která v následujícím roce – už po Šaronově záchvatu mrtvice, z něhož se nikdy neprobral – vyhrála volby.

Samotné stažení proběhlo nad očekávání klidně a na 40 000 vojáků během šesti dnů evakuovalo zhruba 9000 lidí z 21 osad v pásmu Gazy i čtyř na severu Západního břehu Jordánu. Izrael předal Gazu Palestincům a podržel si jen kontrolu hranic, vzdušného prostoru a teritoriálních vod.

Ariel Šaron

Ariel Šaron po 38 letech ukončil okupaci pásma krokem, o němž do té doby žádný izraelský politik nikdy ani neuvažoval. Poprvé v historii blízkovýchodního mírového procesu za něj navíc Izrael po Palestincích nic nechtěl a také nic nezískal.

Stažení je dodnes předmětem debat a Izrael je hodnotí spíš negativně. Nejtragičtějším důsledkem byla proměna pásma Gazy v teroristický stát Hamásu, jak varovali odpůrci evakuace; Hamás brzy nahromadil obrovský zbrojní arzenál a zesílil ostřelování izraelských měst, která od té doby zasáhly desetitisíce raket.

Čtěte také

Rok po vyklizení Hamás unesl izraelského vojáka Gilada Šalita a propustil ho až po pěti a půl letech výměnou za více než tisíc teroristů. V roce 2007 provedl v Gaze puč, vyhnal hnutí Fatah předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse a pásmo dodnes ovládá.

Palestinci získali vlastní území, ale nevyužili stávající infrastruktury k vybudování prosperující enklávy; následkem počínání Hamásu je dnes Gaza jednou z nejchudších a nejzničenějších částí světa.

Ariel Šaron a George Bush v roce 2005

Vyklizení pásma přineslo dočasné zlepšení vztahů mezi Izraelem a některými muslimskými státy, a například Pákistán nebo Afghánistán dokonce uvažovaly o navázání diplomatických vztahů. Nakonec však z toho nic nebylo.

Také Západ Šaronův krok krátce oceňoval, ale dnes ke Gaze opět přistupuje jako k okupovanému území, přestože v pásmu není už deset let jediný Izraelec.

Čtěte také

Nejpozitivnějším výsledkem stažení byl dopis amerického prezidenta George Bushe Šaronovi, který schválily i obě komory Kongresu. Zaručuje Izraeli, že si v jakémkoli mírovém urovnání bude moci ponechat největší osady a palestinští uprchlíci se vrátí do palestinského, nikoli židovského státu. I tento dopis má dnes ale spornou hodnotu, protože Barack Obama se k němu příliš nehlásí.

Izraelská vláda nebyla dobře připravená na přesídlení odsunutých osadníků, a třebaže je adekvátně odškodnila a poskytla jim dočasné přístřeší, získat stálé bydlení a práci pro ně bylo velmi obtížné. Ještě před rokem žilo v provizorních karavanech 60 procent lidí a na 40 procent jich dodnes trpí posttraumatickou stresovou poruchou.

Většina Izraelců i politiků, včetně současné levicové opozice, dnes považuje vyklizení Gazy za tragickou bezpečnostní chybu

Terorismus vycházející z Gazy změnil i názor izraelské veřejnosti. Podle týden starého průzkumu Beginova-Sadatova střediska strategických studií by se 51 procent Izraelců do Gazy vrátilo a osady znovu vybudovalo, a v úterý dokonce asi 200 lidí obsadilo vyklizenou vesnici Sa-Nur na Západním břehu a pokoušelo se ji obnovit.

Většina Izraelců i politiků, včetně současné levicové opozice, dnes považuje vyklizení Gazy za tragickou bezpečnostní chybu. Především se však shodují v jednom – už nikdy nedělat vůči Palestincům žádné jednostranné územní ústupky.

autor: gzb
Spustit audio