Gita Zbavitelová: Příběh proizraelského špiona Jonathana Pollarda končí
Po dlouhých 35 letech začal nový život na svobodě americký špion Jonathan Pollard. Jeho případ patří k nejpozoruhodnějším kauzám špionáže a dodnes ho provází řada nejasností.
Pollard se dlouho toužil stát špionem. Zkoušel to v CIA, ale ta ho odmítla, a nakonec sehnal místo zpravodajského analytika v protiteroristickém centru amerického námořnictva. Jako Žid chtěl však pomáhat Izraeli, a tak mu nabídl své služby.
Čtěte také
Rozhodla se je využít špionážní odnož izraelského ministerstva obrany známá pod akronymem Lakam, vedená Rafim Ejtanem, který se v roce 1960 podílel na únosu Adolfa Eichmanna z Argentiny.
Pollard od roku 1984 vynášel ze svého pracoviště velmi cenné informace. O rok později ho Lakam požádal o podrobnosti týkající se sídla Organizace pro osvobození Palestiny v Tunisku a libyjské a tuniské protiletecké obrany. Izrael chtěl v Tunisku zlikvidovat palestinské předáky, kteří organizovali teroristické útoky proti Izraelcům i Židům obecně, a Američané mu odmítli požadované informace sdělit.
Pollard mu jich poskytl takové množství, že se dočkal i poděkování izraelské vlády. Jeho informace pak sehrály důležitou roli při následných operacích Izraele – v roce 1985 v Tunisu bombardoval areál palestinského vedení a zabil 60 lidí a tři roky nato tam zlikvidoval hlavního plánovače teroristických útoků abú Džiháda.
Dárek Donalda Trumpa věrnému spojenci Izraeli
Jonathan Pollard byl ale v roce 1985 zatčen a dva roky nato odsouzen. Jeho dráha špiona trvala jen osmnáct měsíců. Ke špionáži pro Izrael za peníze se po dohodě s obžalobou doznal, aby dostal mírnější trest, ale soudce ji nerespektoval a odsoudil ho na bezprecedentní doživotí. Navíc ho Izrael hodil přes palubu, aby si Spojené státy neznepřátelil – neposkytl mu azyl na svém velvyslanectví ve Washingtonu a spolupráci s ním ještě jedenáct let popíral.
Čtěte také
Pak se k němu přihlásil a jeho nejvyšší představitelé počínaje premiérem Jicchakem Rabinem často prosili Američany o jeho omilostnění. Nikdo jim však nevyhověl a Pollardovy žádosti o milost zamítali všichni američtí představitelé CIA, ministerstev spravedlnosti a obrany i prezident Barack Obama.
Pollard přitom Americe nezpůsobil žádnou zpravodajskou škodu; předával Izraeli pouze informace týkající se jeho bezpečnosti, například o Organizaci pro osvobození Palestiny, výzbroji arabských armád, chemickém a biologickém zbrojním programu Iráku, Lybie a Sýrie, sovětských dodávkách zbraní Damašku nebo vývoji atomové bomby v Pákistánu.
Američtí zpravodajci však byli údajně přesvědčeni, že Pollard poškodil národní bezpečnost mnohem víc, než vláda na veřejnosti připouštěla. Vyzradil prý i zdroje informací a metody jejich získávání včetně jmen lidí, kteří pro americké tajné služby pracovali. Podle některých analytiků skončila řada informací předaných Izraeli v dalších zemích včetně Sovětského svazu.
Jiní zase soudí, že rozsudek byl nespravedlivý a Pollard se stal obětí antisemitismu a negativního vztahu tehdejšího ministra obrany Caspara Weinbergera k Izraeli.
Pollard zůstal ve vězení dlouhých 30 let a v roce 2015 byl podmínečně propuštěn. Musel však ještě pět let dodržovat přísná nařízení, kvůli nimž se nemohl volně pohybovat a najít si práci. Měl nařízeno nosit 24 hodin denně elektronický náramek, bydlet pouze v New Yorku, nechat si monitorovat počítač a pravidelně se hlásit u probačního úředníka, který musel schválit každý jeho výjezd z města. Mezi sedmou večer a sedmou ráno nesměl vyjít z domu, hovořit s novináři a mluvit o své špionážní činnosti i práci u námořnictva a musel vzít každý telefon či otevřít dveře na zaklepání uprostřed noci.
Čtěte také
Probační komise ho mohla kdykoli poslat zpět do vězení na dalších patnáct let, pokud by usoudila, že Pollard podmínky podmínečného propuštění porušil. A ministerstvo spravedlnosti odmítlo všechny jeho žádosti o vystěhování do Izraele, naposledy před dvěma lety.
Přitom například vojačka Chelsea Manningová, která jako zpravodajská analytička v Iráku předala v roce 2010 přes 700 tisíc tajných dokumentů serveru WikiLeaks, dostala jen 35 let vězení a Barack Obama jí těsně před vypršením svého mandátu trest snížil na pouhých sedm let, které si už odseděla. S Pollardem ale nikdy soucit neměl.
Dvacátého listopadu přestaly Pollardovy svazující podmínky podmínečného propuštění platit a úřady je neprodloužily. Lze to považovat za dárek Donalda Trumpa věrnému spojenci Izraeli na rozloučenou – znovu ho o to požádal izraelský premiér Benjamin Netanjahu s tím, že Pollard se v podmínce nemůže starat o svou nemocnou ženu, která trpí agresivní formou rakoviny.
Izrael Pollardovi v roce 1995 udělil občanství a špion si teď chce konečně splnit dlouholetý sen a v Izraeli se usadit, jakmile jeho žena dokončí chemoterapii. Dostane tam doživotní penzi i bydlení zdarma.
Jonathan Pollard je dodnes jediným Američanem v amerických dějinách, který dostal doživotí za špionáž pro spojence Spojených států; všichni ostatní strávili ve vězení nanejvýš deset let. V 66 letech je konečně svobodný, ale spousta důležitých otázek zůstává stále nezodpovězených.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
