Gita Zbavitelová: Polsko odmítá židovské restituce – možná za to draze zaplatí
V Evropě sílí antisemitismus a zejména se stupňuje v Polsku. Přiživuje ho požadavek, aby Varšava konečně odškodnila své Židy, kteří za druhé světové války přišli o majetek.
Polsko je jedinou zemí v Evropě, která to ještě neudělala, přestože v roce 2009 podepsala spolu s 46 dalšími státy Terezínskou deklaraci, která signatáře k nápravě křivd zavazuje.
Antisemitismus v Evropě sílí, méně se to týká pouze Česka, říká tajemník Federace židovských obcí
Antisemitismus je v Evropě opět na vzestupu. Podle informací francouzského ministerstva vnitra se počet protižidovských incidentů v zemi loni zvýšil o 74 %, v Německu pak meziročně přibylo trestných činů s antisemitským podtextem o 10 %.
Polští Židé smějí uloupený majetek požadovat jen individuálně u soudu. A vláda otevřeně říká, že židovské restituce nepřipustí. Premiér Mateusz Morawiecki v sobotu na shromáždění v Lodži prohlásil, že „dokud bude u moci strana Právo a spravedlnost, žádné odškodnění Židům nevyplatí“, a podivuhodně to zdůvodnil: prý by to znamenalo „vítězství pro Hitlera“. Restituce podle premiéra dokonce „porušují mezinárodní právo“.
A předseda Práva a spravedlnosti Jarosław Kaczyński na jiném předvolebním mítinku prohlásil, že „Polsku neplynou z války žádné závazky právní ani morální“.
Před druhou světovou válkou žila v Polsku největší židovská komunita v Evropě a tamějších tři a čtvrt milionu Židů tvořilo zhruba deset procent obyvatel. Při nacistických masakrech a ve vyhlazovacích táborech jich zahynulo 90 procent a jejich majetek buď zabavili nacisté, nebo ho po válce znárodnili komunisté.
Polsko Američany potřebuje
Thomas Kulidakis: V4, Izrael a antisemitismus
Tvrdit, že všichni Poláci sáli antisemitismus s mateřským mlékem a mají ho v genetické výbavě, je nesmysl.
Polsko se však cítí jako oběť nacismu a tvrdí, že nikomu nic nedluží a mělo by naopak dostat reparace od Německa ve výši až 850 miliard dolarů. Přitom se jich samo v roce 1953 vzdalo.
Židovské restituce odmítají především nacionalistické skupiny a strany, které tvrdí, že by odškodnění zruinovalo polské hospodářství – podle nich by stát musel obětem holokaustu vyplatit až 300 miliard dolarů. Ve skutečnosti by ale šlo jen o stamiliony, navíc vyplácené v průběhu let a zřejmě formou státních obligací.
Nacionalisté proti odškodnění Židů pravidelně protestují. Začátkem května uspořádali mohutné shromáždění s antisemitskými slogany, které agentury označily za největší protižidovskou demonstraci moderní doby. Vládní strana se od ní sice distancovala, ale řada jejích členů se už dříve podobných protestů zúčastnila.
Eduard Stehlík: Antisemitismus sílí, když se hledá viník nebo je potřeba odvést pozornost
Antisemitismus je v Evropě opět na vzestupu. Ve Francii došlo podle médií meziročně dokonce až k 75procentnímu nárůstu počtu incidentů s antisemitským podtextem.
Postoj polské vlády zvyšuje napětí i ve vztazích s Izraelem. Ten už vloni kritizoval nový polský zákon, který zakazuje připisovat vinu za nacistické zločiny Polákům nebo označovat vyhlazovací tábory v Polsku za „polské“ a trestal taková tvrzení vězením. Na naléhání Izraele nakonec Varšava vězení vypustila a vzájemné vztahy se zdánlivě urovnaly, ale ne na dlouho.
Minulé pondělí Polsko zrušilo plánovanou návštěvu izraelských politiků kvůli obavám, že budou chtít jednat o židovských restitucích. O den později způsobil diplomatickou roztržku Izraelec, který kvůli polskému postoji k odškodnění Židů plivl na polského velvyslance v Tel Avivu.
V Izraeli zase vyvolalo zděšení takzvané pálení Jidáše před velikonočními svátky v polské vesnici Pruchnik, jejíž obyvatelé za doprovodu antisemitských poznámek a protiizraelských a protiamerických sloganů bili, kopali, věšeli a nakonec spálili obří figurínu v podobě ultraortodoxního žida s tradičním kloboukem, pejzy a zahnutým nosem.
Tomáš Kraus: Nárůst antisemitismu u nás je patrný jenom na internetu
Na internetu si každý může anonymně vylít svoji frustraci. Ale v porovnání s údaji ze světa, je to u nás pořád minimální.
Nekompromisní postoj polské vlády k restitucím však může mít pro zemi vážné následky. Navrácení židovského majetku nepožadují jen lidé, kteří přežili holokaust, a jejich potomci, ale i Spojené státy. Loni v květnu schválily zákon, který nařizuje ministerstvu zahraničí, aby pravidelně informovalo Kongres, zda evropské země vracejí majetek uloupený Židům za války a po ní.
Washington Varšavu k přijetí příslušné legislativy neustále vyzývá, ale zatím se dočkal jen protestů s výkřiky, že „Židé od Poláků nedostanou nic“ nebo jsou „hamižné hyeny“. Proti americkému zákonu o restitucích protestovali i Poláci v New Yorku. A polská parlamentní ultrapravicová strana Kukiz’15 navrhla zákon, který má zakázat i individuální soudní žaloby o navrácení odcizeného majetku.
Polsko však Američany potřebuje. Kvůli strachu z Ruska od nich především žádá vojenskou základnu v zemi. A tak teď skupina zákonodárců Kongresu navrhuje, aby Bílý dům umístění základny podmínil vrácením židovského majetku a pozastavil probíhající jednání o vojenské přítomnosti v Polsku, dokud země neschválí zákon o restitucích.
Bojovný postoj polské vlády nepochybně souvisí i s volbami do Evropského parlamentu a má sehnat straně Právo a spravedlnost voliče. Židé se tak v předvolební kampani stali oficiálním „nepřítelem“, který chce ožebračit polský lid. Nejde o nic jiného než o antisemitismus, který Poláci tak vehementně popírají. Tento antisemitismus však může vážně poškodit strategické zájmy země a její bezpečnost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.