Gita Zbavitelová: Nedostatky dohody o íránském jaderném programu

28. listopad 2013

Dohoda s Íránem, kterou o víkendu podepsaly světové velmoci, má řadu kritiků v čele s Izraelem. Ten dva týdny usilovně lobboval u západních účastníků rozhovorů a poukazoval na závažné nedostatky návrhu dohody, ale bez úspěchu – skoro všechny v konečné verzi zůstaly:

Írán pouze odstaví, a nikoli demontuje tisíce odstředivek na obohacování uranu a bude jej dál smět obohacovat na 3,5%; i když zkonvertuje své zásoby dvacetiprocentního uranu, může zanedlouho nahromadit dost nízkoobohaceného a jadernou zbraň vyrobit.

Jen dočasně odstaven, a nikoli demontován bude také těžkovodní reaktor v Araku, kde může Írán vyrobit jadernou zbraň z plutonia. Dohoda mu sice zakazuje pokračovat v dalším budování reaktoru, ale nikoli v přípravě jeho součástí mimo areál, a Teherán tak může montovat potřebné vybavení jinde a nainstalovat je později. Kdyby práce v Araku obnovil, mohl by se současným know-how vyrobit atomovou bombu z plutonia do půl roku.

Mezinárodní zbrojní inspektoři budou kontrolovat jaderné továrny v Natanzi a Fordu, ale nikoli Parčin ani tajná podzemní zařízení, o jejichž existenci jsou přesvědčeny západní a izraelské zpravodajské služby.

Ženevská dohoda se vůbec nezabývá íránským zbrojním programem, jako je výroba válečných hlavic. Navíc neobsahuje žádnou pojistku pro případ, že Írán bude podvádět.

Teherán si zkrátka podrží většinu schopností i výsledků technologického pokroku, které ho dovedly do bodu těsně před výrobou jaderné zbraně, a může ji vyprodukovat během několika týdnů, když bude chtít. Dohoda jaderný program jen mírně zpomalí a nezabrání Teheránu v jeho tajném pokračování.

Kromě Izraele patří ke kritikům dohody i řada amerických zákonodárců, včetně některých Obamových demokratů, nebo státy v Perském zálivu, především Saúdská Arábie. Ta podle nedávné zprávy dokonce nabídla Izraeli svůj vzdušný prostor a spolupráci při případném vojenském úderu na Írán a tajně jedná s Pákistánem o získání vlastní jaderné zbraně. Arabská média se shodně podivují, proč Spojené státy s dohodou tolik spěchaly.

A nejen s dohodou. Washington ani nečekal, až a jestli vůbec začne Írán dohodu plnit, a hned v pondělí mu ze zmrazených kont uvolnily osm miliard dolarů.

Někteří izraelští analytici však upozorňují, že zatím není důvod k panice, protože dohoda má platit jen půl roku a pak se promění v trvalou. Teprve na té bude záležet – kdyby v ní zůstaly současné nedostatky, Írán by se proměnil v zemi, která může jadernou zbraň vyrobit kdykoli.

Izraelská vláda se už s Američany dohodla na společných jednáních o detailech konečné dohody. Ta by měla podle premiéra Binjamina Netanjahua jaderný program definitivně ukončit – Írán by měl zlikvidovat všechny odstředivky i nahromaděné zásoby obohaceného uranu a uzavřít jaderné továrny i reaktor v Araku. S tím ale Teherán souhlasit nebude.

Ten je zatím největším vítězem ženevského jednání a může jím zůstat i za půl roku, jestli trvalá dohoda nebude striktnější. I zdánlivé vítězství Obamy se může proměnit, jestli Íránci sliby nedodrží – pak Obama vstoupí do dějin jako prezident, jehož naivita umožnila Íránu získat jadernou zbraň.

autor: gzb
Spustit audio