Gita Zbavitelová: Likvidace somálských teroristů v Keni s izraelskou pomocí

25. září 2013

Teroristický útok somálské skupiny Šabáb na nákupní středisko v Nairobi si po čtyřdenní operaci keňských vojáků vyžádal 61 mrtvých civilistů a pět teroristů a okolo 170 zraněných. Lze jej přirovnat k akci v indické Bombaji v roce 2008, kterou provedla islamistická skupina Laškare-Tajba, i když ta zahrnovala více cílů a měla za následek i více mrtvých.

Zpočátku se vyskytly spekulace, že terčem sobotního útoku v Nairobi byly izraelské cíle, protože napadené nákupní středisko Westgate vlastní Izraelci, ale sám Šabáb nakonec uvedl, že šlo o úder na Keňu s cílem přimět ji ke stažení vojáků z boje proti Šabábu v sousedním Somálsku, kam své vojáky vyslala před dvěma lety.

V řadách Šabábu bojuje mnoho Somálců ze Západu, kteří byli i v Nairobi. Podle západních zpravodajských služeb zřejmě pocházejí ze somálských komunit, které v posledních dvaceti letech vyrostly ve Spojených státech, kde se jejich počet odhaduje na 80.000, v Kanadě, kde jich je150.000, av Británii, kde jich žije okolo 100.000. Podle keňské ministryně zahraničí Aminy Mohamedové byli mezi útočníky nejméně tři Američané ve věku asi 19 let, kteří „žili v Minnesotě a ještě na jednom místě“, a jedna Britka, která je možná hledaná vdova po jednom z pachatelů atentátů z Londýna v roce 2005.

Objevily se zprávy, že Izrael poskytl Keni komando, které se na potlačení islamistů v Nairobi aktivně podílelo, ale to je velmi nepravděpodobné – už proto, že Izrael nikdy své vojáky do zahraničního konfliktu nenasadil. Byli tam však izraelští vojenští a protiterorističtí experti. Izrael má rozsáhlou a dobře fungující vojenskou a zpravodajskou spolupráci s Keňou, Ugandou, Tanzanií a Etiopií a rozvíjí ji i s Rwandou, Togem, Nigérií, Eritreou a Jižním Súdánem.

Zvláště Keňa má však pro Izrael strategický význam. Kooperace se prudce zvýšila po teroristickém útoku na izraelský hotel v Mombase v roce 2002, při kterém zahynulo 13 lidí včetně tří Izraelců, a kdy útočníci rovněž odpálili dvě rakety na izraelské civilní letadlo a jen těsně je minuli. Ještě víc posílila poté, co v severní Africe začalo arabské jaro, které mělo za následek rozmach ozbrojených islamistických skupin a rozšíření zbraní z Libye po pádu Muammara Kaddáfího.

Izrael má s bojem proti terorismu největší zkušenosti na světě a za to, že je s africkými zeměmi sdílí, od nich mimo jiné získává zpravodajské poznatky o aktivitě libanonského Hizballáhu v Africe, včetně pašování drog a praní špinavých peněz, které tam hnutí provozuje.

Keňa s Izraelem navázala diplomatické styky v roce1963, ai když je po jomkipurské válce o deset let později přerušila, dovolila v roce 1976 natankovat na svém letišti izraelským letounům, které směřovaly k záchraně rukojmí v ugandském Entebbe. Styky byly oficiálně obnoveny v roce1988 aod té doby se spolupráce prohlubuje ve všech oblastech. Před dvěma lety obě země podepsaly dohodu o spolupráci v boji proti terorismu a praní špinavých peněz. I díky ní byli vloni v Keni zatčeni dva Íránci s výbušninami, kteří chystali útok na izraelské diplomaty.

Izrael poskytuje výcvik keňským vojákům, bezpečnostním složkám a prezidentské ochrance a dodává do Keni – a zřejmě nejen do ní – i zbraně, i když nikdy nezveřejnil, jaké a kolik. Letos například mimo jiné dokončil projekt zabezpečení přístavu v Mombase v hodnotě 25 milionů dolarů a vloni takto zabezpečil fotbalové stadiony v Gabunu a Rovníkové Guineji při Africkém poháru v kopané. Po posledním útoku v Nairobi tato spolupráce nepochybně ještě zesílí.

autor: gzb
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.