Gita Zbavitelová: John Kerry na Blízkém východě

Přestože prezident Barack Obama při své nedávné návštěvě Izraele vyzval k obnově jednání bez předběžných podmínek, s Palestinci, kteří jim rozhovory blokují, to nepohnulo. Své požadavky naopak vystupňovali, i když zároveň před Kerryho příjezdem oznámili, že pozastavují plán žalovat izraelské představitele u Mezinárodního trestního soudu v Haagu a pokračovat v úsilí o uznání svého neexistujícího státu v OSN, aby dali obnově mírových rozhovorů šanci.

Abbás Kerrymu sdělil, že nejen trvá na své dlouhodobé podmínce, aby Izrael zmrazil výstavbu židovských osad na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě a slíbil, že palestinský stát bude mít hranice z roku 1967, ale přidal i podmínky nové. Trvá na propuštění palestinských vězňů, kteří si v izraelských věznicích odpykávají tresty z doby před rokem 1993, a chce také, aby Izrael předal Palestincům bezpečnostní správu oblasti Západního břehu, která je pod izraelskou kontrolou. Dále žádá slib, že Izrael už nikdy nebude zadržovat výnosy z palestinských cel a daní, jak to na pár měsíců udělal po loňské žádosti Palestinců o přidělení pozorovatelského statusu nečlenského státu v OSN. Abbás rovněž požaduje, aby Izrael předložil mapu s vyznačenými hranicemi budoucí Palestiny, tedy záruky, že je s menšími územními výměnami připraven stáhnout se ze 100% území Západního břehu. Rovněž by se mu líbilo, kdyby Izrael povolil opětovné otevření bývalého sídla Organizace pro osvobození Palestiny v Jeruzalémě, a naznačil také přání, aby Izrael přijal takzvanou Arabskou mírovou iniciativu z roku 2002, která mu za stažení k hranicím z roku 1967 nabízí normalizaci vztahů s arabskými zeměmi. Požadavků je tak najednou osm.

Izrael jakékoli předběžné podmínky nadále odmítá. Netanjahu zdůraznil, že před vytyčením hranic Palestiny musí nejprve dostat bezpečnostní záruky a Palestinci musí uznat Izrael za stát Židů.

Abbás si také stěžoval, že Izrael potlačuje práva palestinských vězňů. Měl tím na mysli smrt teroristy Maisáry abú Hamdíji, který zemřel minulý týden v izraelské věznici na rakovinu. Přestože jak izraelská, tak palestinská pitva jednoznačně prokázala metastázy hrtanu, plic, hrudníku, jater, páteře a žeber, samospráva vyzvala OSN, aby Hamdíjovu smrt prověřila, a stejně jako po nedávném úmrtí jiného vězně na infarkt rozdmýchala bouřlivé protesty proti údajnému izraelskému zanedbání lékařské péče. Nikdo z demonstrantů si nepovšiml přiznání arabského poslance izraelského parlamentu Ahmada Tibího, že Hamdíja, který si odpykával doživotí za podíl na nezdařeném pumovém útoku na jeruzalémskou restauraci v roce 2002, ve vězení absolvoval chemoterapii. Při několikadenních násilných protiizraelských demonstracích v řadě palestinských měst byli ve čtvrtek zastřeleni dva Palestinci v Tulkarmu a palestinští vězni v Izraeli zase jednou drželi protestní hladovku.

Abbás si tímto podněcováním snaží zachránit krk. Nespokojenost s jeho výkonem v čele samosprávy i jeho vládou roste a Palestinci stále častěji demonstrují proti brutalitě policie, růstu cen, zadržování výplat státních zaměstnanců, úsporným opatřením a potlačování svobody slova. Abbás se domnívá, že když odvede pozornost na Izrael, jeho vlastní neschopnost nebude tolik vidět. Z téhož důvodu také stupňuje požadavky na Izrael a odmítá dělat ústupky, protože by mohly vést k jeho svržení.

V této situaci nemají pokusy o oživení mírového procesu velkou šanci. Kerry to chce přesto zkusit. Své schůzky označil za „konstruktivní“ a hodlá s oběma stranami v příštích měsících intenzivně jednat. Je přesvědčen, že se mu podaří mírový proces obnovit. Na blízkovýchodním konfliktu si však vylámal zuby nejeden jeho předchůdce, včetně Hillary Clintonové. Nejdál se v posledních letech dostala Condoleeza Riceová, ministryně zahraničí George Bushe, ale Abbás v roce 2008 bezprecedentně velkorysou nabídku tehdejšího izraelského premiéra Ehuda Olmerta stejně odmítl.