Gita Zbavitelová: Izrael chce zmařit nový návrh dohody o íránském jaderném programu

Její nejnovější verzi navrhla Evropská unie, jejíž ministr zahraničí Josep Borrell prohlásil, že s ní v podstatě souhlasí všichni účastníci jednání, včetně nejvyššího íránského duchovního vůdce Chameneího a do značné míry i vlády Joea Bidena, přestože ten čelí silnému odporu republikánů i demokratů v Kongresu.

Čtěte také

Gita Zbavitelová: Izrael zesiluje tlak na Írán

Izraeli se nelíbí ani trochu. Pro něj je návrh dohody katastrofa. Pokud ji Teherán podepíše, bude zrušena většina protiíránských mezinárodních sankcí a on tak v následujících letech získá miliardy dolarů – do roku 2030 dokonce až jeden bilion – ze svých postupně uvolňovaných zmrazených účtů. A to jen za to, že o pouhých pár měsíců odloží dokončení své atomové zbraně, o kterou, jak tvrdí, neusiluje. Návrh navíc neupřesňuje, co se stane se zásobami obohaceného uranu a odstředivkami, které si Írán nezákonně pořídil.

Íránci zoufale potřebují zrušení sankcí a peníze a vědí, že lepší návrh už nezískají, zatímco Biden, jehož popularita není velká, by dohodu rád podepsal před listopadovými doplňkovými volbami do Kongresu.

Izraelská kampaň

Izraelský premiér Jair Lapid před novým návrhem varoval a upozornil, že peníze, které Írán získá, investuje do svého jaderného programu a použije je k destabilizaci Blízkého východu a posílení terorismu, zejména svých spojenců Hizballáhu, Hamásu, Islámského džihádu či jemenských Hútijů, nebo k likvidaci nepohodlných lidí jako spisovatel Salman Rushdie.

Čtěte také

Jan Fingerland: Jaderný Írán ve stínu jaderného Ruska

Ředitel Mosadu David Barnea považuje návrh za „strategickou katastrofu“ a podle bývalého premiéra Netanjahua taková dohoda „vydláždí Íránu zlatem cestu k jadernému arsenálu, který je hrozbou pro celý svět“. Barnea návrh shrnul jako „povolení nahromadit do několika let dostatek uranu k výrobě atomové zbraně“.

Nový návrh prodlouží dobu, za kterou by Írán vyrobil jadernou zbraň, z dnes odhadovaného jednoho měsíce na pouhých šest až sedm. Dohoda má vypršet už v roce 2025, kdy si Teherán bude moct bez jakýchkoli omezení a sankcí vyrobit, kolik jaderných zbraní chce. Návrh dokonce uznává jeho právo obohacovat uran.

Američané potvrdili, že v zájmu dohody „přijali určité ústupky v zásadních otázkách“, a Írán po nich zase přestal požadovat vyškrtnutí svých Islámských revolučních gard ze seznamu teroristických organizací. Údajně také slíbil, že přestane blokovat mezinárodní zbrojní kontroly svých jaderných továren.

Čtěte také

Gita Zbavitelová: Schyluje se k izraelskému útoku na Írán?

Buduje novou v Isfahánu, ale odstranil odtamtud sledovací kamery Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a nainstaloval tam odstředivky na obohacování uranu na nepovolených 90 procent, tedy na úroveň potřebnou k výrobě zbraní. Rozšiřuje také síť hlubokých tunelů svého jaderného zařízení v Natanzi a staví tam novou továrnu, kam instaluje vyspělé odstředivky na obohacování uranu.

Teherán však podpis dohody podmiňuje tím, aby MAAE zastavila vyšetřování tří jeho nenahlášených továren, kde zbrojní inspektoři našli stopy obohaceného uranu. Rovněž požaduje slib, že žádná americká vláda už od dohody neodstoupí jako Donald Trump před čtyřmi lety. To ovšem Spojené státy slíbit dost dobře nemohou a také zatím trvají na pokračování MAAE.

Agentura v červenci oznámila, že Írán už nahromadil 43 kilogramů uranu obohaceného na 60 procent, odkud je jen krůček ke zbrojní úrovni 90 procent, ale Izrael soudí, že kilogramů má už šedesát. Toto množství mu v podstatě stačí k výrobě jedné jaderné zbraně, přestože výroba by trvala ještě několik měsíců.

Čtěte také

Gita Zbavitelová: Sílí stínová válka mezi Izraelem a Íránem

Írán by s novou dohodou získal nejen právo pokračovat v obohacování uranu, ale zřejmě i ve výrobě raket a dronů, kterou neomezovala ani původní dohoda z roku 2015. Zatímco protahoval jednání, významně pokročil i v instalaci nepovolených vyspělých odstředivek na obohacování uranu a výrazně zkrátil dobu, která mu k výrobě atomové bomby zbývá.

Íránci dokonce nedávno naznačili, že k ní vše potřebné už mají, ale „zatím se nerozhodli, že ji vyrobí“. To všechno mu nová dohoda nevezme, a poskytne mu tak možnost Západ v budoucnu vydírat. Návrh je stejně špatný jako původní dohoda, která Íránu rovněž dávala volnou ruku od roku 2025. A Spojené státy přitom pořád tvrdí, že nedopustí, aby Írán získal jadernou zbraň.

Izrael tak zahájil kampaň, aby nejnovější návrh zmařil. Vysvětlil jeho nedostatky všem pěti signatářům původní dohody, tedy Británii, Francii, Německu, Rusku a Číně. Izraelský poradce pro národní bezpečnost Ejal Chulata a ministr obrany Benny Ganc nedávno navštívili Washington. A Naftali Benet rovnou vyzval Bidena, aby dohodu nepodepisoval.

Gita Zbavitelová|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Izrael ale nemůže výsledný text ovlivnit jinak než přesvědčováním. Upozorňuje, že jestli dohoda vznikne, nebude se jí cítit vázán. Naftali Benet zdůraznil, že jeho země využije všech nástrojů, aby pokračování íránského atomového programu zabránila; nemá na vybranou, protože jaderný Írán je pro ni bezpečnostní hrozbou. Izrael intenzivně nacvičuje útok na jeho jaderné továrny a spolu s Američany nazkoušel i napadení z moře. V posledních dvou měsících dokonce jeho neviditelné letouny několikrát pronikly do íránského vzdušného prostoru, aniž to Teherán zaznamenal.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu