Gita Zbavitelová: Íránské zbraně pod izraelskou palbou
Nedávno došlo k několika útokům, které vážně poškodily íránskou výrobu a distribuci vyspělých zbraní. Pravděpodobně za nimi stojí Izrael, ale tradičně se k nim nehlásí.
Čtěte také
Minulou sobotu zaútočily čtyři sebevražedné kvadrokoptéry na továrnu v Isfahánu, kde se vyráběly balistické rakety a drony, které Teherán posílá Rusku k útokům na Ukrajinu.
Podle některých zdrojů mohlo jít dokonce o snahu zničit íránský vývoj hypersonických střel, které by pro Izrael představovaly velkou hrozbu. Kvadrokoptéry byly očividně vypuštěny z Íránu, tedy s pomocí místních spolupracovníků. Úder byl úspěšný a zničil čtyři vývojové budovy.
Izrael pomáhá Ukrajině
Hned druhý den „neznámé letouny“ bombardovaly u irácko-syrských hranic konvoj 25 vozidel s municí a zbraněmi pro libanonský Hizballáh a v pondělí došlo tamtéž k podobnému útoku.
Čtěte také
Premiér Binjamin Netanjahu pak řekl v rozhovoru pro CNN, že Izrael podniká kroky, které „mají Íránu zabránit ve vývoji určitých zbraní.“ Naznačil tak, že Izrael pomáhá i Ukrajině. Jeruzalém jí odmítá posílat zbraně, protože nechce ztratit souhlas Moskvy s izraelským bombardováním íránských pozic v Sýrii. Tu však útok v Isfahánu rozhněval a Rusko Izrael varovalo před „následky.“
Kvadrokoptéry útočily už předloni v červnu na továrnu k výrobě odstředivek na obohacování uranu v íránské Karadži i loni v únoru na výrobnu dronů v Kermánšáhu.
Izrael v posledních deseti letech podnikl stovky takových úderů a v lednu na čas vyřadil z provozu i letiště v Damašku, kam Íránci pašují zbraně civilními letouny. Zlikvidoval také nejméně osm jaderných vědců a členů Íránských revolučních gard, kteří se podílejí na zbrojním programu.
Washington souhlasí s Izraelem
Začátkem týdne navštívil Izrael americký ministr zahraničí Antony Blinken a jednání se soustředilo i na Írán. Američané se už vzdali snahy vzkřísit mezinárodní dohodu o omezení íránského jaderného programu; v neposlední řadě i kvůli vojenské pomoci Teheránu Rusku.
Čtěte také
Washington se dnes s Izraelem plně shoduje, že je třeba íránský jaderný program zastavit, a tvrdí, že „na stole jsou všechny možnosti.“ Koncem roku neveřejně přiznal, že jaderná dohoda je mrtvá, jenže Írán do té doby už nahromadil bezprecedentní množství obohaceného uranu.
Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii měl v říjnu skoro 63 kilogramů obohacených na 60 %, zatímco původní dohoda mu povolovala necelá 4 %. Ředitel agentury Rafael Grossi minulý týden uvedl, že „Írán už nahromadil dostatek jaderného materiálu na několik atomových zbraní.“
Velké dilema pro Netanjahua
Americká odhodlanost nepřipustit jaderný Írán však nebude zadarmo. Washington Netanjahuovu vládu varuje, že nesmí provést plánovanou reformu, která má oslabit Nejvyšší soud, a zdůrazňuje nutnost zachovat principy demokracie.
Pro Netanjahua, který označuje zničení íránských jaderných ambicí za svou prioritu, je to velké dilema – pokud bude chtít americkou podporu při případném útoku na íránské atomové továrny, nebude moci realizovat přání svých radikálních koaličních partnerů, a naopak.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
