Gita Zbavitelová: Další kolo jednání o íránském jaderném programu

Írán pod vedením nového prezidenta Hasana Rúháního projevil nebývalou vstřícnost a ochotu přistoupit na některé západní požadavky a šest jednajících velmocí bylo tak nadšeno, že mu nabídly zmírnění mezinárodních sankcí za ústupky, které nejsou nedostatečné.

Teherán výměnou za postupné uvolňování sankcí souhlasil, že zastaví obohacování uranu na 20 procent a sníží počet odstředivek v provozu. Nebude také používat vyspělé odstředivky, které obohacují uran až pětkrát rychleji než starší typy, a půl roku aktivovat těžkovodní reaktor v Araku, jenž může představovat alternativní cestu k atomové zbrani.

To, že Írán s tímto vším souhlasí, je nepochybně posun oproti postoji za předchozího prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, jenže návrh má řadu kontroverzních součástí. Teherán bude dál moci obohacovat uran na 3,5 procenta a nebude muset zlikvidovat odstavené odstředivky ani nahromaděných 200 kilogramů vysoce obohaceného uranu.

Podle kritiků návrhu by tak dohoda znamenala jen zmrazení jaderného programu a možnost jej kdykoli obnovit. Velmoci, včetně Spojených států, s ní ale před deseti dny souhlasily a snad by ji i podepsaly, kdyby ji na poslední chvíli nezarazila Francie – požadovala trvalé odstavení Araku a likvidaci veškerých zásob dvacetiprocentního uranu, což íránští vyjednavači odmítli.

Izraelský premiér Binjamin Netanjahu označil návrh za „velmi špatnou dohodu“ a „historickou chybu“ a upozornil, že Íránu umožní ve výrobě jaderné zbraně pokračovat – zásoby vysoce obohaceného uranu mu zůstanou a 19.000 odstředivek bude připraveno k opětovnému spuštění. Íránský postoj podle Netanjahua naznačuje, že Teherán hraje o čas a jde mu jen o zmírnění sankcí, které dusí íránskou ekonomiku.

Netanjahuovy obavy sdílí i řada mezinárodních expertů, kteří připomínají, že podobně špatná dohoda umožnila výrobu jaderné zbraně Severní Koreji, a přirovnávají mezinárodní návrh k ústupkům Nevilla Chamberlaina vůči Hitlerovi před druhou světovou válkou.

Izrael šokovalo, že Spojené státy s tak nedostatečným návrhem souhlasí, když jej tolik let ujišťují, že jaderný Írán nedopustí. Došlo i k ostré výměně názorů mezi Netanjahuem a americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym, který se spolu s prezidentem Obamou očividně rozhodl vyjít Íránu vstříc za jakoukoli cenu.

Netanjahu by považoval za ideální, kdyby Írán souhlasil s totální likvidací svého jaderného programu, ale to Írán kategoricky odmítá s tím, že má právo obohacovat uran. Netanjahu upozorňuje, že kdo chce jadernou energii k mírovému využití, obohacovat uran nepotřebuje.

Jestli si Írán tuto schopnost ponechá, může vyrobit jadernou zbraň během několika málo týdnů, dřív než svět vyhodnotí, že tak činí – k výrobě jedné jaderné hlavice je třeba jen o málo víc vysoce obohaceného uranu, než kolik Írán už má. A i kdyby uran obohacoval jen na 3,5 procenta, může do dvou měsíců vyrobit čtyři atomové bomby, upozornil nedávno washingtonský Institut pro vědu a mezinárodní bezpečnost.

Toto poselství se Izrael snaží sdělit všem účastníkům jednání, aby navrhované dohodě zabránil – podle něj by měla minimálně obsahovat požadavek trvalého uzavření Araku a konverze íránských zásob dvacetiprocentního uranu na palivové tyče. Souhlasí s ním přinejmenším francouzský prezident François Hollande – v neděli při své návštěvě Izraele slíbil, že postoj jeho země zůstane v Ženevě nekompromisní.