Gita Zbavitelová: Členské státy EU už nesmějí označovat zboží z židovských osad za izraelské

Konkrétně tedy jde o výrobky z Judska a Samařska neboli Západního břehu Jordánu, z Golanských výšin a východního Jeruzaléma. Členské státy už nesmějí na svůj trh pustit produkt s nápisem „Made in Israel“, pokud pochází z některé z těchto oblastí.

Neměly by však na něj napsat jen „vyrobeno na Západním břehu“, protože spotřebitel by z toho prý „nepoznal, že produkt je z místa porušujícího mezinárodní humanitární právo“. Mají ho proto označit tak, aby „spotřebitel nenabyl mylného dojmu, že Stát Izrael je na zmíněných územích přítomen jako suverénní celek“.

Hledání nálepky

Čtěte také

Izraelsko-palestinský konflikt neskončí nikdy. Leda by skončil Stát Izrael, odhaduje novinář Szántó

Budeme tak možná svědky pozoruhodných nálepek – zvlášť když Unie dovozcům už před čtyřmi lety doporučovala nápis „vyrobeno v Palestině“, tedy v neexistujícím státě, nebo „vyrobeno v Gaze“, kde už čtrnáct let není jediný Izraelec, natož pak izraelský podnik.

Evropská unie obsazená území tradičně neuznává za součást Izraele a považuje tamější židovské osady za nezákonné. Na Západním břehu dnes žije necelých 450 tisíc Izraelců, ve východním Jeruzalémě asi 215 tisíc a v Golanských výšinách okolo 20 tisíc.

EU doporučila produkty z těchto území označovat už v roce 2015 s kuriózním přesvědčením, že tak přiměje izraelskou vládu k obnově jednání o míru a vzniku nezávislé Palestiny – aniž nějak potrestala palestinskou samosprávu, která jednat také nechce. Žádný pokrok to samozřejmě nepřineslo. Rozhodnutí ani nebylo závazné a řada členských zemí jako Německo, Maďarsko i Česko je nerespektovala. Teď ale budou muset, protože jim bude hrozit finanční postih – a proti verdiktu se nelze odvolat. Naše ministerstvo zahraničí Českému rozhlasu Plus potvrdilo, že Česká republika bude nařízení dodržovat.

Spor o dvě procenta

Velký hospodářský dopad však nová povinnost mít nebude – ČTK citovala nejmenované izraelské zdroje, podle nichž tvoří zboží z obsazených území jen asi dvě procenta veškerého izraelského importu do Evropské unie.

Za povinnost označovat izraelské výrobky z obsazených území může vinařská firma z osady Psagot u Jeruzaléma. Napadla rozhodnutí francouzského soudu z roku 2016, podle kterého musí všichni francouzští dovozci označovat produkty ze Západního břehu nálepkou „z izraelské osady“, a ten předal případ Evropskému soudnímu dvoru.

Dvojí metr

Čtěte také

Nové Silicon Valley v pásmu Gazy? Chceme příběh úspěchu, který inspiruje, říká místní vývojář

Izrael jeho verdikt ostře odsoudil jako politicky motivovaný a diskriminační. Připomněl, že na světě existuje více než dvě stě teritoriálních sporů, ale Evropský soud nikdy nenařídil, jak se mají výrobky ze sporných území označovat.

Má pravdu – kdyby byla Evropská unie objektivní, nemohla by považovat tibetské zboží za čínské, na krymské by musela přidávat nálepku „z okupovaného ukrajinského území“ a severokyperské by pocházelo „z oblasti okupované Tureckem“. Izrael je jedinou zemí na světě, kterou Evropská unie takto šikanuje.

Znepokojení nad verdiktem evropského soudu vyjádřily i Spojené státy, které zdůraznily, že označování výrobků z osad a delegitimizace Izraele jednání o míru neobnoví. Ředitel Wiesenthalova střediska Efraim Zuroff zase připomněl bojkot židovského zboží za nacismu. A bývalý izraelský ministr obrany Avigdor Lieberman už před čtyřmi lety poznamenal, že Unie může na izraelské produkty rovnou nalepovat žlutou židovskou hvězdu.

Podle izraelské vlády rozhodnutí Evropského soudního dvora jen posílí hnutí za bojkot Izraele BDS („bojkot, stažení investic a sankce“) a poškodí nejen výrobce v osadách, ale i palestinské pracovníky, které zaměstnávají. V podnicích na Západním břehu jich pracují tisíce za mnohem vyšší plat než na území palestinské samosprávy. Pokud jejich zaměstnavatelům klesnou zisky anebo se firma přestěhuje, přijdou o práci jako první. Už před třemi lety takto pod tlakem hnutí BDS přesídlila kosmetická firma Ahava.

Z evropského verdiktu se raduje pouze palestinská samospráva. Její představitel Saíb Irikát ho uvítal a prohlásil, že by bylo ještě lepší, kdyby výrobky z izraelských osad vůbec nesměly na mezinárodní trh.

Gita Zbavitelová|foto: Khalil Baalbaki

Uplatňování evropského soudního nařízení v praxi bude velmi obtížné nejen kvůli nalezení formulace nálepky. Často není snadné určit, kde vlastně výrobce sídlí a odkud daný produkt skutečně pochází. Dovozce tak může omylem označit výrobce, který působí v mezinárodně uznávaném Izraeli. Vláda se proto obává, že evropský soudní verdikt poškodí izraelský export obecně.

Vinaři z osady Psagot se ale nebojí. Ředitel vinice Jaakov Berg soudí, že „v Unii jsou stovky zákonů, které se nedodržují“.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu