Gita Zbavitelová: Bouřlivý týden v Izraeli
Uplynulý týden v Izraeli poznamenaly dvě události – připomínka odchodu Palestinců ze země v roce 1948 a oslavy sjednocení Jeruzaléma. Připomínku takzvané Nakby neboli „katastrofy“, kterou podle Palestinců představoval vznik Státu Izrael, uspořádala vůbec poprvé OSN. Ukázala tím, že Izrael, jehož založení v roce 1947 odhlasovala, neměl nikdy vzniknout.
Čtěte také
Po vyhlášení samostatnosti v květnu 1948 ho napadlo pět arabských států a po izraelském vítězství odešlo zhruba 700 000 Palestinců.
Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás svým projevem v OSN předvedl, že by už neměl vycházet z domu; nevyřkl jediné pravdivé slovo. Mimo jiné prohlásil, že „nikdy nebyl nalezen žádný důkaz, že Židé mají vazby na Chrámovou horu“, přestože existuje množství archeologických nálezů; Izrael prý „muslimům dodnes upírá právo vyznávat víru“ a za vyhnání Palestinců mohou i Spojené státy a Británie.
Abbás prohlásil, že Izraelci „neustále lžou jako Josef Goebbels“, a bez uzardění vyzval OSN, aby prosadila rezoluci z roku 1947 o zřízení Palestiny, které Arabové jednohlasně odmítli. Svou tirádu završil žádostí o vyloučení Izraele z OSN.
Chybělo i Česko
Na výzvu Izraele se řada členských zemí této protiizraelské události nezúčastnila. Kromě Spojených států, Británie, Kanady, Německa, Ukrajiny a dalších tam nebylo ani Česko.
Ministerstvo zahraničí Českému rozhlasu sdělilo, že „takové akce považuje za jednostranné a spojování vzniku Státu Izrael s ,katastrofou‘ je v rozporu s dvoustátním řešením izraelsko-palestinské otázky“. A dodalo, že takové akce propast mezi Izraelem a Palestinci spíše prohlubují, než zmenšují.
Neřešitelný problém Chrámové hory
Mahmúd Abbás svým projevem jen potvrdil, že Izrael nemá o míru s kým jednat. O to odhodlaněji ve čtvrtek Izraelci oslavili sjednocení Jeruzaléma. Po šestidenní válce v roce 1967 a devatenáctileté jordánské okupaci východní části města, včetně Chrámové hory, bylo jeho sjednocení jedním z nejdůležitějších a nejemocionálnějších okamžiků židovských dějin.
Čtěte také
Izrael však tehdy velkoryse přenechal správu nad chrámovým okrskem muslimům a vytvořil si tím v podstatě neřešitelný problém. Muslimové mají pocit, že jim Chrámová hora patří, a upírají židům i právo na ni vstoupit, což podle tehdejší dohody smějí; jen se tam nemají modlit.
Arabové však označují i pouhou procházku za „provokaci“. Před dvěma lety vypukla kvůli oslavám Dne Jeruzaléma válka s Hamásem a vloni potyčky mezi muslimy a Izraelci na Chrámové hoře.
Teroristické skupiny letos stejně jako každý rok hrozily Izraeli raketami, Jordánsko odsoudilo spořádanou vycházku izraelských politiků na Chrámovou horu za „provokativní a nepřijatelnou“, a Egypt dokonce prohlásil, že „vzali horu útokem“.
Během vlajkového pochodu asi 50 000 lidí Muslimskou čtvrtí Starého Města došlo k občasným střetům mezi Izraelci a Araby a v Pásmu Gazy chvíli protestovali Palestinci. Příměří s Islámským džihádem z minulé soboty však vydrželo – nový konflikt se teroristům momentálně nehodí.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
