Gita Zbavitelová: Avigdor Liberman opět izraelským ministrem zahraničí

11. listopad 2013

Téměř po roce se do funkce izraelského ministra zahraničí vrací Avigdor Liberman. Zastával ji v minulé vládě až do loňského prosince, kdy rezignoval – byl obžalován po více než 16letém vyšetřování řady trestných činů, jako je praní špinavých peněz, zpronevěra, přijímání úplatků, neprůhledné převody peněz nebo vyhrožování svědkům.

Navzdory demisi však pro něj obžaloba znamenala vítězství, neboť se týkala pouze zneužití důvěry. Minulý týden ho soud očistil i z tohoto obvinění, a Libermanovi se tak otevřela cesta zpět do vlády.

Panel tří soudců dospěl k jednomyslnému závěru, že Liberman se nedopustil trestného činu, když na místo velvyslance v Lotyšsku doporučil diplomata, který mu na svém předchozím postu v Minsku sdělil důvěrné informace o jeho vyšetřování v Bělorusku. Podle soudců Liberman o tyto informace nežádal; velvyslanec mu je poskytl z vlastní iniciativy a pro své následné jmenování měl navíc potřebnou kvalifikaci i schopnosti.

I když Libermanovo doporučení bylo nevhodné, jeho jednání nevyžaduje trestní stíhání, rozhodli soudci. Neodsoudili ho ani za morálně zavrženíhodné chování, což by mu na sedm let znemožnilo politickou činnost. Liberman tak vyhrál na celé čáře. Vyšetřování začalo ještě před jeho vstupem do politiky a teď nad ním poprvé nevisí hrozba soudního procesu.

Libermanova loňská obžaloba přišla v okamžiku, kdy jeho strana Izrael, náš domov (Jisrael bejtenu) uzavřela předvolební koalici s Likudem premiéra Binjamina Netanjahua, která pak letošní volby vyhrála. Liberman byl na kandidátce číslem dvě a Netanjahu mu slíbil návrat do funkce ministra zahraničí, jestli ho soud zprostí obvinění. V kandidatuře do parlamentu mu obžaloba nebránila a Liberman v něm až dosud zastával významnou funkci předsedy zahraničního výboru.

Proces se však protáhl a vláda od svého vzniku letos v březnu neměla ministra zahraničí. Funkci suploval premiér a částečně i ministryně spravedlnosti Cipi Livni, která je hlavní vyjednavačkou při obnovených mírových rozhovorech s Palestinci. Ty by Liberman stejně vést nemohl – je znám svým odporem k jednání, které je podle něj se stávajícími představiteli palestinské samosprávy ztráta času. Hlavním terčem jeho kritiky je její předseda Mahmúd Abbás, jehož Liberman označuje za diplomatického a politického teroristu, korupčníka a překážku míru. Palestinci ho nesnášejí a odmítají se s ním byť jen setkat.

Libermanův návrat do funkce může mít následky na izraelskou domácí i zahraniční politiku. Očekává se, že vyvine tlak na urychlené přijetí nekompromisní verze zákona o povinné vojenské službě ultraortodoxních židů, o reformě vrchního rabinátu, civilních sňatcích nebo zvýšení procentní hranice vstupu do parlamentu, která postihne malé strany v čele s arabskými.

I když Liberman nepovede jednání s Palestinci, jeho návrat do vlády je může negativně ovlivnit – ostře nesouhlasí s izraelskými vstřícnými gesty, zejména s propouštěním palestinských vrahů jen proto, aby samospráva neodešla od jednacího stolu. Netanjahu jich už osvobodil 52 a stejný počet chce propustit do března. Liberman se ho jistě bude snažit od podobných kroků odradit.

Arabský svět a mnozí západní diplomaté považují Libermana za ultranacionalistu, ultrapravičáka a rasistu. Rakouský ministr obrany Norbert Darabos ho vloni dokonce veřejně nazval „nesnesitelným“. Ostatní politikové jsou sice zdrženlivější, ale z Libermanova návratu se neradují – svět nemá rád nepředvídatelné a prostořeké představitele, kteří pronášejí politicky nekorektní výroky. Nejásá ani izraelská levicová opozice, která ho označila za nejhoršího ministra zahraničí v historii země a varovala, že jeho opětovné jmenování poškodí pověst Izraele. Mnoho Izraelců ale Liberman baví, protože říká nahlas, co si ostatní myslí a netroufají vyslovit.

autor: gzb
Spustit audio