Gita Zbavitelová: Autokratičtí vládci využívají pandemie k posílení moci
Zatímco všechny státy bojují s čínským koronavirem, někteří autokratičtí politici využívají restriktivních opatření k potlačení oponentů a svobody tisku a k posílení moci.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zesílil cenzuru médií a novináře i zatýká. Jako důvod stačí třeba zveřejnění zprávy o tureckých ztrátách v Sýrii, ale i domněle „provokativní výrok“ na sociálních sítích či kritika nedostatečných opatření proti nákaze.
Čtěte také
Režim také odvolává z funkce řádně zvolené kurdské starosty. A když turecký parlament kvůli epidemii nedávno schválil propuštění 90 tisíc vězňů, amnestie se nevztahovala na 50 tisíc vězněných novinářů, aktivistů a kurdských politiků.
Rusko patří k největším světovým šiřitelům nepravdivých zpráv, ale v zemi hrozí vězení každému, kdo šíří informace, které za nepravdivé považuje režim – třeba že některé nemocnici chybí ochranné pomůcky. Podle nového zákona mohou být lidé potrestáni pokutou v přepočtu až 25 tisíc dolarů nebo pětiletým vězením.
Zákaz shromažďování zase znemožňuje protesty opozice. A kvůli nutnosti dodržovat karanténu zavedl Kreml v Moskvě systém sledování občanů, který umí rozeznávat tváře, a spojením s daty z mobilních telefonů tak ví o každém jejich kroku.
Pravomoci autokratických vládců
Maďarský premiér Viktor Orbán si nechal udělit neomezené pravomoci zákonem o nouzovém stavu s neomezenou platností a stal se tak diktátorem. Může vládnout jen vydáváním nařízení, omezovat informace pro veřejnost, povolat armádu a o ukončení stavu nouze rozhodnout sám. Zrušil všechny volby a mstí se opozičním starostům.
Čtěte také
Zákon kriminalizuje šíření údajných fake news až pětiletým vězením, minimalizuje prostor pro nezávislá média a umožňuje Orbánovi oslabovat opozici. Už jí odebral státní příspěvky na předvolební kampaň s tím, že peníze potřebuje na zvládnutí epidemie.
V Polsku vládní strana Právo a spravedlnost navzdory epidemii trvá na uspořádání plánovaných květnových prezidentských voleb, protože podle průzkumů by je vyhrál její kandidát, stávající hlava státu Andrzej Duda.
Po vlně odporu navrhla korespondenční hlasování, jenže třetina pošťáků je infikovaná a ostatní odmítají hlasy voličů doručovat kvůli obavám z nákazy. Vláda také využívá zákazu shromažďování k prosazení kontroverzních zákonů, proti kterýmveřejnost většinou protestuje, jako je zákaz potratů či sexuální výchovy ve školách.
Čtěte také
Zvláštním případem je Čína, která virus rozšířila. Tvrdí světu, že pandemii zvládla, ale vyhostila všechny zahraniční novináře a neumožňuje údaje o nákaze ověřit. Zatýká i čínské novináře, kteří se odváží do ohniska nákazy Wu-chanu, a pod záminkou shromažďování údajů o epidemii zesílila systém sledování občanů.
Mezitím šíří konspirační teorie o nečínském původu viru a prezentuje se jako zachránce lidstva posíláním předražených nebo vadných dodávek ochranných pomůcek do nejrůznějších zemí.
Pozici posilují i Revoluční gardy v Íránu, které byly nejmocnější složkou v zemi už před koronavirem. S podporou nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Chameneího převzaly „velení“ nad epidemií i kontrolu nad výstavbou nemocnic, distribucí zdravotnických pomůcek či dodržováním karantény.
Čtěte také
Upevňování postavení Revolučních gard má zřejmě za cíl zdiskreditovat relativně umírněného prezidenta Hasana Rúháního. Revoluční gardy také stále brutálněji potlačují projevy nespokojenosti na veřejnosti, kterých vytrvale přibývá.
I filipínský prezident Rodrigo Duterte si přidělil mimořádné pravomoci, které mu umožňují trestně stíhat šiřitele údajných fake news a své kritiky, ale i konfiskovat soukromé podniky. Podle CNN bylo kvůli porušení karantény zatčeno stejné množství lidí, jako je počet otestovaných.
Turkmenistán dokonce zavírá i osoby, které na veřejnosti o nákaze jen debatují. A premiér Thajska Prajutch Čan-Oča se ani nenamáhal požádat o schválení nových pravomocí parlament a jen oznámil, že může v případě nutnosti „cenzurovat i rušit média“.
Boje proti nákaze využívají i Kambodža nebo Venezuela a zatýkají novináře, opoziční aktivisty a kritiky režimu či nedostatečné reakce na epidemii.
Současná pandemie jednoho dne přejde, ale nové pravomoci autokratických vládců možná leckde zůstanou natrvalo.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.