Gerald Schubert ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Proč Rakušané nakonec zvolili prezidentem Alexandera Van der Bellena? Jaká bude politická budoucnost jeho protikandidáta Norberta Hofera a jaké jsou vlastně současné česko-rakouské vztahy? I na to se budeme ptát. Gerald Schubert, novinář rakouského deníku Der Standard je naším hostem, vítejte ve Dvaceti minutách. Zdravím vás do rozhlasu ve Vídni. Dobrý den.

Gerald SCHUBERT, novinář rakouského deníku Der Standard
--------------------
Dobrý den, zdravím z Vídně.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak překvapivé je vítězství Alexandera Van der Bellena?

Gerald SCHUBERT, novinář rakouského deníku Der Standard
--------------------
Samotné vítězství možná tak překvapivé ani není, ale překvapivé je rozhodně ten rozdíl, jestli se pamatujeme v květnu, já neříkám v prvním kole, protože to také už bylo druhé kolo, které se teď muselo opakovat, tak v tom prvním pokusu druhého kola v květnu náskok pana Van der Bellena byl 30 tisíc hlasů, a to teď dokázal zdesetinásobit, teď má 300 tisíc hlasů víc než jeho konkurent Norbert Hofer, což je opravdu velké překvapení podle mého názoru.

Čtěte také

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Co to způsobilo, že ta podpora je najednou takováto?

Gerald SCHUBERT, novinář rakouského deníku Der Standard
--------------------
No, jednak tam jsou docela zajímavé statistické údaje, například, co se týká táboru nevoličů, čili teď, které tehdy v květnu nešly volit vůbec. Z tohoto táboru dostal pan Van der Bellen 7 % víc, nebo ne víc, ale 7 % a z těch nevoličů pan Hofer dostal jenom 3 % a naopak, když to obrátíme, do toho tábora nevoličů ztratil pan Van der Bellen jenom 1 % a Hofer ztratil 3 %, což znamená, že vlastně pan Van der Bellen dokázal motivovat lépe své potenciální voliče. Pak tam jsou samozřejmě ještě obsahové důvody, samozřejmě už jsou různé průzkumy, co byly hlavní motivy voličů a voliči Hofera říkají, že největší motivace byla v tom, že on pan Hofer rozumí lépe problémům lidí a je proti politickému establishmentu, a dokonce i to, že je kritický vůči Evropské unii a u pana Van der Bellena je to naopak tak, že dokonce 67 % jejich voličů říká, že lépe reprezentuje zemi v zahraničí, tak to je takový pokus říct, že on nedělá v zahraničí ostudu a i to, že je proevropský, to říkalo ještě 65 % a já bych ještě dodal 3 věci, jednak ta motivace těch voličů Van der Bellena, pana Van der Bellena byla hodně proti Hoferovi. Tam říká docela, já teď nevím to číslo, ale asi tak zhruba 40 % říká - oni volili Van der Bellena proto, protože nechtěli, aby se pan Hofer stal prezidentem, tak to je takové negativní, taková negativní motivace a také bych řekl ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Pardon, znamená to, že se Rakušané mohli zaleknout, protože deník Die Presse napsal, že s Van der Bellenem Rakousko čeká šestiletá cesta spacím vozem, místo 6 let, které by muselo s kandidátem Svobodných strávit na projížďce domem hrůzy, takže mohli se i tohoto třeba Rakušané zaleknout?

Gerald SCHUBERT, novinář rakouského deníku Der Standard
--------------------
No, nevím, tak já bych to spíš dal do mezinárodního kontextu, a to byla vlastně byl i poslední bod k obsahovým motivacím, které jsem chtěl říct, a to je právě to, že se v poslední době ten svět hodně změnil. Mezi květnem, když se volilo poprvé a včerejšími volbami jsme zažili ve Velké Británii referendum o brexitu a v USA se stal prezidentem Donald Trump a myslím, že ty časy jsou docela nejisté, jsou chaotické a v takových neklidných dobách si asi rakouští voliči přáli spíš zdrženlivějšího, čitelnějšího prezidenta, než je pan Hofer. A to, že se často říkalo, jestli nemůže být takový Trumpův efekt, že to jeho vítězství je vítr do plachet evropských populistů, to si myslím, že v Rakousku neplatilo. Třeba tam naopak si lidi mysleli, že u nás to přece běží trošku jinak než v Americe a chtěli to i vyjádřit.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Michal Kořán z Ústavu mezinárodních vztahů řekl dnes agentuře ČTK, že Norbert Hofer dával celkem jasně najevo, že bude stát za stranickým programem FPÖ a že bude stranickým prezidentem, navíc, že bude velmi aktivistickým prezidentem, že by do větší míry využíval prezidentské pravomoci. Jak moc ta stranickost Norberta Hofera sehrála roli podle vás?

Gerald SCHUBERT, novinář rakouského deníku Der Standard
--------------------
Myslím, že hrála docela důležitou roli, protože všechny průzkumy vlastně říkají, že strana Svobodných při příštích parlamentních volbách, které můžou být v roce 2017, ale plánované jsou až na rok 2018, že tam je vysoká pravděpodobnost, že strana Svobodných by mohla ty volby vyhrát. Vlastně i samotný pan Hofer teď měl na plakátech slogan, heslo, že moc potřebuje kontrolu a možná, že se ten slogan trošku obrátil i proti němu, protože mám takovou obavu nebo ne obavu, ale mám dojem, že lidi měli obavu, že by se soustředila příliš moc do ruky jedné strany, když on říkal vlastně, že opravdu, on ani nechtěl být nadstranickým prezidentem, on zcela jasně řekl, že je stranický prezident, že je kandidátem FPÖ. Asi ta představa, že bychom mohli mít v Rakousku jak svobodného prezidenta a potom ještě Svobodné, stranu Svobodných jako volebních ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jako vítěze voleb příštích.

Gerald SCHUBERT, novinář rakouského deníku Der Standard
--------------------
Vítěze voleb parlamentních, přesně tak, tak asi to opravdu hodně lidí zděsilo.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Na druhou stranu ale Alexander Van der Bellen, ač kandidoval jako nezávislý, tak je to také straník, je členem strany Zelených, 11 let byl dokonce předsedou Zelených, takže u něj ta stranickost nevadila na druhou stranu, protože Zelení jaksi nemají šanci jakkoliv výrazněji uspět nebo stát se vítězem příštích voleb?

Gerald SCHUBERT, novinář rakouského deníku Der Standard
--------------------
Přesně tak. Tam samozřejmě on ..., ale třeba říct, že on vlastně říkal, že má to nadstranickou podporu, což opravdu se potom i ukázalo v tom, že měl výslovně podporu sociálnědemokratického kancléře Christiana Kerna, měl podporu šéfa strany lidovců Reinholda Mitterlehnera, tak ta nadstraničnost tam opravdu byla opravdu cítit, na druhé straně máte pravdu, že samozřejmě je reprezentantem i strany Zelených, protože byl dlouhá léta jejich předseda, ale právě ten argument vlastně ukazuje jednu věc, protože teď strana Svobodných trošku, ne, že by jásali, samozřejmě teď prohráli ty volby, ale oni říkají - skoro 47 % dali hlas svobodnému kandidátovi a teď víceméně argumentují tím, že to je vlastně báječná věc, že to znamená, že tolik lidí by mohli volit tu, tu stranu i v příštích parlamentních volbách a to bychom mohli stejně tak i obrátit a říct, že to je velmi nepravděpodobné, protože stejně tak nepravděpodobné je, že 53 % lidí by zvolilo stranu Zelených. Nesmíme na tom zapomenout nebo v tom zapomenout, že ani jedna z těch dvou hlavních stran, čili sociální demokracie a strany lidovců měly teď v tom druhém kole už svého kandidát, což samozřejmě působil úplně jiný obraz, než v tom prvním kole, kdy ještě mohli kandidovat zástupci všech stran.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, ale jak jsou tedy na tom rakouští Svobodní reálně podle průzkumů, pokud by teď byly volby do parlamentu? Tam jsou na tom dobře přece?

Gerald SCHUBERT, novinář rakouského deníku Der Standard
--------------------
Jsou na tom dobře. Víceméně se ukázalo v těch, průzkumy se samozřejmě mezi sebou liší, ale je vysoká pravděpodobnost, že by se dostali na prvním místě a že by mohli dostat tak kolem 30 %.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A jmenoval by potom Van der Bellen, nový rakouský prezident, šéfa Svobodných kancléřem, protože on to zpochybňoval vlastně v těch debatách ještě vlastně předtím, než se hlasovalo v květnu, tak říkal, že by něco takového neudělal, pokud by se stal prezidentem. Tak, jestli už na to změnil názor?

Gerald SCHUBERT, novinář rakouského deníku Der Standard
--------------------
No, tak už změnil názor už víceméně během toho volebního boje, protože samozřejmě ta otázka není tak úplně jednoduchá, je to samozřejmě otázka i ústavního práva, do jaké míry na to právo má. Potom ještě je otázka, jestli je to politicky moudrý se stavět třeba proti většině i parlamentu. Já bych zdůraznil snad to, že pan Van der Bellen hodně zdůraznil během volebního boje vlastně tu proevropskou politiku, kterou chce reprezentovat v Rakousku, být pro Evropskou unii a říkal, že pro něho by bylo důležité, aby jmenoval i proevropskou vládu, tak snad to je trošku takové východisko, protože pak se už nemluví o stranách, ale pak se už mluví o tom, jestli ta vláda je proevropská nebo ne a pak si myslím, že ten manévrovací prostor je i větší. Mimochodem, jestli k tomu můžu ještě dodat, tam je ještě zajímavá otázka, koho by vůbec potom musel nebo měl jmenovat kancléřem, protože vůbec není řečeno, že to musí být pan Strache, protože teď právě má FPÖ novou hvězdu, a ta se právě jmenuje Norbert Hofer.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže je možné, že právě Norbert Hofer se stane potom šéfem rakouských Svobodných právě i kvůli tomu, jakou teď získal podporu?

Gerald SCHUBERT, novinář rakouského deníku Der Standard
--------------------
Lídři strany Svobodných to samozřejmě popírají. Říkají, že to je právě dobře, že teď mají silného kandidáta dalšího, který ještě před zhruba rokem ani nebyl tak známý v rakouské veřejnosti ve svém týmu. Popírají i samotný pan Hofer popírá, že by nějak byl vnitrostranickým konkurentem stranického lídra Heinze Stracheho, ale samozřejmě svět se točí dál a nevíme, jestli to ve skutečnosti nemůže opravdu tak dopadnout, protože mám dojem, že kdyby kandidoval samotný pan Strache, by takový úspěch, byť to nakonec byla prohra, ale 46, 47 % asi nedostal, myslím, že pan Hofer je pro většinu ani ne jenom fanoušků strany Svobodných, ale pro potenciální voliče té strany je akceptovanější než ten poněkud radikálněji působícímu panu Strachemu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Gerald Schubert, novinář rakouského deníku Der Standard je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Pojďme se teď věnovat trochu té otázce, o které mluvil Norbert Hofer, tedy možný odchod z Evropské unie, ono i toto možná byla věc, která mohla některé voliče odradit. Jak dalece vůbec je pro Rakušany téma to, jestli být nebo nebýt v Evropské unii?

Gerald SCHUBERT, novinář rakouského deníku Der Standard
--------------------
Já si myslím, že se to ukázalo docela hezky teď, když to pan Hofer už, tuším, před prvním kolem prostě zkusil. On jednou říkal, že nemá strach z přímé demokracie, tak ať se politici ptají lidí kdykoliv se jim zdá, že to může být zajímavá otázka, jestli i otázka, jestli chceme nebo nechceme zůstat v Evropské unii, jestli to hned musí být referendum, to nevím, v Rakousku je další instrument, který se jmenuje /nesrozumitelné/, tak to je takové tázání voličů a potom se ukázalo, že ta odezva nebyla moc jako dobrá. Lidi se začali myslím z toho leknout a ukázalo se, že pan Hofer ten argument už přestal používat. Z toho se dá vyvodit, že Rakušani přece si váží určité stability a právě, jak jsem se už zmínil v tom poněkud nestabilním světě nechtějí riskovat nějaké další experimenty, jak to třeba riskoval už David Cameron ve Velké Británii, teď vidíme, jak dopadlo referendum o změně ústavy v Itálii, to sice včera rakouští voliči ještě nevěděli, ale mám dojem, že tam spíš je touha ne pro další radikalizaci, ale trošku pro politické zdrženlivosti, pro klid a po stabilitě a tak si myslím, že ta otázka Evropská unie či ne vůbec není na pořadu dne v Rakousku, tak to by se asi, asi by se našli lidi, kteří jsou proti Evropské unie, ani z toho politického ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale není to téma, kterým by žila společnost většinově? O kterém by se mluvilo v hospodách a podobně?

Gerald SCHUBERT, novinář rakouského deníku Der Standard
--------------------
Ne, vůbec a já si ani, samozřejmě je tam vždycky ten, když se v hospodách mluví o politických elitách, tak hned se mluví proti vládě, třeba na venkově proti Vídně a ve Vídni proti Bruselu, to je tak asi všude, ale celkově ani opravdu jenom z těch politiků bych řekl, že ti nejradikálnější třeba, je tam dokonce, existuje jedna malá samozřejmě neparlamentní strana, která se dokonce jmenuje Strana pro výstup z Evropské unie, ale to jsou lidi, který vůbec nemaj šanci a když teď vidíme, že dokonce Norbert Hofer už s tím argumentem se radši moc ani nepohrával, tak si myslím, že to dost říká o té náladě v té zemi.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Velkým tématem strany Svobodných byla migrace. Bylo to ještě téma i v závěru té kampaně?

Gerald SCHUBERT, novinář rakouského deníku Der Standard
--------------------
Já bych říkal, že podle mého dojmu tak čím dál míň, což asi má, souvisí i s tím, že teď ta velká migrační vlna, kterou jsme zažili ještě před několika měsíci, víceméně se zastavila, ale samozřejmě to, stále je to téma, ale v této souvislosti se mi zdá být důležitá jedna věc, když se díváme na to, kdo všechno volil spíš pana Van der Bellena a kdo volil spíš pana Hofera, tak vidíme jednoznačně, že pro Van der Bellena bylo víc žen, víc velmi mladých a starších lidí, víc ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Vysokoškolsky vzdělaných, tady čtu, 83 % vysokoškoláků podle odhadů.

Gerald SCHUBERT, novinář rakouského deníku Der Standard
--------------------
Lidi, vysokoškolsky vzdělaní, přesně tak a nebo minimálně maturitu, pak je to ještě víc. A lidi, který žijou ve velkých městech. A teď se vracím k té otázce, ve velkých městech samozřejmě to soužití různých etnických, náboženských a tak dále kultur je mnohem lépe vidět. Já neříkám, že na venkově nejsou žádní migranti, že nejsou žádní uprchlíci, samozřejmě i tam jsou, ale tam je ta situace přece přehlednější. Třeba je tam v nějaké, na nějaké vesnici jedna uprchlická rodina, o které se lidi potom stejně starají, protože, když je znají, tak ten problém ani není tak velký, ale přece na venkově je hodně lidí a hodně občanů a vesnic, kde vůbec ten každodenní styk s těmi minoritami neexistuje. Ve městech ve velkých ano, ve Vídni, ale i ve všech hlavních městech těch celkem 9 spolkových zemí, tam to každodenní soužití lidi znaj a mají s tím zkušenosti a kupodivu tam právě vyhrával pan Van der Bellen, což pro mě znamená, že to potvrzuje velmi hezkým způsobem tu tezi, že člověk má vždycky nejvíc strachu z toho, co nezná a ty lidi, který neznaj to soužití s jinými komunitami, ti měli spíš tendenci volit pana Hofera, a ty lidi, kteří to znali, ti spíš volili pana Van der Bellena.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Gerald Schubert, novinář rakouského deníku Der Standard je stále ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Norberta Hofera podporoval český prezident Miloš Zeman i býval prezident Václav Klaus. Miloš Zeman jej dokonce přijal na Pražském hradě. Jak vlastně byla tato česká podpora vnímána v Rakousku?

Gerald SCHUBERT, novinář rakouského deníku Der Standard
--------------------
Jednak si nejsem jistý to, do jaké míry byla podpora vnímána vůbec, samozřejmě to bylo v novinách, ale moc nebo dlouze se o tom nemluvilo. A když se trošku vracím zpátky v historii, tak bych dodal ještě jednu věc, v roce 2000, když se poprvé dostala Strana svobodných do vlády, tehdy ještě pod jejím lídrem Jörgem Haiderem, celkem Evropská unie měla tehdy 15 členů a ostatních 14 zavedly sankci bilaterální proti Rakousku na protest proti účasti strany Svobodných ve vládě. Česká republika tehdy byla kandidátskou zemí, se dobrovolně se k těm sankcím přidala a českým premiérem tehdy byl právě Miloš Zeman. Tak to znamená, že právě ze strany prezidenta Zemana, nebo tehdejšího premiéra Zemana byla docela, on se docela ostře vymezil proti straně Svobodných, na druhé straně samozřejmě i strana Svobodných se ostře vymezila proti České republice, vůbec se ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to, že se najednou začali sbližovat Miloš Zeman s Norbertem Hoferem třeba pro vás jako pro pozorovatele česko-rakouských vztahů bylo překvapivé? Říkal jste si - to je takový sňatek z rozumu v uvozovkách, silných uvozovkách?

Gerald SCHUBERT, novinář rakouského deníku Der Standard
--------------------
Byl to překvapivě byl sňatek z rozumu, jak říkáte, protože se to právě politicky z nějakého důvodu asi hodilo kvůli, hlavně kvůli uprchlické otázce. A já bych řekl, že hodně fanoušci strany Svobodných to třeba ani nepochopili, proč to teď je, protože právě ta strana jim našeptávala docela dlouhá léta, že Česká republika je nebezpečná, že tam jsou nespravedlivé Benešové dekrety, že tam je Temelín, že teď chtějí do Evropské unie, teď ještě se přidali k těm sankcím proti nám a myslím, že ..., ty lidi to asi už ani nemají tak, ty to už neřekli /nesrozumitelné/, protože to nemají tak v hlavě, ale myslím, že pocitově je to trošku stále funguje ta averze proti východu takzvanému mimochodem, protože Praha je z Vídně na severozápad a tam bych se skoro divil, kdyby to byla nějaká pomoc pro pana Hofera, protože myslím, že lidi to vesměs nemohli moc pochopit, protože ten obrat v tom názoru vůbec náhle vznikl.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Protože i Norbert Hofer říkal, že pokud by se stal prezidentem, tak jeho první cesta by vedla do České republiky, to jsou také překvapivá slova nepochybně, protože tradičně jezdí rakouský prezident na první cestu do Švýcarska.

Gerald SCHUBERT, novinář rakouského deníku Der Standard
--------------------
Ano, přesně tak. A samozřejmě já ..., každá změna názoru může být i dobrá a asi jsou lidi, který pochopili, že to má teď něco společného hlavně se strachem z migrantů a tak dále, ale jak říkám, myslím, že ta celková atmosféra právě u kmenových voličů strany Svobodných nebyla moc pročeská. Já si nemyslím, že to by mohlo mít nějakej pozitivní vliv z hlediska pana Hofera na dopad těch voleb.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké budou česko-rakouské vztahy za Van der Bellena?

Gerald SCHUBERT, novinář rakouského deníku Der Standard
--------------------
Já si myslím, že budou standardní.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Stejné?

Gerald SCHUBERT, novinář rakouského deníku Der Standard
--------------------
Myslím, že budou stejné. Ano, i když byl Heinz Fischer rakouským prezidentem, tak myslím, že vůbec nebyly špatný. Já jsem, dokonce Heinz Fischer nedávno absolvoval, mimochodem jeho naprosto poslední státní návštěvu, potom bylo ještě několik návštěv, ale ne státních, právě v České republice, a to si myslím, že to také bylo hezké gesto, já jsem tam dokonce byl, já jsem tam s ním, já jsem nezaznamenal žádné větší problémy a myslím, že právě v zahraniční politice pan Van der Bellen bude pokračovat v linii, jak, kterou měl už pan prezident Heinz Fischer.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Gerald Schubert, novinář rakouského deníku Der Standard byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Děkuju za to. Na shledanou.

Gerald SCHUBERT, novinář rakouského deníku Der Standard
--------------------
Na shledanou. Děkuji.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Radiožurnálu za chvilku další zprávy. Helena Šulcová přeje dobrý poslech.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: heš
Spustit audio