George Bush v Německu

23. únor 2005

Částečně vyklizené město, po několik hodin liduprázdná dálnice i silnice v nejbližším okolí, na chvíli přerušený provoz na mezinárodním letišti ve Frankfurtu nad Mohanem a v ulicích Mohuče na 10 000 policistů. Tak vypadají bezpečnostní opatření, která podle mnohých ve Spolkové republice nemají obdoby. Na několikahodinovou návštěvu totiž nepřijel nikdo menší než první muž Spojených států.

George Bush však dnes zavítal do země, jejíž obyvatelé Americe snad nikdy předtím nebyli méně nakloněni. Válka v Iráku, Guantanámo, Abu Graib - to jsou pojmy, které se ve zdejších politických debatách - ať už na oficiální, nebo na neoficiální úrovni - v souvislosti s politikou Washingtonu vyskytují snad nejčastěji. Samotné diskuse se potom nesou povětšinou v duchu silného antibushismu a antiamerikanismu. A kdo se tento všeobecně přijímaný trend pokusí zpochybnit, bývá v Německu často nahlížen s nedůvěrou a nepochopením.

Americký prezident ale své evropské partnery potřebuje. Jak v nejnovějším vydání německého týdeníku Die Zeit podotkl bývalý kancléř Helmut Schmidt, navzdory své technologické převaze, díky které je schopen vojensky porazit jiný stát, není Washington schopen sám takový stát dlouhodobě okupovat ani jej spravovat. A to se netýká pouze Iráku, ale také Íránu nebo Severní Koreje. K tomu všemu Amerika potřebuje pomoc Evropanů.

Také v Německu proto hledá George Bush spojence. Na tiskové konferenci, která se konala po dopoledním rozhovoru s Gerhardem Schröderem, proto neopomenul vyzdvihnout zvláštní význam německo-amerických vztahů: "Chceme mít dobré vztahy s Evropou a ty budeme mít jen tehdy, když budeme mít také dobré vztahy s Německem," uvedl doslova Bush. Rozpory mezi Spojenými státy a Německem kvůli válce v Iráku patří minulosti, přizvukoval mu jeho německý hostitel. Washington podle Schrödera akceptoval, že Německo se nebude angažovat v Iráku, ale ve Spojených arabských emirátech. Berlín však rád vypomůže při budování iráckých ministerstev, uvedl spolkový kancléř.

V otázce Íránu se oba politici shodli na tom, že jejich společným cílem je přinutit vládu v Teheránu, aby se vzdala jaderných zbraní. Bush přitom ocenil diplomatické úsilí, které v této záležitosti společně vyvíjejí Německo, Velká Británie a Francie. Přesto, že Spojené státy odmítly podepsat tak zvaný Kjótský protokol, dospěli Bush a Schröder také k dohodě o spolupráci na poli ochrany ovzduší. Jak uvádí agentura AFP, neobsahuje však dnes podepsaný dokument - na rozdíl od Kjótského protokolu - žádné konkrétní závazky, týkající se například snížení emisí oxidu uhličitého.

Zůstává otázkou, do jaké míry dnešní pobyt George Bushe v Německu a všechna vyřčená slova o partnerství, spolupráci a dobrých vztazích dokáží něco změnit na silné animozitě a nedůvěře, s jakými se nyní Němci dívají směrem na druhou stranu Atlantiku. Podle nejnovějších průzkumů, které byly provedeny pro BBC a German Marshall Fund, je 91 procent německého obyvatelstva proti tomu, aby byl Írán vystaven masivnímu vojenskému nátlaku. 80 procent Němců nesouhlasí s politikou George Bushe a 56 procent z nich tvrdí, že Američany a americký styl politiky jednoduše nemají rádi. Každý třetí Němec mladší 30 let si údajně dovede docela dobře představit, že teroristické útoky z 11.září byly provedeny na zakázku americké vlády.

autor: Šárka Daňková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.