Geolog Václav Cílek: Energetická krize? Ochránil by nás dobře promyšlený energetický mix

19. říjen 2021

Ceny energií jsou na svých historických maximech. Jak je možné, že tak nečekaně zdánlivě vystřelily nahoru? Do jaké míry za to může tuhá zima, slepé obchodování s emisními povolenkami nebo odklon od jádra? 

Představte si, že pečete housky. Odpoledne vám jich několik zbývá, chcete se jich zbavit, a tak je prodáte za nízkou cenu. Část distributorů energie čekala na večer na tyto levné housky, aby je levně nakoupila a pak prodala zákazníkům s velkým ziskem, přibližuje krizi na energetickém trhu popularizátor vědy Václav Cílek.

Zákazníci, kteří na tuto hru přistoupili, byli vlastně v roli lidí, kteří kupují akcie. Jenže akcie, které mají přinést hodně peněz, jsou také nejvíce rizikové. A prostě to, co je laciné, je podezřelé. 

Z nadbytku náhle nedostatek

Co se tedy skutečně stalo, když se uvádělo, že ropy je dostatek na zhruba 50 let a plynu na 200 let? Vždy je to záležitost ceny a energetické lichvy, pokračuje v pořadu Jak to vidí... host Dvojky.

K tomu přičtěte to, že přišla tuhá zima, takže se hodně topilo plynem. Pak přišlo horké léto, takže se zase chladilo plynem. Výsledkem byly zpola naplněné zásobníky plynu. A do toho zřejmě zasáhla i velmi šikovná energetická politika Ruska.

Čtěte také

Z přebytku se tedy najednou stal mírný nedostatek a v Evropě kvůli tomu začaly krachovat desítky distribučních firem. Jsou to většinou firmy, které čekaly na ty zmíněné laciné housky, aby je o něco dráž prodaly. Jenže dnes jsou tyto housky o hodně dražší právě v důsledku mírného nedostatku, který zvýšil na trhu paniku a vyhnal ceny nahoru,“ vysvětluje Cílek.

Energetickou krizi údajně odstartovala i vysoká cena emisních povolenek, která se do výsledné ceny energie kopíruje. Emisní povolenky byly původně vymyšleny jako uhlíková daň. Penzijní fondy s nimi ale začaly v rámci diverzifikace portfolia obchodovat. To, co tedy bylo původně myšleno jako daň, se teď stalo nástrojem trhu.

Energetický mix

Podle Miroslava Haška z energetické skupiny EPH je příčinou růstu cen oživení ekonomiky v Evropě a také odstavování jaderných a plynových elektráren. Rýsuje se skutečně budoucnost bez jádra?

Pro všechny státy je důležitý energetický mix. Neměli bychom tedy ztratit kapacitu na jádru. Už proto, že ho máme doma. Důležité je ale také uhlí. Uhelné elektrárny jsou dobré pro případ krize odjinud. A ukazuje se, že výhodná je i fotovoltaika a částečně biomasa.

Zajímavým řešením by byly také jaderné výtopny, které by využívaly vyhořelé palivo k ohřevu vody. Množství vyhořelého paliva je u nás přibližně 11 000 kusů. To by stačilo na provoz asi deseti těchto teplátorů zhruba na dobu 50 let. Dalo by se to udělat v Řeži u Prahy, kde dosluhuje reaktor.

A i když Václav Cílek uznává, že počáteční investice je poměrně značná, o výhodách je přesvědčen. Produkce tepla je nižší než cena povolenky. Je to investice na desítky let, je to domácí surovina a je to vhodné pro města nad 100 000 obyvatel, dodává.

Další témata rozhovoru: záhada evropských řek a jak je stará Vltava; vysoká cena dřeva a související nedostatek papíru; kolik je na světě ropy.

autoři: Vladimír Kroc , Václav Cílek , opa
Spustit audio

Související