Geofyzik: Sesuvy a zemětřesení jsou v Nepálu běžné. Jste vydáni napospas živlu, není kam se schovat
Po bleskové povodni v Nepálu zemřely stovky lidí, další téměř čtyři tisíce úřady pohřešují. Záchranným týmům komplikuje práci obtížně přístupný terén, rozvodněná řeka a bažiny vzniklé záplavovou vlnou. „Ještě není jasné, co přesně se stalo, ale zemětřesení, sesuvy a povodně jsou v Nepálu na každodenní pořádku,“ přibližuje v Osobnosti Plus geofyzik Václav Kuna, který Nepál několikrát navštívil. „Je to obrovská bezmoc. Jak znám nepálská údolí, tak se tam nedá nikde schovat.“
„Když za sebou slyšíte sesuv anebo zemětřesení, tak už je hrozně těžké nebo spíš nemožné v té situaci něco udělat,“ popisuje Kuna situaci v Nepálu. „Jste tam vydaný napospas živlu a s tím, jestli vás to šťastně mine, anebo při katastrofě bohužel zahynete, neuděláte nic.“
Čtěte také
Nepál je geologicky velmi nestabilní, protože se nachází na rozhraní dvou tektonických desek, které jsou neustále v pohybu. K otřesům a sesuvům proto dochází velmi často, jen zpravidla v menším rozsahu.
„Tento jev ale nebyl typický, v angličtině se mu říká glaciar lake outburst flood, což je jezero, které se nahromadí v důsledku sesuvu tím, že přehradí řeku. Potom když dojde k zemětřesení, nebo se pevnost přírodní hráze poruší, tak se může protrhnout a zaplavit komunity v údolí pod ním,“ vysvětluje Kuna, jak ke katastrofě došlo.
Záchranné práce pak komplikuje náročný terén, protože horská údolí jsou z obou stran obklopena kopci a skalami s vysokým převýšením. Tento krajinný ráz pak ztěžuje i dopravní dostupnost a tím prodlužuje dobu, než se záchranné složky na místo vůbec dostanou.
Předhonit seismické vlny
Problematický je v Nepálu i systém předčasného varování. Největším problémem je, že zemětřesení ani otřesy nelze předvídat, proto varování před nimi přichází v lepším případě pár minut předem.
„Včasný varovný systém je založený na datech ze seismometrů, které měří otřesy země. Když zaměříme zemětřesení v okamžiku, kdy vznikne, můžeme předhonit seismické vlny a dá varování do oblastí, kam ještě nedošly,“ popisuje Kuna a dodává, že takových přístrojů by bylo v horských oblastech Nepálu potřeba instalovat mnohem více, než se zatím testovalo.
Čtěte také
„Teoreticky by mohlo stačit 43 stanic na celý Nepál. Nicméně vzdálenost mezi senzory by byla relativně velká a čím dále budete od epicentra, tím déle bude trvat vyprodukovat informaci a varování,“ přibližuje. „Čím více stanic bychom tam dostali – ideálně několik set – tím by to varování spíš přišlo včas.“
Druhým krokem by ale bylo napojit seismografy na efektivní informační systém. Zatím se testovaly SMS zprávy nebo push notifikace na telefonech, jejich limitem je ale dosah signálu a internetového připojení, které se v některých údolích země ztrácí. Využít se ale dají i sirény.
Na jaké úrovni jsou v Nepálu záchranné složky? Jak se s přírodními katastrofami vypořádávají sami Nepálci? A co se stane se zatopeným údolím? Poslechněte si celý rozhovor. Ptá se Světlana Witowská.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
