Generálové, politici, věřící katolíci. Příběhy diktátorů, kteří změnili své země
Diktátoři: Daniel Ortega. Marxista a sandinovec, který se převlékl do džínů a stal se z něj diktátor
Někdejší partyzánský lídr Daniel Ortega, který stál v čele Nikaraguy už koncem 80. let, je nyní prezidentem od ledna 2007. V roce 2021 byl zvolen na svůj pátý mandát v řadě, protože omezení počtu funkčních období v roce 2014 zrušil parlament, v němž má většinu Ortegova strana.
Čtěte také
Daniel Ortega Saavedra (* 11. listopadu 1945) snad ani nemohl vést jiný život než život partyzánského vůdce. Už jeho otec totiž bojoval v jednotkách Augusta Césara Sandina, národního hrdiny, který se jako jeden z prvních postavil intervenci USA do Nikaraguy začátkem 20. století. Už jako patnáctiletý byl Daniel zatčen a vyslýchán tajnou policií.
Po krátkém studiu práv, z nichž byl z politických důvodů vyloučen, vstoupil Ortega v roce 1963 do Sandinovské fronty národního osvobození (FSLN), partyzánské organizace, která bojovala proti diktatuře prezidenta Anastasia Somozy. V roce 1965 se stal Ortega členem nejvyššího vedení FSLN a dva roky nato byl znovu zatčen.
Z Kuby do čela země
Trvalo sedm let, než byl propuštěn poté, co sandinovské komando obsadilo rezidenci jednoho ze Somozových ministrů. Ortega pak uprchl na Kubu, kde se několik let cvičil v partyzánském boji. V roce 1976 se vrátil do země, kde řídil sandinovská revoluční vojska, s nimiž v červenci 1979 vítězně vstoupil do Managuy.
Čtěte také
Prezident Somoza uprchl ze země a vlády se ujala pětičlenná junta, v níž usedl i Ortega, od roku 1981 její předseda a v letech 1985 – 1990 prezident. V zemi zuřila občanská válka, která Nikaraguu uvrhla téměř na práh ekonomického bankrotu. Zemřelo při ní na 50 tisíc lidí.
V roce 1989 se znesvářeným stranám podařilo vyjednat příměří a dohodnout svobodné volby. V nich v roce 1990 zvítězila opozice a Ortega v čele státu uvolnil místo Violettě Chamorrové. Vrátit do čela země se Ortegovi podařilo v roce 2007 (vyhrál volby v roce 2006), poté byl opětovně zvolen v letech 2011, 2016 a 2021. Viceprezidentkou je Ortegova manželka, která tento úřad zastává od ledna 2017.
Potírání opozice
Z posledních voleb Ortegův režim vyřadil lídry opozice tím, že je obvinil z různých trestných činů, včetně rozvracení republiky. Za mřížemi či v domácím vězení tak skončili možní kandidáti a opoziční aktivisté. Opozici začal Ortegův režim potírat po protivládních protestech z roku 2018.
Čtěte také
Ty vypukly původně jako manifestace proti vládní důchodové reformě, ale přerostly v masové protesty za odstoupení prezidenta Ortegy. Při jejich potlačování zemřelo přes 300 lidí, podle některých zdrojů až 500, na 100 tisíc lidí opustilo zemi a kolem 150 opozičníků, které Ortega nazývá „autory státního převratu v žoldu Washingtonu“, skončilo ve vězení.
Ortega v Nikaragui vládne jako populistický autokrat, jeho odpůrci jej nazývají diktátorem. Pod vedením tohoto bývalého levicového revolucionáře žije více než polovina země pod hranicí chudoby a bezmála polovina hrubého domácího produktu pochází z černého trhu.
Poslechněte si celý pořad Portréty z cyklu Diktátoři. Další díly najdete ZDE.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
