Fyzik Lawrence Krauss nadchl festivalovou Olomouc

Významný americký kosmolog a teoretický fyzik Lawrence Krauss zde 18. a 19. dubna vystoupil s přednáškou, představil nedávný film Unbelievers (“Nevěřící”), ve kterém vystupuje společně s biologem Richardem Dawkinsem, a také besedoval s diváky. Sklidil zasloužený aplaus a byl také v Olomouci odměněn festivalovou cenou za popularizaci vědy.

Kraussova přednáška byla věnovaná především poznatkům současné kosmologie a fundamentální fyziky o vzniku, vývoji a dalším osudu vesmíru. Pokud jde o vznik vesmíru, je podle Krausse možné, že součet celkové energie vesmíru, tedy celková bilance pohybové a gravitační potenciální energie vesmíru, se rovná nule. To by podle současných poznatků kvantové teorie a obecné relativistické teorie gravitace umožňovalo, aby vesmír mohl na začátku vzniknout prakticky „z ničeho”, které má také efektivně nulovou energii.

Má to ale svůj háček. Podstata tohoto paradoxu tkví v tom, že fyzikální kvantové „nic” není zase tak úplně ničím. O vývoji a osudu našeho vesmíru rozhoduje tzv. skrytá či temná energie, o které mnoho nevíme a která tvoří celkem 70 % hmotnosti vesmíru. Nejpravděpodobnějším kandidátem na původ této energie je tzv. energie vakua, která se objevuje jako významný faktor v kvantové teorii pole. Tato energie stojí také za postupným urychlováním míry rozpínání vesmíru, protože čím je prostor prázdnější, tím více je touto energií dále “rozfoukáván”. Podle Krausse vesmír skončí jako obrovský a neuvěřitelně zředěný ba skoro prázdný prostor, ve kterém pomalu vyhasnou všechny procesy, které vidíme dnes, včetně života. Nicméně právě této zvláštní okolnosti vděčíme za svoji existenci a jistou míru dlouhodobé stability našeho vesmíru. Krauss také mluvil o možné existenci mnoha vesmírů v rámci tzv. multivesmíru. Tato možnost je dnes vědci poměrně vážně diskutována, avšak zatím neexistují žádná experimentální data, která by mnohost vesmírů stoprocentně dokazovala či vyvracela.

Podle Krausse je klíčové, že naše poznání umožňuje v zásadě rekonstruovat vznik a vývoj vesmíru pouze s pomocí fyzikálních zákonů, tedy bez nutnosti jakéhokoliv vnějšího „božského” zásahu. To je i obsahem Kraussova pozitivně ateistického životního postoje, který nespočívá v přímé negaci náboženství, ale v hledání alternativní koncepce, která může náboženství nahradit něčím pro člověka svobodnějším a více opřeným o poznatky vědy. Zásadní je pro Krausse kritické myšlení a zpochybňování všeho, včetně náboženství a různých tabu. Právě díky věčnému a neomezenému pochybování o všem se podle něj věda stala mocným a rozvinutým nástrojem člověka při poznávání světa a při jeho ochraně před různými nástrahami. O odborném významu Lawrence Krausse vypovídá mimo jiné skutečnost, že pracoval ve skupině poradců amerického prezidenta Obamy a je v současnosti činný v řadě důležitých společenských i vědeckých institucí.

Lawrence Krauss|foto: Arizona State University

Zdroje: Phys.Org, Česká Televize, Arizona State University, Wikipedia, Academia Film Olomouc