Fylogeografie pomůže předpovědět reakci rostlinstva na budoucí klimatické změny

8. květen 2017
Klimatické změny ohrožují Zemi

Jak ovlivňuje dávná historie dnešní chování rostlin? Vědci tomu začínají čím dál více rozumět díky molekulární biologii. Jak a proč se zkoumají rodokmeny rostlin, prozradil v Magazínu Leonardo Bohumil Mandák z České zemědělské univerzity a Botanického ústavu Akademie věd České republiky.

„Geny nejen u rostlin mohou za všechno,“ potvrdil vědec. „Skrze studium variability DNA jsme schopni odkrývat historii evoluce druhů a koukat se hluboko do minulosti. Mluvíme v řádu milionech let.“

Díky studiu DNA dnes vědci vědí, že například borovice zaznamenaly obrovskou adaptivní radiaci před 120 miliony lety.

„Obor fylogeografie je poměrně mladý obor, protože až v 2. polovině 80. let byl objeven způsob, jak DNA namnožit a zkoumat. Jsme ale nyní schopni říci, jak se jednotlivé rostlinné druhy šířily a jsme schopni tyto události datovat.“


„Možnost ovlivnit změny rostlinstva v důsledku klimatických změn je velmi malá. Bude se jednat zřejmě o pohyb celých klimatických zón, které budou následovány pohybem celých společenstev. Bojím se, že pokud bude klimatická změna tak rychlá, jak to doposud vypadá, tak nebudeme moci regulovat vůbec nic.“

Mandákův tým se zaměřuje se na vývoj přírody ve čtvrtohorách. „Šlo o velmi klimaticky nevyrovnané období. Střídaly se dlouhé, chladné a suché doby ledové s krátkými úseky dob meziledových, které byly teplé a vlhké. V jedné z nich také žijeme.“

„V jedné takové době ledové se tvořily v Evropě ledovce, které v zásadě stlačily faunu i flóru do jižních poloh, kde druhy toto chladné období přežily. Po ústupu ledovce a oteplení se zase začaly šířit zpátky, a začaly formovat přírodu, kterou dnes vidíme kolem sebe,“ vysvětlil vědec.

Toho zajímají právě procesy a směry šíření. Poznatky o chování rostlinstva v průběhu velkých klimatických změn jsou ale užitečné i v dnešní době. „Jsme v podstatě schopni předpovědět, jak se jednotlivé druhy nebo i celá společenstva budou chovat ve chvíli, kdy se oteplí o konkrétní počet stupňů."

„Otázku, kterou si klademe je, jestli druhy potřebují pro své šíření jen to, že se oteplí, anebo jestli je potřeba nějaký evoluční proces jako nové genové kombinace. Ukazuje se, že je spíše potřeba, aby se potkávaly různé genetické linie, a tak vznikaly nové genové kombinace, které jsou toho schopny,“ shrnul Bohumil Mandák.

autoři:Veronika Paroulková, Ondřej Čihák
  • Věda
  • fylogeografie
  • klimatické změny