Fronta na maso. Základní kámen Stalinova pomníku, 22. prosince 1949

7. prosinec 2019

Před 70 lety byla oficiálně zahájena výstavba největšího sousoší v Evropě – Stalinova pomníku na pražské Letné.

V roce 1949 slavil Josif Stalin sedmdesáté narozeniny a v Československu se při té příležitosti konala řada akcí, vydávaly se speciální poštovní známky, pamětní mince a publikace. Z celé země přicházely pro diktátora stovky darů. Na závěr roku pak bylo naplánováno zahájení výstavby jeho pomníku. Velmi dlouho však trvalo dohadování, kde vlastně pomník bude, takže soutěž na jeho podobu byla vyhlášena dost pozdě, až na podzim. Ani tehdy ale nebylo určené přesné místo – v zadání se říkalo, že má stát na okraji Letné někde mezi Hanavským pavilonem a Čechovým mostem, směrem k centru města. Návrhů se sešlo mnoho. Jak vzpomínali pamětníci, sochaři si vesměs ani netroufali se nepřihlásit.

Dělník, vědec, voják, kolchoznice

Stalin, Stalinův pomník na Letné

Soutěžní komisi se nakonec nejvíce líbil návrh na monumentální sousoší sochaře Otakara Švece. V popředí stál Stalin a za ním dvě řady lidí: nalevo sovětský lid reprezentovaný dělníkem, vědcem, vojákem a kolchoznicí, napravo Čechoslováci podobných profesí.

Komisi prý zaujalo i to, že Stalinovi díky dalším postavám není vidět na pozadí. Počítalo se s tím, že se na Letné budou konat vojenské přehlídky, a nezdálo se moc vhodné, aby vojenská technika projížděla generalissimovi za zadnicí.

22. prosince 1949 byla na Letné stavba pomníku slavnostně zahájena. Ze všech krajů země byly dovezeny základní kameny, předseda vlády Antonín Zápotocký měl oslavný proslov, prezident Klement Gottwald se slovy „se Stalinem za mír, za socialismus, za štěstí i blaho našeho lidu“ poklepal zlatým kladívkem na základní kámen. Počítalo se s tím, že na Stalinovy jedna nebo dvaasedmdesáté narozeniny by pomník mohl být hotov. Dopadlo to ale jinak.

Žula místo travertinu a příliš těžký Stalin

CZN100502 - Stalinův pomník

Nejprve se dlouho řešilo, z čeho monument bude. Byl vybrán travertin ze slovenské Spiše, jenže po několika měsících se ukázalo, že v příslušném lomu není tolik kamene, kolik na 15 metrů vysoký a 22 metrů dlouhý objekt bylo potřeba. Po dalších dohadech byla vybrána žula z Liberecka. Ovšem těžký žulový pomník zase nebyl vhodný pro zamýšlený ostroh u Hanavského pavilonu, a tak se začalo vybírat místo nové. Nakonec padla volba na hranu Letné nad osou Čechova mostu. To ovšem znamenalo nové geologické průzkumy a s tím spojené práce. Chvíli se i prověřovalo, zda by nešlo sochu posunout tak, aby se vojenské přehlídky mohly konat před ní. Ale od toho se rychle upustilo: jednak by pomník nebylo ze spodu vidět a pak by také hrozilo, že tanky a raketomety napadají do Vltavy.

Zároveň se stále upravovala podoba pomníku. To komplikoval sám sochař, který pracoval velmi liknavě. Pole některých badatelů byl vítězstvím v soutěži nemile překvapen a sochu vůbec dělat nechtěl.

Rychlý konec „tlačenice“ na Letné

Logo

Kromě toho, jak už to v socialismu bývalo, se objevily problémy s materiálem a později i s nedostatkem pracovníků. Co se mohlo táhnout, to se táhlo. Takže zatímco v Budapešti, kde začali se Stalinovou sochou ve stejný rok, se v roce 1952 konalo její odhalení, v Československu kopali základy; z rozpočtu na pomník bylo přitom už utraceno několik milionů. Jeho dokončení se stále oddalovalo.

Monument se za obrovských finančních nákladů podařilo dokončit až v roce 1955. Tedy dva roky po Stalinově smrti. Odhalen byl na 1. máje. Jeho autor Otakar Švec o několik dní dříve spáchal sebevraždu. Veřejnost si ze zrůdně velikého pomníku dělala švandu – říkalo se mu „fronta na maso“ nebo „tlačenice“.

Korunu všemu nasadil Stalinův nástupce Chruščov, když v roce 1956 Stalina a jeho zločiny odsoudil. Žulový diktátor, který se měl navěky majestátně tyčit nad Prahou, tak začal být trapný. V roce 1962 ho proto raději zbourali. Normalizačním komunistům ale monstrum na Letné evidentně chybělo – v 70. letech totiž chtěli na jeho místě postavit pomník sovětské armády. Dochované návrhy byly podobně nestvůrné jako Stalinova fronta na maso.

autoři: Veronika Kindlová , frv
Spustit audio

Související