Franz Fuchs a jeho bomby v dopisech. Dopadli ho náhodou a posledním výbuchem zmrzačil sám sebe

Čtěte také

Ted Kaczynski zvaný Unabomber. Vraždící profesor matematiky, z jehož manifestu opisoval Breivik

Rodák z jižního Štýrska vyrůstal na statku rodičů a už na gymnáziu exceloval v matematice a fyzice; při testech inteligence mu bylo naměřeno IQ 139. Jeho dospívání bylo ale poznamenáno sociální izolací a pocity méněcennosti.

Kvůli venkovskému dialektu a řečové vadě byl terčem posměchu spolužáků. Po maturitě krátce studoval teoretickou fyziku, studium ale brzy přerušil údajně kvůli konfliktům o stipendium, pocitům anonymity a neúspěšnému vztahu s přítelkyní, původem z Jugoslávie.

Bomby pro „cizincomilce“ a zraněný starosta

Vystřídal několik dělnických povolání v Německu, kde se cítil frustrován nízkým postavením a nedostatkem uznání. Po návratu do Rakouska v roce 1976, pokusu o sebevraždu a dvou měsících na psychiatrické klinice opět manuálně pracoval.

Čtěte také

„Celý svět o mně uslyší,“ sliboval Sánchez zvaný Šakal. Pak zabil desítky lidí

Kvůli konfliktům se zaměstnavateli dal v roce 1988 výpověď a od té doby žil osamoceně v domě rodičů. V izolaci se radikalizoval, jeho nenávist k cizincům byla přiživována tehdejším veřejnou diskusí a obavami z „přemnožení“ slovanského obyvatelstva v Rakousku po pádu železné opony a otevření hranic s Východem.

Radikalizace vedla až tak daleko, že mezi lety 1993 a 1997 v pěti vlnách sestavil, odeslal nebo sám umístil bomby, které zabily čtyři lidi a dalších 15 zranily, některé velmi těžce. Dopisové bomby adresoval osobnostem „neněmeckého“ původu, „cizincomilcům“, lidem, kteří se angažovali ve prospěch azylantů.

Mezi adresáty byl například vídeňský starosta Helmut Zilk, kterému bomba zmrzačila levou ruku. Neúspěšně se pokusil o bombový útok na dvojjazyčnou školou v Klagenfurtu. Nejtragičtější výsledky mělo umístění výbušniny v Oberwartu, kde zemřeli čtyři mladí Romové.

Náhodné dopadení

Fuchs se k útoků hlásil jménem fiktivní Bajuvarské osvobozenecké armády (Bajuvaři byli germánští předchůdci dnešních Bavorů), což vedlo vyšetřovatele dlouho k domněnce, že za útoky stojí širší neonacistická síť.

Čtěte také

Timothy McVeigh. Bezproblémový muž s vynikajícími výsledky, který šel a zabíjel

Fuchs byl dopaden náhodou při silniční kontrole v říjnu 1997, kdy na jeho podivné chování upozornily dvě ženy. Při kontrole odpálil ve svém voze bombu, aby spáchal sebevraždu. Výbuch mu utrhl obě dlaně a zápěstí a zranil zasahující policisty.

O dva roky později proběhl ve Štýrském Hradci proces, kterého se Fuchs prakticky neúčastnil. Kvůli vytrvalému pokřikování rasistických hesel byl z jednací místnosti opakovaně vykázán a proces byl nakonec veden v jeho nepřítomnosti.

Byl odsouzen k doživotnímu odnětí svobody. V únoru 2000 spáchal v 51letech v cele sebevraždu, když se navzdory chybějícím rukám dokázal oběsit na kabelu od holicího strojku.

Tento pořad je součástí série Terorismus, kterou můžete slyšet každý zářijový čtvrtek a každou zářijovou sobotu po 20. hodině na Plusu, nebo kdykoliv v podcastových aplikacích. Všechny díly série najdete ZDE >>