František Vladimír Foit a Jiří Baum

24. září 2010

F. V. Foit byl sochař. Původně plánoval svou cestu s cestovatelem Mussikem, ale plány cesty zabraly příliš mnoho času a pan Mussik se vydal do Egypta a Habeše.

Druhým kandidátem se stal zoolog Jiří Baum, který již po Africe autem cestoval. Nakonec se na obtížnou cestu z Káhiry do Kapského města vydali společně v roce 1931. Proč? F. V. Foit se velmi vážně zajímal o staroegyptské památky, sochy a reliéfy, stejně jako o umění, tance a zvyky afrických národů. Během cesty chtěl portrétovat lidi a modelovat typy lebek pro antropologický ústav Jindřicha Matiegky. J. Baum měl v plánu studovat africký hmyz a zvířata vůbec. Výsledky jeho vědeckého bádání a sběry zasílal Národnímu muzeu v Praze.

Další otázky, jež se nabízí, jsou, kde získali auto a jak byla jejich výprava financována.. F. V. Foit oslovil několik československých automobilek a jeho přání nakonec vyhověla továrna Ringhoffer, jež mu pro účely cesty zapůjčila dvouválcovou Tatru. J. Baum byl finančně zajištěn, F. V. Foit měl část peněz od rodiny a část získal i od Karlovy univerzity.

Když měl zajištěno auto i spolehlivého společníka, pustil se F. V. Foit do vyřizování nutných cestovních dokumentů a veškerého vybavení. To zabralo několik dalších měsíců. Psal oficiální dopisy na ministerstvo zahraničních věcí, československým zastupitelským úřadům, oslovil československý a i několik zahraničních autoklubů. Chtěl je informovat o trase své cesty a požádat je o pomoc. Zajistit vybavení auta bylo finančně i časově velmi náročné. Auto mělo sloužit jako kuchyně, ložnice, pracovna a velký sklad na získané předměty. Mělo mít specielně upravenou karoserii pro špatně sjízdný terén a pro spaní uvnitř vozu. Potřebovali též přídatné nádrže na benzín a na olej a speciálně upravené kufry.

Jejich velká výprava začala v Praze, pokračovali do Terstu, kde se nalodili na loď a přeplavili se do Alexandrie. Autem, vlakem a lodí projeli Egyptem a dále na jih až do Kapského města. Cesta začala dne 1. dubna 1931 před pražským autoklubem a skončila na tom samém místě dne 6. prosince 1931. V osmi měsících ujeli 24. 000 km.

Tito dva cestovatelé podnikli fantastickou vědeckou cestu Afrikou, pro kterou jim auto sloužilo pouze jako dopravní prostředek. Nesnažili se o lámání automobilových rekordů v délce či rychlosti jízdy za určitý počet dní, ale využili auto pro pocit nezávislosti při přesunech za další vědeckou prací. Po celou dobu oba tvrdě pracovali na vytyčených úkolech. Pro F. V. Foita byl Egypt pohádkovou zemí se spoustou krásných památek, které chtěl poznat co nejlépe. J. Baum navštěvoval káhirskou zoo a sbíral hmyz, hlavně své oblíbené pavouky. Při návštěvách Egyptského muzea a káhirského okolí je doprovázeli dva českoslovenští egyptologové, doktor J. Černý a profesor Lexa, kteří jim byli nápomocni při vyřizování povolení ke skicování v muzeu. Společně se vydali i k pyramidám v Gíze. "Ke čtvrté hodině jsme jeli s prof. Lexou k egyptským pyramidám v Gizeh, vzdálených asi osm kilometrů od Kaira. Asfaltovou silnicí přijíždíme přímo k nim, ponechávajíce vůz ochraně dotěrného dozorce. Nejprve obcházíme pyramidu Chudobu, která je největší; je vysoká asi 150 m. Čím více se přibližujeme, tím víc rostou její rozměry.. Malé kvádříčky, které jsme viděli z dálky, vyrostly v obrovské kvádry. Při prohlídce první pyramidy se objevila na druhé straně vzducholoď Graf Zeppelin, která právě toho dne přiletěla do Egypta. Kroužila nad Kairem a několikrát obeplula Velké Pyramidy a Sfimgu."

Ačkoli se v Káhiře ubytovali v poměrně levném hotelu Alfonso, trávili většinu večerů v Pensionu u Haisů a manželé Haisovi s nimi podnikli několik velkých výletů do okolí Káhiry, navštívili pyramidy v Gíze, Sakkáře, Dahšúru, vyjeli si do Heliopole. Dne 18. dubna se stali účastníky výletu pořádaného celou společností vytvořenou okolo manželů Haisových, do Fajúmské oázy. Nenašla jsem jinou zmínku o Češích, kteří by se v této době do oáz vypravili, i když Čechoslováci z Kaira ji jistě nepořádali poprvé. Vyrazili odpoledne a k večeru dorazili do Fayumu a pokračovali až k jezeru Kárún. Celá společnost se chystala k přenocování pod širým nebem, mezi auta rozložili polní lůžka, dámy připravily večeři a pak už všichni naslouchali jen tónům a hlasům linoucím se z ampliónu rádia, které sem dorazilo až z Prahy. Druhý den si prohlédli oázu a její hlavní město Fajúm.

F. V. Foit a J. Baum navštívili na své cestě mnoho egyptských památek a ve svých knihách popsali tyto chrámy, pyramidy a pevnosti s obrovskou přesností. Tyto knihy jsou napsány ve formě deníku, takže s nimi můžeme cestovat v chronologickém i zeměpisném pořadí z Alexandrie až na jih Afriky. Pořídili velké množství fotografií a dokonce natočili i film. V případě těchto dvou cestovatelů se jednalo o ryze vědeckou cestu, při které jim auto sloužilo jen jako rychlý dopravní prostředek, díky kterému se stali nezávislí na železničních sítích a jízdních řádech.

autor: Adéla Macková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.