Francouzský prezident zažívá „thatcherovský test“, musí zlomit moc odborů
Francouzské odbory tento týden rozjely mohutnou stávku na železnici. Podle deníku The Times představuje zatím nejtěžší mocenský test prezidenta Emmanuela Macrona. Protesty ho mají donutit, aby upustil od chystané reformy státních železnic a od dalších změn v průmyslové sféře. Podle analýzy britského listu stávkový výbor uvažuje v symbolech a sní o návratu obřích demonstrací z května 1968.
Protest začal drtivě. Včera vyjel jen každý osmý z rychlovlaků TGV, z regionálních spojů pak každý pátý. Železniční dopravce Eurostar, provozující linky mezi Londýnem, Paříží a Bruselem, zase stopnul čtvrtinu vlaků. Podobná situace panuje na francouzských kolejích i dnes. Na pomoc jdou železničářům i univerzitní studenti. Těm se zase nelíbí chystaná reforma přijímacích řízení. Stávkuje se v Paříži, Toulouse, Bordeaux a Rouen.
Macron podle britských novin vsází na to, že stávka, kterou nejnověji odmítá 53 procent obyvatel Francie, ztratí energii. Podobně vyšuměly i akce ve veřejných službách na podzim a v březnu. Vládní reforma má za cíl snížit náklady na silně dotované státní železnice SNCF, které mají momentálně 48 miliard eur dluhů. Macron zacílil především na historická privilegia, jímž se těší mnozí ze 170 tisíc zaměstnanců železnic.
Macron má šanci vstoupit do dějin
Ty momentálně nelze z práce propustit, do důchodu chodí v dvaapadesáti, mají padesát dní dovolené ročně, příspěvky na bydlení, nadstandardní lékařskou péči a jízdné zdarma pro všechny rodinné příslušníky. Odbory tyto výhody hájí. Ve sporu s vládou prý jde o něco jiného – kabinet podle nich tajně chystá privatizaci. Smyslem stávky je tudíž obrana drah jako takových, nikoli boj o privilegia. Pravdou je, že podpora stávky v posledních dvou týdnech vzrostla ze 42 na 46 procent, a to také není málo, podotýká list The Times.
Také nizozemský deník De Volkskrant je přesvědčený, že Macronova bitva má mimořádný symbolický význam. Privilegovaný status francouzských zaměstnanců drah se podle něj datuje už do dvacátých let minulého století. Časem se z něj stalo zlaté tele francouzského dělnického hnutí. O reformu se pokusili mnozí politici, ale všichni selhali. „Pokud Macron bitvu vyhraje a výsady zruší, vstoupí do dějin. Jen tak by měl šanci na reformu dalších sektorů,“ myslí si De Volkskrant.
Studenti se přidají v minimálním množství
Francouzský prezident označuje výsady železničářů za symbol starých časů, kdy zaměstnance chránily „neprůstřelné zákony ze železobetonu“. To je v přímém protikladu s moderními nároky na flexibilitu, soudí deník. Odboráři naopak vnímají střet s prezidentem téměř apokalypticky. Dokonce prý budí dojem, že se těší na vlnu nepokojů a chtějí oživit něco z toho, co Paříž a další města zažila před padesáti lety.
„Přesto jsou rozdíly s ideálem osmašedesátého obrovské,“ píší Timesy. Příliš mnoho studentů se dnes bojí o to, aby dostudovali a našli si práci. Proto jich do ulic s železničáři vyjde jen zlomek. Navíc odbory sdružují pouhých jedenáct procent zaměstnanců drah a největší železniční odborová centrála CFDT je reformě naladěna.
Unavená Francie
Kromě toho se změnila ve společnosti atmosféra. Většina Francouzů postupně přijala za svou myšlenku, že veřejné finance nepřicházejí z nekonečně bohaté státní kasy. Už vědí, že jejich objem není nevyčerpatelný. Proto Macron věří, že svou „thatcherovskou zkouškou ohněm“ projde vítězně.
„Francie je unavená,“ napsal v komentáři v pondělí regionální deník Sud Ouest. Dodává, že o výsledku střetnutí rozhodne, komu dojdou jako prvnímu síly. „Budou to železniční odbory hájící svou poslední baštu? Anebo mladý prezident, který chce obrátit list a začít psát novou kapitolu v ekonomice země?,“ ptá se deník.
Francouzi věří, že Macron uspěje
Komentátor připomíná, že do křížku s železničními odbory se nepustila žádná francouzská vláda už od roku 1995. Tehdy mohutné stávky donutily pravicového prezidenta Jacquese Chiraka vzdát boj o radikální reformu veřejného sektoru.
Emmanuel Macron sice nepřišel do Elysejského paláce s drtivou volební podporou , přesto ale věří, že právě on je povolán k tomu, aby tabu prolomil. „Ta vážně blokují francouzskou ekonomiku už 35 let,“ upozorňují Timesy. Co se železnic týče, je mu veřejné mínění nakloněno. Na 70 procent obyvatel podporuje jeho záměr zbořit výhody železničářů, a dvaasedmdesát procent respondentů věří, že před tlakem odborů necouvne, napsal týdeník Journal du Dimanche.
Privatizovat se nebude
Ministryně dopravy Élisabeth Borneová věří, že prezident uspěje. „Jde o hodně. Pokud zvítězíme, ukážeme, že Francii je možné reformovat. Svět okolo nás se mění a to se týká i státních drah. Musejí nabízet kvalitnější služby, nic jiného od nich neočekáváme. Jinak nebudou schopny konkurovat jiným dopravcům,“ řekla politička Timesům.
Vládní kabinet odmítá, že by existoval jakýkoliv tajný či veřejný plán na privatizaci železnic. „Přestaňte tlačit debatu do smyšlených témat,“ vzkázal ministr pro rozpočet Gérald Darmanin.
Bude to dlouhá bitva
Prezidenta podpořil i pravicový deník Le Figaro. „Macron ukázal, že se nebojí jít do ringu. Musí tam ale zvítězit. Jinak padne celý jeho pokus postavit Francii opět na nohy a učinit z ní silnou zemi. Od svého zvolení nová hlava státu dělala vše pro to, aby nezopakovala chyby svého předchůdce. Čelní střet s demonstranty a odboráři a reforma státních železnic by z něj udělaly jedinečného vítěze tam, kde ostatní padli,“ míní Le Figaro.
Bitva to ale bude dlouhá, předvídá francouzský deník Les Echos. „Francie je totiž pořád ještě mistrem světa ve stávkování. Ačkoli srovnání s ostatními zeměmi nemusejí být přesná, protože každá podobné konflikty vyhodnocuje a měří jinak, faktem je, že Francie má nejvíce neodpracovaných dní na zaměstnance ročně,“ uvádí list.
Varuje přitom před podceňováním železničářů. „Mají schopnost zmobilizovat velkou masu a způsobit státu obrovské škody. Což ale neznamená, že se konflikt přelije i do dalších oblastí. Konfederace železničních odborů je v tomto zápase relativně osamocená. Právě ona ale rozhodne o tom, jak bude jednou hodnoceno Macronovo prezidentství,“ zamýšlejí se Les Echos.
Noviny závěrem připomínají, že francouzské státní železnice provozují 32 tisíc kilometrů železničních tratí, z toho 1 500 vysokorychlostních a 14 500 elektrifikovaných. Denně vypraví 14 tisíc vlaků a zaměstnávají 170 tisíc lidí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.