Francie změnila azylové procedury
Francouzský parlament schválil úpravu azylového a přistěhovaleckého práva, navrženou vládou prezidenta Emmanuela Macrona. Zákonodárci tak potvrdili řadu legislativních zpřísnění, uvádí na svém serveru francouzská zpravodajská stanice France 24.
Na základě nového znění by se měla zkrátit doba, po kterou ve Francii běženci mohou žádat o azyl. Cílem je urychlit deportaci odmítnutých lidí a urychlit zpracování žádostí těch, kterým bylo právo na azyl v zemi přiznáno, upřesňuje portál katarské televize Al-Džazíra.
France 24 dodává další podrobnosti o nových azylových pravidlech. Doba, po kterou mohou být žadatelé o azyl držení v detenci, se nově zdvojnásobí z čtyřiceti pěti na devadesát dní.
Kritika z Evropského soudu pro lidská práva
Nová legislativa obnáší také pasáž kritizovanou Evropským soudem pro lidská práva (ESLP). Na jejím základě mohou být děti odmítnutých žadatelů držené v detenci i poté, co jejich rodičům nebyl azyl přiznán.
Francouzská stanice připomíná, že v průběhu loňských parlamentních voleb tehdejší centristický kandidát Macron pochvalně mluvil o azylové politice německé kancléřky Angely Merkelové. Přístup k běžencům vítal coby přístup „otevřených dveří“ a „humánní odpověď“ na uprchlickou krizi, což podle něj „Evropě umožnilo zachovat si důstojnost“.
Změna postoje
Po vítězství v druhém kole prezidentských voleb proti Marine Le Penové ale Macron svůj postoj změnil. A příklon ke zpřísnění azylových procedur také následně vyvolal rozkol ve francouzské prezidentské straně. Ostatně někteří zákonodárci hnutí Republiko, vpřed! nyní poprvé hlasovali proti návrhu nebo se zdrželi.
Emmanuel Macron ale svou politiku hájí s tím, že „Francie přivítá všechny uprchlíky, kteří potřebují ochranu“. Naopak vystupuje proti ekonomickým migrantům. Součástí jeho přístupu je usnadnění získání takzvaného „talentového víza“, kterým chce umožnit snazší cestu přistěhovalcům disponujícím schopnostmi přínosnými pro francouzskou ekonomiku.
Posílení celní správy
Francie vloni zažila nárůst počtu žadatelů o azyl o sedmnáct procent oproti roku 2016. V roce 2017 tak přišlo do země přes sto tisíc lidí. Zároveň v tomto období francouzská policie zabránila příchodu přibližně osmdesáti pěti tisíc běženců. Součástí nové legislativy je posílení pravomocí pohraničníků a pracovníků celní správy.
Nedostatek ubytovací prostor vedl například ke vzniku takzvané „džungle“ u severního přístavu Calais, který imigranti využívali jako vstupní bránu do Velké Británie. Mnoho z nich také skončilo na pařížských ulicích, upozorňuje France 24.
Zpřísnění trestů
Součástí nové zákonné úpravy je i zpřísnění některých trestů souvisejících s nelegální migrací. Vstup do země nezákonným způsobem bude možné potrestat až jedním rokem vězení. Za použití falešných dokladů pak bude hrozit trest do výše pěti let.
Domácí Macronovi kritici prezidenta obviňují, že ohledně migrace říká něco jiného, než co následně činí. Jeho slova jsou prý plná humanismu, zaváděná opatření ale restriktivní. Macron oponuje tím, že jeho vláda naopak přispívá k odlišení těch, kteří skutečně mají nárok na azyl, od lidí přicházejících z ekonomických důvodů, poznamenává server stanice France 24.
Související
-
Tři roky maďarského plotu: Splnil cíl, migranti tudy nechodí. Světová kritika utichá, říká novinář
Je čtyři metry vysoký a víc než 175 kilometrů dlouhý. Přesně před třemi lety začala maďarská armáda stavět plot na hranicích se Srbskem.
-
Jiří Pehe: Jak to nyní myslí Merkelová s uprchlickými kvótami?
Německá kancléřka Angela Merkelová před několika dny prohlásila, že ve zpětném pohledu nepřispělo ke smíru v Evropské unii rozhodnutí z roku 2015.
-
S Libyí nemá cenu jednat, Evropě s uprchlickou krizí nepomůže, tvrdí německý expert
„Libye čelí obrovské vnitrostátní migrační vlně, kterou způsobuje násilí. Navíc do ní směřují uprchlíci z pouštních oblastí a ze západní Afriky,“ upozorňuje Thomas Hüsken.