Fotografie je odraz srdce. Má zobrazovat bolest i humor, říká fotograf Jindřich Štreit

Co vnímá Jindřich Štreit jako nejdůležitější kritérium výjimečné fotografie? „Fotografie by měla být odrazem srdce a lásky,“ odpovídá umělec a navazuje:

Čtěte také

Jejich vůle žít byla neuvěřitelná, nic je nesrazilo na kolena, říká o přeživších holocaustu fotograf Buxbaum

„Nehledám něco výjimečného. Hledám lidskost a vztahy mezi lidmi. To je pro mě nejdůležitější. Snažím se co nejrychleji a nejlépe navázat kontakt tak, abych se o fotografovaných něco dozvěděl,“ popisuje svůj přístup k tvorbě.

„Pokud jsou to lidé, které jsem předtím neznal, pokračuji v komunikaci a z toho potom vycházím. Hlídám je, abych zachytil ten správný okamžik,“ říká fotograf, který ve své tvorbě zobrazuje kromě jiného třeba vězně, pacienty v nemocnicích, řádové sestry, nebo obyčejné lidi na vesnici.

Lidský faktor a vcítění se do objektu fotografie jsou pro něj klíčové. „Originalita je důležitá, aby snímek zaujal. Pro mě je ale ve fotografii důležitější empatie,“ prozrazuje Štreit.

Trvalá hodnota

Jako fotograf už tvoří více než 60 let. Jak se jeho tvorba v průběhu času proměňuje?

Čtěte také

Severská příroda je neuvěřitelná. Často jsem spokojený, i když se vrátím bez snímku, líčí fotograf Krause

„Mění se pohled i kompozice. Čím déle fotím, tím více také zjednodušuji. Snažím se, aby toho na fotografii moc nebylo, ale aby tam zůstalo to nejdůležitější – aby ten snímek otevřel nějakou komunikaci, diskusi mezi mnou a divákem.“

S přibývajícím věkem se také na Štreitových fotografiích stále častěji objevují témata bolesti a smrti.

„Myslím, že umělec by měl vyjádřit a zaznamenat něco, co má trvalou hodnotu a co také nějakým způsobem charakterizuje společnost. Snažím se ale i o humor – ten však nesmí být prvoplánový, divák si ho musí pomalinku objevit sám. Nesmím ho vést tak, aby to bylo na první pohled patrné, ale až po chvilce si uvědomí, že tam není jenom ta tragičnost, ale i ten humor,“ vysvětluje.

Čtěte také

Zachytil jsem skoro každého, kdo tehdy v Československu byl, říká o focení hudebních hvězd Hanke

Štreitův úhel pohledu je ovlivněn i vzájemnou interakcí se studenty: je totiž pedagogem na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě.

„Mám úžasné studenty. Jsou opravdu vybraní a ta komunikace je samozřejmě oboustranná. Tak jako se oni učí od nás, tak my se učíme od nich. Jsou mladší, mají jiný pohled na svět, jiné zájmy a jiná trápení. Je to zajímavé, takové konfrontační. Proto rád učím a jsem rád s nimi, protože se vzájemně obohacujeme,“ pochvaluje si fotograf.

Poslechněte si celý rozhovor s Jindřichem Štreitem v audiu nahoře. Ptala se Naděžda Hávová.