Fixovat teď ceny energií? Otázka pro křišťálovou kouli. Ceny rostou, už napřesrok ale mají klesat

Elektřina a plyn pro příští topnou sezónu na rozdíl od té minulé mírně zdraží. V dalších letech by ale energie měly opět zlevňovat. Za růstem cen aktuálně stojí zdražení zemního plynu kvůli situaci na Blízkém východě, ale i horké počasí, které odstavilo v Evropě některé jaderné zdroje. Proti rychlejšímu růstu cen elektřiny jdou momentálně levnější emisní povolenky a také dodávky z obnovitelných zdrojů.

Velkoobchodní ceny plynu rostou i u nabídek na příští rok. Ve srovnání se začátkem roku, než začala válka s Íránem a blokace Hormuzského průlivu, jsou skoro o polovinu dražší, kolem 40 eur za megawatthodinu.

Čtěte také

Beneš: Založili jsme dceřinou firmu ČEZ Energy. První krok pro pozdější zestátnění celého ČEZu

Pokud jde o nejbližší měsíce, je cena dodávky dokonce dvojnásobná, upozorňuje v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus člen představenstva plynárenské firmy inoggy Blahoslav Němeček. 

Pokud konflikt na Blízkém východě během letošního roku odezní, dá se podle něj čekat zlevnění hned napřesrok, jak potvrzuje cena budoucích kontraktů na burzách. „Už třeba dodávky na rok 2028 a následně potom 2029 jsou s cenou někde pod 30 eur, kolem 28 eur za megawatthodinu,“ poukazuje Němeček. 

Dražší plyn ovlivňuje i velkoobchodní ceny elektřiny. Podle hlavního ekonoma energetické firmy ČEZ Pavla Řežábka lze další vývoj cen odhadovat například podle trhu sousedního Německa.

„Německý trh, který je nejlikvidnější v Evropě, říká, že na příští rok cena vychází 111 euro na megawatthodinu. Ale třeba v roce 2030 už jenom na 78 euro za megawatthodinu. Ten pokles je velmi výrazný. Je v tom započítán jednak faktor levnějšího zemního plynu a jednak růst obnovitelných zdrojů po celé Evropě,“ přibližuje Řežábek. 

Čtěte také

„Máme hezky našlápnuto.“ Češi objevují sdílení elektřiny, vznikají i komunitní větrníky

Zdražení velkoobchodních cen se také začíná propisovat do nabídek v Česku. Například Energetický regulační úřad (ERÚ) zaznamenal v srpnu meziměsíční růst cen v nabídkách pro domácnosti, a to u smluv s fixací na jeden až tři roky.

„U elektřiny se meziměsíční nárůst pohybuje mezi třemi až pěti procenty. U plynu mezi dvěma až pěti procenty,“ říká mluvčí ERÚ Michal Kebort s tím, že vyšší nárůst je vždy u kratších smluv na jeden rok.

Například jeden z velkých dodavatelů, společnost E.ON, ale přišel nyní i s nabídkou poklesu ceny elektřiny pro nové zákazníky, pokud si ji zafixují na tři roky. 

Zda se teď vyplatí uzavírat dlouhodobé smlouvy, když se očekává pokles cen, je každopádně podle Blahoslava Němečka otázka, na kterou by člověk musel mít „křišťálovou kouli“.

Čtěte také

Jen ať vláda sníží ceny energií. Jakkoliv, jen ať to je, vyzývá Špicar ze Svazu průmyslu a dopravy

„U dlouhodobé fixace je to jako s pojištěním. Vlastně si zajišťuji, že to nebude horší, než jaká je situace teď. Zároveň se ale vzdávám možnosti, že by to mohlo být lepší. A to je přesně situace teď,“ vysvětluje.

Podobně na otázku fixací ceny odpovídá i Pavel Řežábek. „Záleží, jaký má kdo apetit na riziko. Jestli si vsadíte na to, že hormuzská krize skončí rychle, nefixujte. Jestli myslíte, že se dlouho povleče a bude eskalovat, zafixujte,“ dodává.   

Proč by nevadilo mít zásobníky plynu naplněné i méně než dřív? A jak cenu elektřiny momentálně ovlivňují emisní povolenky? Je reálné, že by se Evropa dohodla na jejich výrazném omezení, jak chce česká vláda? Poslechněte si celý pořad Peníze a vliv, audio je nahoře.