Firemní ombudsman: Někdy pomůže už jen vyslechnout. Důvěru si nevybudujete jako kluk z plakátu

Čtěte také

Má práce je skvělá kombinace toho, co ráda dělám a o co se zajímám, směje se univerzitní ombudsmanka

„Ombudsman musí mít maximální podporu od vedení a vedení tu pozici musí chtít, jinak je to jen taková hezká fasáda bez obsahu,“ přibližuje firemní ombudsman pro Český rozhlas Plus.

Změny ve firemním prostředí mnohdy vyvolávají nejistotu mezi zaměstnanci. V takových chvílích je podle bývalého manažera užitečné, pokud se mohou důvěrně obrátit na někoho, kdo jim v konkrétní situaci pomůže a poradí.

„Na mě se může obrátit kdokoli, kdo není v pohodě,“ vysvětluje. „Není to o tom, jestli je to malý nebo velký problém, já ho vyslechnu – a někdy stačí už jen vyslechnout.“

Čtěte také

Jsme krabička poslední záchrany, když selže systém, říká dětský ombudsman Martin Beneš. Kde vidí slabiny?

Jako ombudsman rozsáhlé firmy si musí vybudovat důvěru lidí na různorodých pracovních pozicích a místech po celém Česku, od dělníků po odborníky navrhující dálnice či mosty. Různá pracoviště proto navštívil osobně.

„Ombudsman si musí vybudovat důvěru a respekt, a to si nevybudujete jako kluk z plakátu, když jste někde na internetu,“ přibližuje. „Je přirozené, že se s důvěrou obrátíte jen na člověka, kterého aspoň trochu znáte. Obzvlášť s věcmi, které jsou citlivé a nevíte, jak to dopadne.“

Svačina i harmonogram

Jako firemní ombudsman se soustředí především na to, aby se věci na pracovišti co nejdříve vrátily do běžného stavu. Setkává se přitom s různorodými problémy, od „schválností“ typu odcizených svačin po komplexnější otázky harmonogramu a jednotné informovanosti pracujících. Jeho přítomnost ale někdy může vzbudit pozornost, všímá si.

Čtěte také

Antivirus: Může zaměstnavatel sledovat váš počítač? Zaměstnanci o tom musí vědět

„Nešetřím věci, které jsou protiprávní, na to je compliance oddělení, podle zákona,“ upřesňuje. „Jsem spíše člověk, který má v mozku manažera a snažím se zjistit, co mám udělat pro to, aby to fungovalo.“

Stále jde ale podle něj o profesi bez konkrétních standardů. Do velké míry tak záleží na tom, jak roli ombudsmana pojmou jednotlivé firmy. I proto vznikla Asociace firemních ombudsmanů, kterou Dolejš spoluzaložil.

„Postupně chceme nastavit nějaké standardy profese. Aby to byla profese ne jak si jí každý pojme, ale abychom zahrnuli všechny stupně šedi, které tam jsou,“ vysvětluje.

Jednou z největších překážek pro firemního ombudsmana podle něj může být nedostatečná podpora vedení, bagatelizace jeho práce nebo situace, kdy je ve firmě spíše „na okrasu“ a není mu dostatečně nasloucháno.

Čtěte také

Motivovaní zaměstnanci? Lidem je firma většinou buřt. V Evropě se stresujeme málo, říká výzkum

„Vrcholový manažer nebo majitel si často myslí, že je zároveň ombudsmanem. Většinou, když jdete do hloubky, tak tu funkci úplně plnit nemůže,“ vysvětluje Dolejš a zdůrazňuje, že je klíčové nastavit funkci ombudsmana jako nezávislou a neovlivnitelnou.

„Mnohdy si každý ve firmě myslí, že si stěžuje ten, koho se to týká. Ale velmi často za mnou přijde někdo, koho se to vůbec netýká, ale vadí mu, že se to v jeho okolí děje,“ poukazuje firemní ombudsman Ředitelství silnic a dálnic a vyvrací i častý mýtus, že by měl ze své pozice automaticky hájit oznamovatele.

„Je to tak 50 na 50,“ shrnuje. „Ombudsman není odborová organizace ve firmě, která hájí zaměstnance. Já prostě hledám řešení a hledám, na které straně je spravedlnost,“ uzavírá.

Jak zajišťuje anonymitu oznámení? Kdy firmy potřebují ombudsmana? A který případ ho nejvíce překvapil? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.