Finanční poměry v české astronomii
Dnešní Vaše téma se věnuje astronomii. Budeme mluvit o penězích, protože na vaše přání jsme se snažili zjistit, jak vypadají finanční poměry v české astronomii. Mluvili jsme s ředitelkou Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích Janou Tichou, která se s konkrétní podporou astronomie denně setkává v praxi.
Tichá: I ve státech, které věnují na vědu více prostředků, ne všichni astronomové mají na své projekty a mnohdy se projekt ukončí proto, aby byly peníze na nový. Je to i případ nových projektů americké společnosti NASA. Hvězdárna Kleť i v Českých Budějovicích jsou řízeny Jihočeským krajem, ten o nás projevuje docela slušný zájem, ale nemáme jakoukoli podporu od státu. Souboje o granty jsou velmi napjaté, šance ho dostat je asi 25 procent.
Podle astronoma Miloše Tichého nemá stát příliš zájem ani o objevy, kterými se může česká astronomie chlubit. Konkrétně on sám objevil kolem 300 planetek. Odpovídá to i jeho ohodnocení?
Tichý: Když něco vyhraje sportovec, tak jsou lidé zvyklí, že od státu nějakou odměnu dostane. Ve vědě je to jinak, tam nic takového neplatí. Já jsem momentálně jediný občan České republiky, který objevil kometu v roce 2000. Také američtí novináři se mne ptali, jaká byla odměna a nechtěli uvěřit, že žádná.
Česká astronomie se tedy uplatňuje i ve světovém měřítku, jak konkrétně to je mapuje Jana Tichá.
Tichá: Třeba v našem oboru to funguje, že velké hledací přístroje ve Spojených státech objevují kandidáty na asteroidy blízko Země a my děláme následná přesná měření, ze kterých se teprve dá rozhodnout, zda takový objekt je nám opravdu blízko. Některý asteroid prolétává ve vzdálenosti přibližně jako je měsíc, jiné o mnoho dále. Když jsme našli velmi neobvyklou planetku, tak nám její dráhu upřesnili astronomové v Kanadě a na Novém Zélandu.
Astronom Miloš Tichý k tomu ještě říká.
Tichý: Jsme součástí dispečinku, ale ne celého vesmíru. Naše působnost končí 20 miliard kilometrů od Země. V této vzdálenosti se nachází téměř naše celá sluneční soustava.
