Finanční krize a Rusko

Zdání ovšem klame, Rusko je díky svému ekonomickému vlivu, a také jeho vinou, součástí globálního trhu a, i když je relativně autonomní, není imunní vůči dění za svými hranicemi. A tak ti vyvolení, kteří se vezou na vzestupné hraně stále více se rozevírajících nůžek sociálních nerovností, vědí, že získat hypotéku je vinou právě hypotéční krize v USA stále složitější. A to už od září letošního roku. Počet odmítnutých žadatelů se od té doby meziročně zvýšil na dvojnásobek a procento základního vkladu na 30%. Krize, jak bylo řečeno, je ovšem globální, a tak se neomezuje jen na trh nemovitostmi. Aktuálně se hroutí banka Globex, figurující v top padesátce, musela dokonce vypovědět okamžité rušení vkladů a zvýšit poplatky za převod do jiných finančních ústavů na 15%. Je na místě se ptát: Jde o pověstný domino efekt, skutečnou globální krizi, nebo globální finanční rošádu spekulující na strmý pád burzovních aktiv a jejich opětovný strmý růst, pochopitelně na účet státních intervencí?

Pokud by šlo o hru, byli bychom skutečně svědky celosvětového spiknutí finančníků bez hranic. Šlo by o fenomén srovnatelný snad jen s globálním teroristickým ohrožením. To vše je ale jen v rovině možných spekulací. A vlády a finanční trhy musejí jednat. Ruská ústřední banka například snížila objem povinných rezev bank a úrokové míry vymezených operací. Federální služba finančních trhů už podruhé během měsíce intervenovala na Moskevské burze, když spěšně korigovala původní pravidla. V úterý kvůli prudkému růstu jednotlivých titulů a celkově deseti procentnímu nárůstu indexu bylo obchodování pozastaveno na 60minut, 17. září zase proto, že došlo k prudkému poklesu burzovního indexu RTS.

Začalo se tomu říkat bankovní socialismus. A dalo by se čekat, že s ním přijde právě Rusko, které zavádí státně kapitalistický ekonomických experiment. Ale v tomto případě se jen Moskva opičí po USA, kde nefungující tržní mechanismy a vyhořelé bankovní kolosy zachraňuje státní pokladna. A tak také prezident Medveděv podepsal zákony, které představují už parlamentně schválený balíček záchrany finančních trhů. Jeho objem se rovná skoro dvěma a půl biliónům rublů, tedy zhruba našim dvěma ročním státním rozpočtům. Schválené peníze se mají co nejdříve napumpovat do pěti sektorů. Firemní sféra, fondové trhy, soukromí střadatelé - ti napříště mohou počítat s pojištěním vkladů do částky 700 tisíc Rb, půl miliónu Kč, dále se jedná o systémové -páteřní- bankovnictví a bakovní systém, jako celek. Právě pro něj je ve státní pokladně připraveno ještě dalších 2300 miliard Rb podpory, tedy přes 1,5 bilión Kč. Vněšekonombank napřístě může např. podpořit schopnost firem splácet úroky z půjček uzavřených před 25. zářím, Centrobank zase kompenzovat ruským bankám ztráty z mezibankovních kreditů. Podle expertů banky, které se ocitnou na pokraji insolvenční propasti nyní, mají větší šnaci na záchranu, než ty, které úpadek postihne později, protože padák finanční pomoci státu logicky všechny neunese.

Pumpování schválených financí do jednotlivých sektorů se ale bude řídit prováděcími předpisy a na tomto prostoru je už dostatek možností, jak nechat padnout ty neloajální organizace a podpořit konformitu. A tak se šušká už dnes, že zmíněný Globex-bank má převzít státní Vněšekonombank. Jendoduše proto, že za ním nestojí tak vlivné osobnosti jako za bankami Svjaz a Kit Finans, které převzal záchranný systém v podobě Banky rozvoje a zahraničně ekonomické činnosti (VEB). Jinými slovy, pokud ve světě někdo profituje na globální finanční krizi, pak v Rusku to bude zřejmě stát, který, se svými pobočnými agenturami a finančními institucemi poslušných oligarchů, využije situaci k další centralizaci moci. Takový přecentralizovaný a předirektovaný model ovšem už jednou na tomto území byl a nedopadl slavně. Faktem je, že mu to od zrodu k pádu trvalo více než 70 let.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .