Financial Times: Macron vyzval bohaté země, aby se vzdaly části svých zásob vakcín, a to ve prospěch těch chudých

Podle deníku Financial Times upozornil na to, že africké země platí za vakcíny vyráběné na Západě astronomické částky. Jako příklad Macron uvedl látku společnosti AstraZeneca, za kterou prý africké vlády zaplatily dvakrát i třikrát víc než Evropská unie.

Čtěte také

Daniel Kroupa: Jak důvěru v očkování poškozuje ruská vakcína

Šéf Elysejského paláce považuje za nepřijatelné, aby šance na očkování závisela na místě, kde člověk žije. Názorově se tak přidal na stranu generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese. Ten odsoudil nerovnoměrnou a nespravedlivou distribuci vakcín, připomíná Financial Times.

Bohaté země jako Kanada nebo Velká Británie objednaly mnohem víc dávek, než potřebují. Oproti tomu řada afrických států nebo zemí Latinské Ameriky nebude mít dost zásob na přeočkování celé populace.

Evropské země a Spojené státy by mohly promptně darovat čtyři až pět procent svých zásob, a to vez toho, aby to ohrozilo jejich očkovací programy, myslí si Macron. Farmaceutické firmy zároveň vyzval k transparentnosti jejich cenové politiky a vývojáře ke sdílení odborných znalostí a technologických postupů k urychlení celosvětové výroby vakcín, uzavírá deník Financial Times.

Facebook v Austrálii zablokoval obsah

Facebook je opět palbou kritiky – tentokrát kvůli tomu, že v Austrálii zablokoval zpravodajský obsah. O kauze píše celá řada médií. BBC upřesňuje, že vedení sociální sítě reagovalo na návrh zákona, podle kterého by technologičtí giganti měli vydavatelům platit za zpravodajský obsah na svých stránkách. Facebook zareagoval změnou svých pravidel pro australské uživatele a tamní zpravodajské servery.

Čtěte také

Facebook a Twitter se v roce 2020 dostaly do role arbitrů pravdy, všímá si The Atlantic

Firma Marka Zuckerberga tímto extrémním krokem zdůraznila, jak velkou moc má, píše The Washington Post. Americký deník cituje experty, kteří varují, že zpravodajství by snadno mohly nahradit dezinformace. Což je v přímém rozporu s deklarovanou snahou bojovat proti tomuto fenoménu.

Kromě toho se Facebook rád staví do role obránce svobody slova, obvykle ve chvílích, když se brání stažení nějakého problematického obsahu, takže blokování zpravodajství je v přímém rozporu této strategie. Vypadá to, že společnost je kvůli svým obchodním zájmům ochotná přejít k extrémní taktice.

Google se rozhodl jinak a zvolil cestu dohody. Původně přitom hrozil, že když zákon projde, vypne Austrálii svůj vyhledávač. Místo toho ohlásil uzavření smluv s několika mediálními domy – a za jejich žurnalistický obsah bude platit, dodává Washington Post.

Čistých řek je na světě už minimum

Dosud nejkomplexnější studie světového povodí ukázala, že jen 14 procent řek není vážně poškozených lidskou činností, píše The Guardian. Právě řeky jsou přitom hotspoty biologické rozmanitosti. Znečištění, globální oteplování, stavba přehrad i přítomnost invazivních druhů na ně ale má obrovský vliv.

Čtěte také

Do slepých ramen řek se brzy vrací vážky a další hmyz, i když v nich tečou přečištěné splašky. Dokládá to městský projekt v Arizoně

Nejhůře zasaženými regiony jsou západní Evropa a Severní Amerika. To ukazuje, že největší dopad na řeky hustá má a bohatá populace. Řeky a jezera jsou životně důležité ekosystémy. Pokrývají méně než procento povrchu planety, ale žije v nich na 17 tisíc druhů ryb, což představuje čtvrtinu všech obratlovců. Milióny lidí v nich nacházejí obživu a zdravé řeky jsou klíčovými zdroji čisté vody, uzavírá.

Celý přehled zahraničního tisku, který četli Jan Bumba a Lukáš Matoška, najdete v audiu.