Finalisty přímé volby prezidenta byly peníze. Milionářské dostihy, tvrdí právník Němeček

29. leden 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zeman Drahoš Rudolfinum

O víkendu rozhodli voliči, že v úřadu prezidenta zůstane i nadále Miloš Zeman. Jiří Drahoš zůstal těsně pod padesátiprocentní hranicí. Pomáhá české politice i společnosti to, že hlavu státu volí veřejnost přímo, nebo by zemi prospělo víc, kdyby rozhodoval Parlament?

„Nevím, v čem by přímá volba měla prospět. Lidé sice nacházejí osobnější vztah k demokracii, ale pak vidím spoustu negativ, která převažují,“ uvedl v pořadu Pro a proti publicista a právník Tomáš Němeček.

Podle něj vznikl zbrusu nový trh neprůhledného financování černých kampaní. „Ty všechny spolky přátel jednoho či druhého kandidáta, které berou peníze kdoví odkud. Vstup neprůhledných peněz mi přijde mnohem závažnější než to, že někdo v roce 2008 tvrdil, že při volbě docházelo k vyhrožování a zastrašování.“

„Přímá volba dělá ze všeho milionářské dostihy velkých peněz. Sympatičtí kandidáti bez peněz mohou sympaticky skórovat s nějakými 11 %, ale to ještě nikomu volby nevyhrálo. Ve většinovém systému vás převálcují ti s velkým rozpočtem. Za finalisty voleb byly velké peníze, a to všechno bychom si v nepřímé volbě ušetřili.“


Dříve vítězila osobnost schopná konsensu s politickou většinou, ale přímá volby sází jen na polarizaci. Stačí získat 50 % plus jeden hlas, přičemž na Parlament lze zvysoka nedbat, protože to nejsou moji volitelé. Stačí udržovat hladinku pozornosti, vyjíždět do regionů nebo dát milost vrahovi. Tomáš Němeček

Tím, že jsme radikálně rozšířili právo volit, jsme podle Němečka i radikálně omezili právo být volen. „Dnes mají výhodu ti, kdo mají dost času, peněz a známostí, aby mohli rok vést kampaň na náměstí s limonádou, balónky a tisíckrát opakovaným stejným vtipem.“

„Předchozí konflikty mezi Václavem Klausem respektive Václavem Havlem a výkonnou mocí byly vedeny tím, že se prezidenti dohodnout chtěli a cítili zodpovědnost vůči svým volitelům,“ připomíná němeček snahu o konsenzus u nepřímé volby.

Považuje také za cenné, že Senát mohl sám spustit proceduru odvolání prezidenta z funkce. „To je dnes prakticky nemožné.“

„Měli bychom uvažovat o tom, jestli nemáme zkusit vmáčknout pastu zpátky do tuby, i když je to asi nemožné. Pokud osmdesát procent voličů miluje přímou volbu a věří, že prezident je ten, do kterého projikují své sny, přání, naděje a touhy, tak by se cítili okradeni,“ uznává Němeček.

Komentátor zpravodajského webu Aktuálně.cz Martin Fendrych vítá, že při přímé volbě jsme dostali sociologický přehled, jak vypadá česká společnost. „Je to naprosto originální a neopakovatelná sonda do české společnosti. Myslím, že stojí za to se dozvědět, kdo jsme a kam většina společnosti chce směřovat.“

Odmítá, že šlo v poslední volbě o „milionářské dostihy“. „Myslíte, že těch pět, šest kandidátů, kteří stáli proti Miloši Zemanovi, byli nějací milionáři? To byli lidé, kteří si museli sehnat podporu i peníze.“


Volba dopadla tak, jak chtěla většina. Důležité je, že šlo o volbu konkrétní. To je rozdíl proti sněmovním volbám, kdy volíte politické strany a velké kandidátky. Tady každý věděl, kam míří pan Zeman s Českou republikou a kam by asi mířil pan Drahoš. Bylo to instruktivní a jasné. Martin Fendrych

Prezident Zeman prý také stál o podporu politických stran, jako předchozí prezidenti v nepřímé volbě. „Copak někdo mohl přehlédnout podporu Andreje Babiše a hnutí ANO? Nebo Tomia Okamury a součinnost s SPD? Také bylo jasné, že velká část ČSSD podporuje Miloše Zemana. Takže i on pracoval jak s elektorátem, tak s politickými stranami.“

„Problém České republiky je v tom, že máme specifický vztah k prezidentovi. Vzhlížíme k němu, proto má tak výsostné postavení, i kdyby měl ještě menší pravomoci, než má dnes.“

Komentátor souhlasí s Němečkem, že přímá volba je z hlediska české Ústavy a parlamentního systému nesystémová. „Ale prostě tu je, a vůbec si nedokážu představit sílu, která by to zvrátila zpět. Pracujeme s něčím, co tu máme a je nezměnitelné v horizontu nejméně deseti let. A proto bychom se měli učit s tím pracovat a zákon o přímé volbě vylepšit.“

„Je to hloupé, ale přímá volby je tady. Byl bych radši, kdyby se přímo volil třeba premiér. Tohle žádnou logiku nemá, ale stalo se to, takže bychom se měli naučit hledat v tom pozitiva a vylepšit systém tak, aby fungoval a nebyl směšný,“ konstatuje Fendrych.

autoři: ves , oci
Spustit audio