Filozofování může zlepšit vztahy i atmosféru ve třídě. Podporuje respektující dialogy

„Dítě, které dokáže jasně položit otázku, a spolužák, který s ním hledá odpověď, si tyto otázky nosí domů a můžou je dále rozvíjet s rodiči. Samotné hledání odpovědí může obohacovat náš život,“ vysvětluje Jiří Bartoník z organizace Pink Box, jak může filozofie pomáhat nejen dětem orientovat se ve světě a v životě.

S dětmi pracují už od mateřské školky, i přesto, že to občas může být výzvou: „Jsme přesvědčeni, že i ty nejmenší děti si kladou otázky, ale musíte jim k tomu vytvořit prostor. Proto pracujeme s vychovateli a učiteli, aby naslouchali. Když dítě vidí, že ho někdo poslouchá, je to ten nejlepší start do života.“

Aktivní občanství

Pink Box nabízí jak krátkodobé, tak dlouhodobější programy. „Všechny filozofické workshopy vypadají stejně, jen je přizpůsobujeme věku dětí. S nejmenšími je to například téma identity. Pracujeme s tím, kdo jsem já, a jak vím, že to jsem já,“ přibližuje Bartoník.

Čtěte také

Chyba je neodmyslitelnou součástí učení. Vnímejme ji jako investici do budoucna, navrhují experti

Poskytují také filozofický koačink. Jde o workshop vedený mezi filozofem a tím, kdo je koučovaný: „Výhoda je v tom, že jste najednou vystaveni pouze dvěma očím. Probíráme, co zrovna člověk řeší za životní otázku a co chce dále dělat.“

Ve větších společných workshopech si potom lidé mezi sebou pokládají otázky a odpovídají na ně. „Mohou to být otázky spojené s řešením konkrétní vize školy,“ míní.

Filozofické myšlení může také být cestou k tomu, jak podporovat aktivní občanství „Děti jsou vybaveny schopností argumentace. Vědí, že každý problém má více rovin,“ doplňuje Bartoník.

Pinkbox nefunguje pouze jako vzdělávací platforma, ale také jako vydavatelství. Nabízí například sérii knih přibližujících různé filozofy nebo učebnice zaměřené na to, jak se ptát.

Nesouhlasit s citem

Filozofické zkoumání světa může přispět ke změně atmosféry ve škole a zlepšit vztahy mezi žáky. „Pro sociálně znevýhodněné i nadané děti má značné přínosy a v neposlední řadě do výuky vnáší prvky demokracie,“ vyzdvihuje Petra Skalická, lektorka a metodička programu Filozofie pro děti, který v Česku dlouhodobě rozvíjí Člověk v tísni.

Čtěte také

Děti jako malí starostové a poslanci. Debaty je učí kriticky myslet, mluvit i vyjednávat o životě

„Filozofie pro děti je pedagogická metoda, která je učí klást si otázky a hlavně přemýšlet,“ dodává.

Soudí, že se metodu mohou naučit nejen učitelé humanitních studií, ale třeba i tělocvikáři a matematikáři. „Trénujeme s nimi dialog. Začínáme tím, jestli oni sami se potkali s nějakou zajímavou otázkou. Nabádáme je k tomu, aby sami přicházeli s otázkami, se kterými se setkávají, nebo nad kterými přemýšlí. Pak jim nabízíme jednotlivé techniky, které s těmi otázkami pracují,“ popisuje.

Čtěte také

Nadání neznamená, že dítě zvládne cokoliv. Žáci i jejich třídy potřebují emoční a sociální podporu

„Jedním ze základních principů té metody je Sleduj zpovzdálí. Učitel se pomalu stahuje ze své role. Na školách je běžné, že učitel bývá tím, kdo vysílá znalosti a informace. Tady se jeho role mění. Najednou není ve středu pozornosti a je to těžké jak pro učitele, tak pro děti, které jsou zvyklé vztahovat se k učiteli a k tomu, že má správné odpovědi. Tady ale nejsou. Otázky jsou rozporuplné a máme tady obě cesty a různé argumenty,“ vysvětluje Skalická roli učitele.

A dodává: „Smyslem je, že vedeme dialog, přicházíme s různými argumenty, nasloucháme si, respektujeme se, umíme spolu nesouhlasit, ale s citem. Všechno se učíme, ale není to o tom dosáhnout znalostního cíle.“

Člověk v tísni nabízí sérii seminářů filozofie pro děti nebo školení pro pedagogické sbory.

Poslechněte si celý pořad Reparát. Audio je nahoře v článku.