Filozofie není ošklivá. Propojuje nás se světem a přináší spokojenost do každodenního života, říká nakladatelka Fialová

„Rozhodli jsme se zkusit najít nějakou cestu, jak ukázat, že filozofie může být prospěšná pro náš každodenní život a pro to, abychom se v něm cítili i spokojení,“ popisuje vznik projektu Barbora Fialová.

Čtěte také

Doba složitá: Za čím jít?

Od té doby se činnost platformy Pink Box rozšířila a dnes nabízí lektorskou činnost a vzdělávací programy pro školy, ale hlavně funguje jako nakladatelství vydávající naučné knihy pro děti.

„Tvůrčí proces vypadá tak, že musíte přemýšlet, kdo by byl vhodný pro napsání příběhu. Je to hodně specifické, protože obsah má být dostupný třeba pro děti od devíti, jedenácti let, ale zároveň ne zjednodušující, protože si to často kupují a čtou dospělí,“ říká Fialová. „Takže musíte najít někoho, kdo to bude umět kombinovat a zároveň bude schopný komunikovat s ilustrátorem nebo ilustrátorkou, protože obrázky jsou v knize stejnou součástí jako text.“

Barbora Fialová a knihy vydané nakladatelstvím Pink Box|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

O dobrém propojení svědčí pochvalné recenze i zvyšující se zájem. Popularita filozofie podle Fialové za poslední roky obecně vzrostla.

„Každý rok je to pro filozofii lepší, lidi se tomu více otevírají, jsou zvědaví a zajímá je, co jim může nabídnout. Souvisí to i s trendem seberozvoje, který se trochu vyčerpává,“ domnívá se. „Snažíme se ukazovat, že filozofie není ošklivá a může být pro každého. Je to společné evropské dědictví, které nás může propojovat s celým světem.“

Otevřenost k odpovědím

Filozofii jsou podle jejich zkušeností otevřeny i školy a jejich žáci. Aby mohla implementace efektivně probíhat, je zpravidla nejprve třeba proškolit pedagogy v metodikách a způsobech vedení diskuze.

Čtěte také

Filozofování může zlepšit vztahy i atmosféru ve třídě. Podporuje respektující dialogy

„Často si pedagogové potřebují vyřešit svoje postoje ke vzdělávání a obecnější postoje k životu, než začnou přebírat nové techniky a postupy,“ vysvětluje Fialová. „Filozofický přístup je hlavně o tom, že nemusíme pokládat široce otevřenou otázku, ale spíš potřebujeme být otevření k odpovědím, které přijdou. Pokud už máme představu, jak mají děti odpovídat na naši otázku, tak si tu debatu rychle utopíme a demotivujeme.“

Žákům totiž zpravidla nechybí ani informace, ani kritické myšlení. Od učitelů tak potřebují hlavně správné podněty a přijetí.

Během diskuzí se pak učí nejen rozvíjet argumentaci, ale také další komunikační dovednosti, toleranci, naslouchání a pochopení a vzájemnou kooperaci, což jsou dovednosti, které v budoucnu hojně uplatní jak v práci, tak i v osobním životě.

Co je filozofické zdraví? Jakým osobnostem se filozofická knižní edice věnuje? A proč má starší generace k filozofii odpor? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Markéta Vozková.