Filozof Petříček: Jsme zvláštní horda neurotiků, která se děsí toho, co je i co přijde. A zhoršuje se to

Od největší polistopadové demonstrace, kterou před dvěma lety zorganizovalo hnutí Milion chvilek pro demokracii, se toho moc v české společnosti nezměnilo, míní Petříček:

„Ale upřímně řečeno, svět, ve kterém žijeme, vlastně znemožňuje jakékoliv srovnání. Žijeme záplavou přítomných zpráv a nezajímají nás, co bylo včera.“

Čtěte také

Filozof Petříček: Musíme myslet jinak, nespoléhat na zvyky praotců. Nedá se přemýšlet jako z 80. let

„Jsme zvláštní hordou neurotiků, která se děsí toho, co je. I toho, co přijde. A ta neurotičnost roste,“ glosuje filozof, který působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Lidem dělá potíže, jak naložit s nutností dělat vlastní rozhodnutí. Jako příklad uvádí dilema očkování: „Pro naše rozhodnutí nemáme návod. A tak si uvědomujeme, že jsme to my, kteří rozhodujeme. A nikdo to nemůže udělat za nás. Pro obě varianty jsou přitom dobré argumenty.“

Když se mluví o covidu, tak posloucháme slovutné profesory, třeba pana Konvalinku. A taky posloucháme nějakého zubaře...
Miroslav Petříček

To souvisí s další tragédií naší doby – neschopností adekvátně třídit přicházející informace, upozorňuje: 

„Když se mluví o covidu, tak posloucháme jak slovutné profesory, třeba pana Konvalinku. A taky posloucháme nějakého zubaře... A neumíme si z těch názorů vybrat. Pro mě to je jednoduché, já se názorem zubaře řídit nebudu.“

Progresivisté jsou potřeba

Miroslav Petříček komentuje i dění na Filozofické fakultě, kde se před časem rozvířila debata o progresivistickém křídle reprezentované stávajícím děkanem Michalem Pullmannem.

Tyhle radikalismy mají úskalí v tom, že čím víc jsme progresivní, tím víc lidí si začne uvědomovat, že je to vlastně blbost.
Miroslav Petříček

„Tyhle radikalismy mají vždycky úskalí v tom, že čím víc jsme progresivní, tím víc lidí si začne uvědomovat, že je to vlastně blbost,“ říká.

S odkazem na kauzu kolem vyvěšování podobizen Milady Horákové s textem Zavražděna komunisty, k němuž se v roce 2020 děkan Pullmann jménem Filozofické fakulty odmítl připojit, říká:

Čtěte také

Totalita nestála na bodácích, občané tu hru hráli, hodnotí dobu komunismu děkan Pullmann

„Zejména tehdy, když se u nás ten progresivismus spojuje s revizí minulosti, tak se člověk ptá: ‚Copak je historiografie určena k tomu, aby korigovala náš pohled na dějiny?‘ Já nevím, co je úkolem historiografie, ale rozhodně to není umlčovat oběti podruhé.“

Petříček je ale v zásadě za přítomnost progresivistů na fakultě vděčný. „Aspoň je s čím polemizovat. Dobře se na tom tříbí argumenty,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Miroslavem Petříčkem.