Filozof Petříček: Jsme zvláštní horda neurotiků, která se děsí toho, co je i co přijde. A zhoršuje se to

22. červenec 2021

Podle filozofa Miroslava Petříčka jsme se dostali do situace, kdy je nutné začít uvažovat jinak. „Prostě proto, že situace vyžaduje něco jiného. Ale myslet jinak, to je počátek nové budoucnosti. To není řešení přítomných patálií. My se teď musíme rozhodovat, co bude potom. To je důležitější, než co je teď,“ upozorňuje. Na české politické scéně ovšem nevidí nikoho, kdo by způsob uvažování s přesahem do budoucnosti reprezentoval.

Od největší polistopadové demonstrace, kterou před dvěma lety zorganizovalo hnutí Milion chvilek pro demokracii, se toho moc v české společnosti nezměnilo, míní Petříček:

„Ale upřímně řečeno, svět, ve kterém žijeme, vlastně znemožňuje jakékoliv srovnání. Žijeme záplavou přítomných zpráv a nezajímají nás, co bylo včera.“

Čtěte také

„Jsme zvláštní hordou neurotiků, která se děsí toho, co je. I toho, co přijde. A ta neurotičnost roste,“ glosuje filozof, který působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Lidem dělá potíže, jak naložit s nutností dělat vlastní rozhodnutí. Jako příklad uvádí dilema očkování: „Pro naše rozhodnutí nemáme návod. A tak si uvědomujeme, že jsme to my, kteří rozhodujeme. A nikdo to nemůže udělat za nás. Pro obě varianty jsou přitom dobré argumenty.“

Když se mluví o covidu, tak posloucháme slovutné profesory, třeba pana Konvalinku. A taky posloucháme nějakého zubaře...
Miroslav Petříček

To souvisí s další tragédií naší doby – neschopností adekvátně třídit přicházející informace, upozorňuje: 

„Když se mluví o covidu, tak posloucháme jak slovutné profesory, třeba pana Konvalinku. A taky posloucháme nějakého zubaře... A neumíme si z těch názorů vybrat. Pro mě to je jednoduché, já se názorem zubaře řídit nebudu.“

Progresivisté jsou potřeba

Miroslav Petříček komentuje i dění na Filozofické fakultě, kde se před časem rozvířila debata o progresivistickém křídle reprezentované stávajícím děkanem Michalem Pullmannem.

Tyhle radikalismy mají úskalí v tom, že čím víc jsme progresivní, tím víc lidí si začne uvědomovat, že je to vlastně blbost.
Miroslav Petříček

„Tyhle radikalismy mají vždycky úskalí v tom, že čím víc jsme progresivní, tím víc lidí si začne uvědomovat, že je to vlastně blbost,“ říká.

S odkazem na kauzu kolem vyvěšování podobizen Milady Horákové s textem Zavražděna komunisty, k němuž se v roce 2020 děkan Pullmann jménem Filozofické fakulty odmítl připojit, říká:

Čtěte také

„Zejména tehdy, když se u nás ten progresivismus spojuje s revizí minulosti, tak se člověk ptá: ‚Copak je historiografie určena k tomu, aby korigovala náš pohled na dějiny?‘ Já nevím, co je úkolem historiografie, ale rozhodně to není umlčovat oběti podruhé.“

Petříček je ale v zásadě za přítomnost progresivistů na fakultě vděčný. „Aspoň je s čím polemizovat. Dobře se na tom tříbí argumenty,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Miroslavem Petříčkem.

autoři: Barbora Tachecí , marz

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.