Filmy se zrychlují a blíží se videohrám. Češi ale technologie využívají málo, kritizuje mladý filmař

Čtěte také

Přál bych si, ať vydržím tak dlouho, dokud nebudu trapný, prozrazuje Miloň Čepelka své přání k 85. narozeninám

A považuje to za svoje dosud nejhezčí natáčení. „Cimrmany miluju a paradoxně jsem ani nevěděl, že pan Brukner je z Písku. Bylo to takové nejvíc srdečné natáčení, co jsem měl, a hrozně přátelské. Vlastně je z toho přátelství s panem Bruknerem až doteď, kterého si moc vážím,“ hodnotí režisér.

Námětem hororu Visitor je stále aktuální téma domácího násilí na ženách. Přivedl ho prý k tomu novinový článek. „Je o ženě z Kanady, která byla trýzněná svým přítelem a nakonec ho zabila. Hrozně se mě to dotklo. Zároveň jsem chtěl točit právě hororový film. Tak se mi to nějak propojilo, protože ten příběh je opravdu horor,“ konstatuje filmař, který přiznává, že hororové filmy jsou jeho nejoblíbenějším žánrem.

Čtěte také

Roztočila jsem film o extrémní výchově a místo úděsu přišla fascinace, popisuje dokumentaristka Hníková

„I filmařsky mi připadá jako skvělý prostředek, jak komunikovat s divákem. Hodně tam pracujeme s pocity strachu nebo smutku, více než u ostatních žánrů,“ vysvětluje.

Největší problém bylo podle něj vtěsnat příběh do pěti minut. „Bylo to zadání ze školy. Bylo to těžké, ale paradoxně to tomu hodně pomohlo. Protože jsem to chtěl vyprávět jako nepříjemnou rychlou noční můru, která se vám vtěsná do mysli. A to je v těch pěti minutách úplně skvělé,“ přiznává.

Reklamy živí 95 procent českých režisérů

Za velkou školu pro filmaře považuje Bartovský natáčení reklam. Před studiem na Filmové akademii Miroslava Ondříčka dělal hlavně reklamy. Bez komerčních aktivit by se podle něj nejen mladý tvůrce neuživil.

Čtěte také

Kamila Zlatušková: Chybí odvaha zkoušet nové věci. Ovšem někteří tvůrci už by neměli dostat peníze

„V Česku je to skoro až někdy nemožné. Reklamy jsou primárním příjmem pro 95 procent našich režisérů. Ti, kteří točí televizní seriály, reklamy točit nemusí, protože mají příjem na několik let. Ale co se týče třeba filmových režisérů, jen málo z nich, třeba tři nebo čtyři, reklamy točit nemusí,“ vysvětluje.

Připouští, že se vnímání audiovizuálního umění liší podle generací. Je to podle něj jedna z věcí, o kterých se teď mluví i v Hollywoodu. „Filmy se dnes více přibližují videohrám. Obliba videoherního průmyslu roste, lidé to vnímají rychleji, vyprávění je mnohem rychlejší, dynamičtější než u starších filmů,“ popisuje.

V Česku se ale podle něj filmaři od toho často distancují. „Myslím si, že jedním z důvodů, proč je český filmový průmysl tak nějak v úpadku, je, že se těm technologiím nevěnuje a že je nevyužívá. Přitom tady máme skvělé videoherní firmy, celosvětově úspěšné,“ naznačuje filmař.

Čtěte také

Zátopek byl komunista, který tomu v padesátých letech ještě věřil, myslí si režisér David Ondříček

Jeho samotného do budoucna láká dlouhometrážní hraný film. „Proto se v současné době snažím o celovečerní film. Existuje pravidlo, že by každý režisér měl natočit alespoň jeden celovečerní film. A také teď připravujeme seriál. Dnešní doba netflixů je pro mě také jedno z lákadel, co bych chtěl zkusit,“ přiznává Pavel Bartovský, režisér, producent krátkých filmů, reklam a videoklipů.

Poslechněte si celé Hovory. Ptá se Vladimír Kroc.