Film Umučení Krista překonával rekordy

10. březen 2004

V našich nedůvěřivých časech, kdy podle starého rabínského vtipu platí celoživotní poznání, že "všechno je jinak", lze nahlížet na poslední rozruch kolem holywoodského filmu ze stran vskutku všemožných.

Mel Gibson, jistě dobrý herec a jistě dobrý režisér, produkoval a režíroval snímek Umučení Krista, v němž titulu, dokonale dostál, jak víme ze svědectví kritiků i ohlasů diváků, kteří premiéru už shlédli. Posledních holywwodských dvanáct hodin Ježíšova života je prý bezpříkladnou přehlídkou násilí, utrpení , brutality a navíc -opět prý - v našich kinech se Umučení Krista bude promítat v dubnu, snímek má notně antisemtský podtext. Židé jsou tam viněni z justiční vraždy,co jediní zodpovědní, nad čímž si Pilát pouze bezmocně myje ruce.

Profesor Tomáš Halík, osoba jistě povolaná k zaujetí nejenom subjektivního stanoviska, prohlásil pod titulkem "Chápu, proč se podobné filmy točí", že sice film nemůže kavlifikovaně posoudit, když jej ještě neviděl, ale prohlásil, že "rozumí tomu, že se dnes točí spíše filmy, které se snaží dodat určité napětí moderním výkladům nebo je reinterpretují do kontextu moderní doby, jako byl například film MOJŽÍŠ V MONTREALU." Konec citátu.

K údajnému antisemitismu se profesor Halík vyjádřil velmi plausibilním poukazem na dva póly nahlížení na tento tak složitý a stále stejně aktuální a živý problém. Tomáš Halík řekl, že nemůže posoudit, nakolik se tento film mohl Židů dotknout nebo nakolik jde o zvýšenou citlivost některých židovských míst, protože i z jejich strany někdy cítíme nedostatek tolerance a otevřenosti. Jinými slovy - upozornil prozřetelně na problém, který se vynořil těsně po otištění citovaného článku. Z Austrálie přišly zprávy o rodině. Gibsonův stařičký otec prohlásil, že jaképak protižidovské nálady, když žádný holocaust ani tak nikdy vlastně nebyl, už z prostého důvodu, že by nacisté nestačili tolik mrtvých těl technicky likvidovat.A dodal řadu dalších pozoruhodných životních postřehů, v tomto případě skutečně protinožce. Média nám ozřejmila, že otec měl na výchovu syna obrovský vliv a téma je na světě.

Respektive - pod dojmem rabínského ponaučení, že všechno je jinak, zatím jediný kdo dokonale vítězí je - reklama - a titulky už předpovídají obrovské zisky. Nepochybuji vůbec o tom, že holywoodská reklamní síť nezaměstnává průměrné ševce a v nejmenším bych neobviňoval tamní profesionály, že jsou cyničtí žoldnéři s praporci dolaru.Odvádějí svou práci. Pragmaticky.

I naše výrobce bulvárních sdělovacích prostředků jsem kdysi podezíral, že jsou to krvežízniví, mírně patologičtí jedinci zvláštního druhu, až jsem jich pár poznal a zjistil, že se většinou jedná o mladé pragmatiky, kteří se snaží své zboží co nejlépe prodat v duchu poptávky a v nejmenším se nezatěžují tím, že jejich prodejním zbožím je tu vražda, tu zničená rodina nad objevenými snímky panny manželky z dob mládí, kdy hladova se vrhala před kamery pornografických dravců.

Co se týče vytýkané brutality, věřím, že dnešní film a zkušený filmařský tým dokáže vyvolávat hravě infarktové divácké situace. Už ve filmu Statečné srdce je poprava a předcházející mučení skotského středověkého hrdiny Williama Wallice dost drastické, přestože historici praví, kterak jeho skutečná poprava byla tak krutá, že otřásla i tehdejšími současníky události - a že byli na leccos zvyklí.

V našich kinech právě skončila rozsáhlá akce bezplatného promítání filmu Ježíš, který profesor Halík označil za druh někdejší ideologické agitky z komunistických časů, což jsem si potvrdil v kinosále, kde jsem v polovině ,beznadějně ukolébán dlouhými pohledy náboženého i svatého vytržení beznadějně usnul, abych po probuzení zjistil, že nejzajímavější bylo četné publikum, o němž dodnes přemýšlím.

Nový americký film má tedy reklamu srovnatelnou se slavným biografoým trhákem TITANIC a nepochybuji, že bude také u nás vyprodán a dost možná udělá větší službu věci samé, jíž je naše příslušnost ke křesťanské kultuře.

Reklamní kampaní dodal celé záležitosti politický podtext: problémů zřejmě starších než sám Kristův příběh.

autor: Karel Moudrý
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.